Těžké opevnění v Žamberských lesích, 2. část

Autor: Jan Fukala | Datum: 19. 1. 2006

Úvodem

S delším časovým odstupem jsem dokončil druhou část práce Těžké opevnění v Žamberských lesích (první část naleznete zde). Vzhledem k velkému objemu informací a příloh k jednotlivým dílům jsem práci rozdělil na tři části, takže článek, který právě čtete, není závěrečný díl, jak bylo původně plánováno.

V tomto článku se zaměříme na popis pěchotních srubů v 1./X. podúseku a dalších zajímavostí souvisejících s těžkými objekty v daném prostoru.

Podúsek 1./X. Zaječiny byl budován firmou Hráský & Jenč, Mladá Boleslav. Do kritické druhé poloviny září 1938 firma vybetonovala všech 11 objektů. Ty byly prakticky zcela dokončeny. Sluší se připomenout, že ačkoli výstavbu zdejších objektů řídilo Ženijní skupinové velitelství X Rokytnice v Orlických horách, původně objekty spadaly jako podúsek 8./III. pod ŽSV III. Králíky, které vyprojektovalo a vytyčilo v terénu všechny objekty pozdějšího Rokytnického úseku. Do zřízení ŽSV X. dne 1. 4. 1937 (a tím i úpravy označení Rokytnických srubů z „K“ na „R“) tak veškeré práce řídilo ŽSV III. v Králíkách. Rozdělení úseku na dvě části bylo vynuceno značnou rozlehlostí původního Králického úseku. Vzhledem k datu zahájení prací na podúseku I./X. (17. 4. 1937) zde samotnou stavbu řídilo již ŽSV X. 

Popisovaný podúsek 1./X. je zvláštní především netypickými tvary a výzbrojí objektů 2. stupně odolnosti v okolí Zemské brány. Obojí je dáno značně obtížným terénem, neboť linie od objektu R-S 54 v údolí Divoké Orlice stoupá poměrně prudkým svahem do nitra Žamberských lesů, terén dále směrem k Zaječinám je navíc značně zvlněný. Proto zde můžeme nalézt několik objektů, které museli být vyprojektovány jako výškově stupněné.

 

Popis objektů R-S 54 až R-S 64 

číslo srubu krycí název mapa podúseku 1./X.
R-S 54 Na potoku
R-S 55 Na palouku
R-S 56 Na křižovatce
R-S 57 U studánky
R-S 58 Na svahu
R-S 59 V polomu
R-S 60 Na cestě
R-S 61 Na kopečku
R-S 62 Na stráni
R-S 63 Centrála
R-S 64 V oboře

 

R-S 54 „Na potoku“
Odolnost: 2
Výzbroj: dva LK vz. 26 v pomocných střílnách, jeden LK ve zvonu a TK vz. 37 sólo v kopuli
Osádka: 15 mužů
Velitel objektu: por. pěch. Antonín Dědek
Umístění: údolí Divoké Orlice poblíž Pašerácké lávky
Současný stav: vytržen zvon i kopule, prostor střílny LK vlevo od vchodu značně poškozen zkušebním postřelováním, uvnitř nepořádek po rozbitých cihelných příčkách, otevřen
Zajímavosti: jednopodlažní, nemá vchodovou střílnu, stanoviště objektu muselo být zčásti vylámáno ve skále


Celkový pohled na srub R-S 54 (2005)

R-S 55 „Na palouku“
Odolnost: 2
Výzbroj: jedno dvojče TK vz. 37, tři LK vz. 26 v pomocných střílnách, jeden lehký kulomet ve zvonu a jeden TK vz. 37 sólo v kopuli
Osádka: 22 mužů
Velitel objektu: por. pěch. František Dušek
Umístění: na hraně strmého svahu nad údolím Divoké Orlice
Současný stav: vytržen zvon, kopule i střílna hlavní zbraně, průraz v podlaze horního patra, související s trháním pažnice studny, jinak v poměrně slušném stavu, otevřen
Zajímavosti: lomený o 72 cm


Celkový pohled na srub R-S 55 (2002)


R-S 56 „Na křižovatce“
Odolnost: 2
Výzbroj: dvě dvojčata TK vz. 37, čtyři LK vz. 26 v pomocných střílnách a jeden LK ve zvonu
Osádka: 17 mužů
Velitel objektu: čet. dsl. Jiří Mašťák
Umístění: mezi hájovnou a Jiráskovou cestou
Současný stav: vytržen zvon, kopule i střílna hlavní zbraně, objekt zkušebně postřelován, několik průrazů, v okolí značný nepořádek, spodní patro zatopeno asi 1 m vody


R-S 56 - vytržená a zazděná střílna levého kulometného dvojčete (2002)


R-S 57 „U studánky“
Odolnost: 2
Výzbroj: dvojče TK vz. 37, tři LK vz. 26 v pomocných střílnách, jeden LK ve zvonu a jeden TK vz. 37 sólo v kopuli
Osádka: 17 mužů
Velitel objektu: čet. dsl. Josef Klusák
Umístění: poblíž Jiráskovy cesty (červená turistická značka), ve svahu
Současný stav: neostřelován dělostřelectvem, vytržena střílna dvojčete TK, zvon i kopule, v interiéru dochovány drobné zbytky elektroinstalace, dolní patro částečně zatopeno, otevřen
Zajímavosti: lomený o 108 cm, průraz neznámého původu v podlaze horního patra, pro objekty podúseku 1./X. téměř typický


R-S 57 - vchodová část a rozstřelená šachta kopule pro TK (2005)

R-S 58 „Na svahu“
Odolnost: 2
Výzbroj: zcela shodná s předchozím objektem
Osádka: 17 mužů
Velitel objektu: por. pěch. Emanuel Kovář
Umístění: poblíž Jiráskovy cesty, k objektu vede cesta
Současný stav: neostřelován dělostřelectvem, vytržena střílna dvojčete TK, zvon i kopule, zvonová šachta zasypána, šachta kopule volná, uzavřen
Zajímavosti: průraz v podlaze horního patra, WC zřejmě vynášecí


Levá strana objektu R-S 58, v pozadí vchod (2005)

Místnost pro agregát a filtry v dolním patře R-S 58 (2005)

R-S 59 „V polomu“
Odolnost: 2
Výzbroj: dvě dvojčata TK vz. 37, čtyři LK vz. 26 v pomocných střílnách a jeden LK ve zvonu
Osádka: 17 mužů
Velitel objektu: není znám
Umístění: poblíž Jiráskovy cesty
Současný stav: vytrženy střílny hlavních zbraní i zvon, stopy zkušebního postřelování, v pravém ochranném křídle je pod střílnou LK průraz stěny, dolní patro mírně zatopeno, otevřen
Zajímavosti: průraz v podlaze horního patra (v levé střelecké místnosti)


Celkový pohled na značně poškozený objekt R-S 59 (2005)

Interiér horního patra R-S 59 s průrazem ve zdi a v podlaze (2005)

R-S 60 „Na cestě“
Odolnost: 2
Výzbroj: dvě dvojčata TK vz. 37, čtyři LK vz. 26 v pomocných střílnách a jeden LK ve zvonu
Osádka: 17 mužů
Velitel objektu: por. pěch. Josef Hezl
Umístění: u asfaltové cesty odbočující z červené značky
Současný stav: vytrženy střílny hlavních zbraní i zvon, dolní patro mírně zatopeno, bez výraznějších stop postřelování, otevřen
Zajímavosti: Upozornění pro případné badatele – přímo pod průlezem do dolního patra je umístěna studna!


Levá strana srubu R-S 60 

R-S 61 „Na kopečku“
Odolnost: 2
Výzbroj: zcela shodná s předchozím objektem, spolu s ním představuje typický tzv. „arabský“ objekt, tedy srub 2. stupně odolnosti
Osádka: 17 mužů
Velitel objektu: por. pěch. Eduard Bruna
Umístění: nedaleko křižovatky červené a zelené turistické značky, u kóty 673 m. n. m.
Současný stav: výrazné stopy zkušebního postřelování, ve stěnách objektu je zaraženo několik projektilů, vytrženy střílny hlavních zbraní i zvon, objekt je uzamčen a využíván k neznámým účelům


Vchodová část R-S 61 (2005)

R-S 62 „Na stráni“
Odolnost: II
Výzbroj: dva PTK vz. 36, dvě dvojčata TK vz. 37, čtyři LK vz. 26 v krycích střílnách a dva LK ve zvonech, objekt disponoval rovněž jedním pozorovacím zvonem
Osádka: 42 mužů
Velitel objektu: npor. pěch. František Dvořák
Umístění: ve svahu, viditelný z Jiráskovy cesty
Současný stav: četné stopy zkušebního postřelování na objektu i jeho bezprostředním okolí, vytržena vchodová střílna, poškozeno schodiště, nižší část dolního patra mírně zatopena, dolní patro zaneseno sutí z rozbitých cihlových příček, dochována poškozená střílna dvojčete TK (jediná dochovaná střílna hlavní zbraně v podúseku I./X.), ostatní střílny hlavních zbraní i zvony vytrženy, otevřen
Zajímavosti: lomený o 90 cm, průraz v podlaze levé střelecké místnosti


Pohled přes levý zvon R-S 62 směrem k sousednímu srubu R-S 63 (1938) 

Levá strana objektu R-S 62 (2005)


R-S 62 - jediná dochovaná střílna kulometného dvojčete v podúseku 1./X. (2005)


R-S 63 „Centrála“
Odolnost: II
Výzbroj: dva PTK vz. 36, dvě dvojčata TK vz. 37, čtyři LK vz. 26 v krycích střílnách a dva LK ve zvonech
Osádka: 37 mužů
Velitel objektu: por. pěch. Josef Svoboda
Umístění: u křížení silnice Bartošovice–Kunvald s červenou turistickou značkou
Současný stav: opět výrazně poškozen postřelováním, ve stěnách několik průrazů, prakticky v celém objektu jsou zachovány původní cihlové příčky, vytrženy střílny hlavních zbraní i zvony, otevřen
Zajímavosti: lomený o 100 cm, nově zabetonovaný průraz v podlaze horního patra


Pohled na R-S 63 přes překážkový systém (1938)

Levá strana srubu R-S 63 (2005)

R-S 64 „V oboře“
Odolnost: 2
Výzbroj: dva PTK vz. 36, dvě dvojčata TK vz. 37, čtyři LK vz. 26 v krycích střílnách a jeden LK ve zvonu
Osádka: 34 mužů
Velitel objektu: por. pěch. Antonín Matys
Umístění: poblíž červené turistické značky
Současný stav: poměrně ve slušném stavu, střílny hlavních zbraní i zvon ovšem vytrženy, vyčištěn, otevřen
Zajímavosti: část osádky tohoto objektu, stejně jako několika dalších v tomto prostoru, se po přepadení a vypálení celnice v Bartošovicích jednotkami Freikorps dne 22. září 1938 účastnila protiútoku, henleinovci však uprchli zpět za hranice


Levá strana srubu R-S 64 (2005)

R-S 64 - fotografie vrtané studny v dolním patře (2005)

Překážky

V tomto prostoru překážky stavěla firma Hráský & Jenč, Mladá Boleslav. Tato firma, budující zároveň výše popisovaný podúsek těžkého opevnění 1./X., tedy obdržela zakázku na výstavbu překážek mezi objekty R-S 54 až R-S 74, úsek byl označen jako R-I. Do září 1938 se první polovinu úseku R-I, zahrnujícího překážky v prostoru, který nás zajímá, podařilo až na několik drobných výjimek zcela dokončit.V místech, kde nebyly překážky postaveny, zhotovili vojáci během mobilisace improvizované zátarasy.

Do dnešních dnů se zachovaly asi jako nejvýraznější pozůstatky původního překážkového systému protitankové příkopy na obou křídlech srubu R-S 63, přičemž případný badatel nemůže přehlédnout příkop mezi R-S 63 a R-S 64, protínající silnici Bartošovice–Kunvald. U několika objektů je možno vidět terénní úpravy pro usazení překážek.


Protitankový příkop mezi R-S 62 (v pozadí) a R-S 63 (1938)

Protitankové překážky poblíž objektu R-S 63 (1938)

Kabelová síť

Kabelová telefonní síť, která spojovala jednotlivé objekty těžkého opevnění, nebyla v tomto prostoru zcela dokončena. Pokládku kabelů měla na starost firma Kablo, akc. spol., Praha I (též Kablo-Kladno, a. s.), dodávky svorkovnic některého dalšího materiálu dodávala fa. Mikrofona, Praha XIII. Stavbu kabelových objektů (kabelových studní a komor, tedy vlastně betonových ústředen) zde prováděla opět firma Hráský & Jenč, Mladá Boleslav v rámci úseku Králíky-západ. Zadáno zde bylo 25 kabelových studen a 2 komory. Jednotlivé kabelové objekty v tomto prostoru jsem doposud neměl možnost zkoumat, neznám proto přesný rozsah provedených prací. Dodnes je však možno vidět například před objektem R-S 62 mohutný výkop pro kabel, přecházející cestu, a vedoucí dále směrem do vnitrozemí ke kabelovému objektu č. 3921. Pro zajímavost, do sousedního R-S 63 však již telefonní kabel, soudě podle jeho pozůstatků v dolním patře objektu, byl zaveden.


Kabelová komora typu B, č.3821, poblíž objektů R-S 59 a R-S 60,
nedokončená - okolní terén měl být zarovnán se střechou objektu (2005)


Vložené lehké objekty vzor 37 

V prvním díle jsem slíbil čtenářům poznatky o vložených lehkých objektech vz. 37 poblíž objektu K-S 52, vraťme se tedy nejprve k tomuto těžkému objektu.

Obě pevnůstky jsou typu A-120 v zesíleném provedení a nacházejí se na obou stranách K-S 52. Jsou označeny čísly 331 a 332 a na podzim roku 1937 byly vybetonovány stavební firmou Ing Václav Střebský, Plzeň. Velitelem vojenského stavebního dozoru zde byl mjr. žen. Jaroslav Vobořil, zároveň i velitel podúseku těžkého opevnění 7./III. Jedlina. Oba objekty zůstaly zachovány a prakticky nepoškozeny.

Nyní se však přesuneme k šesti vloženým lehkým objektům vz. 37 za Divokou Orlici, do prostoru podúseku Zaječiny. Zde byla zadána dne 30. srpna 1937 firmě Hráský & Jenč, Mladá Boleslav výstavba šesti vložených objektů. Velitelem stavebního dozoru byl por. stav. Alois Daněk. Všech šest pevnůstek bylo vybetonováno zřejmě na přelomu let 1937 a 1938. Objekty obdržely čísla 325 až 330, přičemž se jedná o typy A-120 (325, 327, 328, 330) a A-140 (326, 329) vždy v zesíleném provedení. Pevnůstky leží většinou poblíž Jiráskovy cesty, určitou zajímavostí je i jejich číslování z opačné strany než u těžkých objektů. Objekt č. 328 mezi R-S 60 a R-S 61 má opačně zabetonovanou mřížku, chránící výduch zkaženého vzduchu. Všechny objekty jsou dochovány v dobrém stavu.


Osádky těžkých objektů

Zdejší objekty obsazovali vojáci II./19. hraničářského praporu se sídlem v Klášterci nad Orlicí, konkrétně potom částečně jeho 5./19. rota, které velel kpt. pěch. Karel Vágner, dále 6./19. rota se svým velitelem npor. pěch. Františkem Dvořákem a částečně rovněž i 7./19. rota, jíž velel por. pěch. Josef Svoboda. Hraničáři byli v kritických okamžicích září roku 1938 plně připraveni bránit se nepříteli. Nakonec však byli donuceni ustoupit, bez boje... O osudech zdejších hraničářských jednotek podrobně pojednává kniha Zapomenutí hraničáři autorské dvojice Eduard Stehlík – Martin Vaňourek.


Novodobou osádkou pevností se mohou stát
i netopýři, tohoto jsme zachytili ve srubu
R-S 58 (2005)


Poznámky a zkratky:

  • hlavní zbraně – zbraně, které měly vytvářet palebnou přehradu, nejsilnější zbraně.
  • LK – lehký kulomet
  • lomený – výškově stupněný (výškový rozdíl řešen schody)
  • pomocné střílny – střílny, chránící střílny hlavních zbraní pod betonem a prostor vchodu
  • PTK – protitankový kanon, zde vždy spřažený s těžkým kulometem (zbraň L1) TK
  • dvojče TK – těžký kulomet, dvojče=dva kulomety ve společné lafetě
  • vz. – vzor, označuje rok zavedení
  • zvon, kopule – pancéřové prvky, zvon určený pro pozorování a postřelování blízkého okolí, kopule pro daleké palby
  • ŽSV – ženijní skupinové velitelství

Prameny a použitá literatura:

  • ARON, Lubomír a kol.: Československé opevnění 1935-1938, Okresní muzeum Náchod, Náchod 1990.
  • FUKALA, Jan: Poznámky z průzkumu podúseku 1./X. Zaječiny, březen 2005[nepublikováno].
  • Orlické hory, mapa KČT, 2. vydání, 1999.
  • STEHLÍK, Eduard a kol.: Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-38, Pevnosti sv. 18, FORTprint, Dvůr Králové n. L. 2001.
  • STEHLÍK, Eduard – VAŇOUREK, Martin: Zapomenutí hraničáři, Mohelnice 2002.
  • VONDROVSKÝ, Ivo: Firemní loga, in: Fortsborník 7/III, s. 89-94, SPČO Brno, Brno 2004.
  • BUNKRY.cz [online]. Internetové stránky o československém opevnění z let 1935-38.
  • OPEVNENI.CZ [online]. GPS databáze – fotobáze těžkých objektů čs. opevnění.
  • ŘOPÍKY.NET [online]. Lehké opevnění 1936-38 a další zajímavosti.

Foto:
dobové - archiv Oldřicha Gregara
současné - Martin Vlach, Pavel Vašata (foto kabelové komory)

Dobové fotografie byly se souhlasem poskytovatele převzaty z Fotoarchivu na stránkách Bunkry.cz


Poděkování:
Za poskytnutí dobových fotografií děkuji Ing. Janu Škodovi a Oldřichu Gregarovi, za fotografie současné a výraznou pomoc při tvorbě článku patří můj velký dík Martinu Vlachovi. Za poskytnutí postřehů z vlastního průzkumu děkuji Honzovi Nízkému, za fotografii kabelové komory děkuji Pavlu Vašatovi (www.cestyzaopevnenim.net) a v neposlední řadě jsem povinen poděkovat Vladimíru Sýkorovi za poskytnutí dobové mapy popisovaného prostoru.

  • Home
  • > Opevnění
  • > Těžké opevnění v Žamberských lesích, 2. část

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.