Renault AMC-35

Dle předválečné francouzské doktríny byly tanky rozděleny na pěchotní a jezdecké. Jezdecké tanky se ovšem v prvopočátcích dělily ještě dále a to na kategorie AMR (Auto Mitrailleuse de Reconnaisance) a AMC (Auto Mitrailleuse de Combat). Jezdecké tanky první kategorie měly být vybaveny pouze lehkým pancéřováním ve prospěch mobility nutné pro plnění průzkumných misí, tanky druhé kategorie nesly těžší pancíř a silnější výzbroj.

U firmy Renault byl v roce 1934 představen první tank patřící do rodiny AMC. Tank AMC-34 nebyl považován za úspěšný, vznikl pouze v několika exemplářích, které byly brzy přesunuty do služby v koloniích. U firmy Renault se plně soustředili na stavbu následujícího tanku, kterým se stal AMC-35.

Korba tanku AMC-35 se vyznačovala hranatými tvary. Jednotlivé pancéřové pláty byly spojeny nýty, většinou bez nějaké větší racionalizace sklonu vůči vertikální rovině. K pohonu sloužil v zadní části korby uložený zážehový motor Renault o výkonu 180HP – tento motor vznikl odebráním dvou válců z motoru použitém v tanku B-1. Podvozek byl řešen podobně jako u tanku R-35. Skládal se na každé straně z hnacího kola vpředu, pěti pojezdových kol, napínacího kola vzadu a pěti napínacích kladek. Pojezdová kola byla po dvojicích uložena v kolébce, která byla ve spodní části uchycena ke korbě čepem, v horní části pak pružně pomocí gumového válce. První pojezdové kolo bylo uchyceno samostatně, zbylé čtyři byly uchyceny ve dvojicích sdílejících společný pružící válec. V levé přední části se nacházel prostor řidiče, výhled mu umožňovaly dva poklopy. Pokud byly oba odklopené, měl řidič vynikající výhled před tank, zároveň ale byl minimálně chráněn.

Renault AMC-35

Věž tanku AMC-35 byla taktéž nýtovaná. Oproti korbě byly již pancéřové pláty věže mírně skloněny. Ve věži byl lafetován kanón SA-35 ráže 47mm spolu s koaxiálním kulometem Chatellerault ráže 7,5mm. Několik vozidel AMC-35 bylo vyzbrojeno kanónem SA-L ráže 25mm, který měl v době vzniku větší průbojnost nežli kanón SA-35. Ten získal vyšší účinnost s příchodem nové protipancéřové munice a montáž nyní slabšího kanónu SA-L ráže 25mm tak pozbyla efektu. Ve věži se nacházeli velitel tanku a střelec, který obsluhoval obě zbraně vozidla. Velitel měl k dispozici na francouzské tanky netradiční poklop ve střeše věže. Celkem byla naplánována výroba cca 100 tanků AMC-35, pouze 17 vozidel nakonec zůstalo ve Francii.

Renault AMC-35 s 25mm kanónem

Nasazení

Po vypuknutí války bylo k bojovému nasazení vhodných pouze 15 tanků AMC-35. Výhodou těchto tanků v boji byla dvojmístná věž vybavená účinným protitankovým kanónem. Tanky naopak trpěly slabým, špatně tvarovaným pancéřováním a relativně malým dojezdem. Tanky AMC-35 byly nejprve nasazeny na dolním toku Loiry, jejich poslední bitvou se stala hrdinská obrana Saumuru - kadeti zdejší jezdecké školy odmítli splnit příkaz k ústupu a s pomocí každé dostupné techniky se pokusili vzdorovat mnohonásobně silnějšímu nepříteli.

Renault AMC-35