No a proč tedy byla tato "nejlepší bojová síla" totálně poražena? Že by onomu blábolu o tom, že všichni němečtí vojíni byli stateční, poddůstojníci kamarádští a důstojníci mimořádně schopní, jen ten Hitler to vše pokazil, ještě někdo věřil? Ne, prostě oni ti Němci byli horší než sovětská armáda. Jistě, v počátcích se jim dařilo - standardní výhoda útočníka: překvapení, volba směru útoku atd. Pak už ne, prostě protivníka podcenili.
Červenú armádu paradoxne zachránilo USA a ich Lend-lease. Zoznam dodávok materiálu a surovín do Sovietskeho zväzu je obrovský, citujem:
Bez pomoci Spojených štátov a ďalších spojencov by Sovietsky zväz nebol schopný klásť dlhodobo odpor Nemecku a rozbehnúť v tyle obnovenú produkciu evakuovaných tovární. Tá sa začala rozbiehať od konca roka 1942.
Do krajiny bolo dodaných 34 miliónov vojenských uniforiem, 15 miliónov párov topánok, 350 000 ton výbušnín, 3 milióny ton nafty, 4,5 miliónov ton potravín (asi 25% potravinových zásob potrebných počas vojny), 12 000 železničných vagónov, 1860 lokomotív, 375 000 nákladných automobilov a 50 000 džípov. Nesmierne dôležité boli dodávky 18 000 stíhacích a bombardovacích lietadiel a 15 000 leteckých motorov. Dodávky ocele umožnili opäť rozbehnúť produkciu tankov a delostreleckých zbraní.
Túto informáciu som si vyhľadal až potom, čo som nevedel pochopiť, prečo prvý tank Červenej armády, ktorý sa dostal do Viedne bol Sherman.
Některé komodity SSSR nebyl schopen vyrobit, jiné jen v malém množství. Týká se to hliníku, leteckého benzínu a chemikálií k výrobě výbušnin.Podstatné byly i dodávky oblečení a surovin pro výrobu.Dále obrovské dodávky sušených potravin, hlavně bílkovinné povahy, kterých měl SSSR katastrofální nedostatek. Hladový voják je špatný voják. Obrovská nemateriální pomoc- většinou zdarma. Licence, průmyslové postupy, školení stovek sovětských inženýrů v továrnách USA. smíchu. Žukov i Chruščov potvrdili, že bez USA by válku nevyhráli.
Hloupý, i když rozšířený názor! Není třeba dlouhých rozborů, stačí údaj o celkové potřebě a použití výše jmenovaných položek! Jediná pravda je, že pomoc přišla ve vhodnou chvíli. (Taky byla, převážně zlatem, zaplacena)
Pletete si názor s fakty. SSSR byl v roce 1942 poražený stát a přežil jen díky souhře šťastných okolností a pomoci ze Západu. Rozbory jsou, jak správně píšete, zbytečné, nebudu se jimi zdržovat. Ztrácel bych s Vámi čas a energii.
Nikdy v dejinách cárskeho Ruska neboli zaznamenané také straty, ako mala Tvoja červená armáda. Rusi boli schopní poraziť mnohonásobnú presilu Turkov, zlomiť lepšie vyzbrojených a vycvičených Švédov, Francúzov. Len Tvoji Sovieti vyše poldruha roka (ak nerátam protiúder pod Moskvou)dostávali výprask za výpraskom hoci od počiatku Barbarossy mali prevahu tak v živej sile ako aj v množstve a kvalite techniky. Nemci jednoducho dosiahli maximum, ktoré sa dosiahnuť dalo. Porovnaj si, čo dosiahol nemecký cisár v 1. svetovej vojne, kým nedošlo k boľševickoliberálnemu rozvratu ruskej armády. Nebyť ruskej ofenzívy v roku 1914, padol by Paríž a aj Srbsko by nedokázalo odolávať vyše roka vojny. Nebyť Brusilovovej ofenzívy, padol by Verdun. A to všade v knihách nájdeš len údaje o zaostalosti a neschopnosti vtedajšej cárskej armády.
Německá armáda se skládala v podstatě ze dvou složek, menší obsahující tankové a mechanizovamé divize majících značnou mobilitu a větší - pěší divize jejichž mobilita se od dob první světové války nijak podstatně nezměnila. Své důsledky to přineslo ve východním tažení. Zájemcům doporučuji knihu CH. Winchestera - Východní fronta, kde je tato problematika velmi dobře rozebrána.
Doporučuji: John Moisier - Mýtus o Blitzkriegu. Pěkně ukazuje, jak vlastně byly Fullerovy teorie mylné a proč oblíbené doktríny tankových průlomů nefungovaly.
Tuto knihu jsem měl také tu čest přečíst a musím říct, že se v ní skrývá mnoho sporných informací s kterými by se dalo polemizovat. Navíc autor nepíše vždy celou pravdu a fakta, která jeho myšlence nevyhovují prostě obchází (tj. nepíše o nich) Jeden příklad za všechny: Autor tvrdí, že britské bombardování německých průmyslových oblastí bylo zbytečné a nákládné. Aby své tvrzení dokázal nabízí čtenářům srovnání výroby letadel a tanků a hmotností schozených pum na německý průmysl, (o tom, že až v posledních 2-3 letech války jel naplno se nezmiňuje). Chybou je, že autor zapoměl napsat, že v roce 1944 dokázalo spojenecké bombardování prakticky zcela vyřídit německý petrochemický průmysl a tím znemožnilo nepříteli nasazení soustředěného množství motorizovaných jednotek a významně urychlilo německý pád. (Německá ofenzivav Ardenách se přeci zastavila až s poslední kapkou benzínu neměckých tankových jednotek). Na co byla nemcům větší výroba tanků a letadel, když do nich měli stále méně paliva.
A podobných příkladlů "zamlžování" jsem v knize našel daleko více.
Zárověň ale musím dodat, že s základní myšlenkou pana Mosiera souhlasím. "Nemci nevyhráli v květnu díky zazráčné doktríně ale díky nepochopitelní až absurdní neschopnosti francouzkého vrchního velení.
Ano, ta kniha je poměrně sporná, nicméně její základ je v podstatě pravda. I ten protiargument s bombardováním petrochemického průmyslu to v podstatě potvrzuje, protože z toho pro mě vyplývá, že do roku 44, tedy skoro pět let, Britové bombardovali zbytečně. Navíc snad ani ten termín "Blizkrieg" nevymysleli sami Němci, ale jakýsi novinář a oni si to v podstatě jen přivlastnili a využili hlavně k propagandistickým účelům a strašení nepřítele.
Pro srovnání je zajímavé třeba i tempo postupu v Rusku proti postupu tamtéž při tažení jistého pana Napoleona, který neměl ani tanky, ani Štuky a kupodivu ani automobily. A navzdory tomu to do Moskvy stihl snad ani ne za polovinu doby, kterou to zabralo Wehrmachtu a ten se ani do Moskvy nedostal.
Co je to za nesmysl? Postup napoleona do Ruska a postup Hitlera byl zcela odlišný. Napoleon se snažil donutil ruskou armádu ke genrální bitvě, jak měl ve zvyku, ale Kutuzov neustále ustupoval. A když už došlo k Bitvě, tak se v Kutuzov stejně během bitvy rozhodoval k ústupu. Chtěl prostě Napoleona vyhladovět. A to se mu časem i povedlo. Díky této taktice Napoleonovi klidně nechali i Moskvu, ale prázdnou. Zatím co wehrmachtu byl neustále kladen odpor. Byly podnikány kdejaké protiútoky, a k obraně Moskvy musely být nasazeny i dálněvýchodní vojska.
Čili ve zkratce: Kutuzov nechal Napoleona vyhladovět natahováním jeho zásobování samým ustupováním. Zatímco Stalin se snažil Hitlerovi zabránit v postupu do nitra Rusi všemi prostředky. Takže tu nemelte něco o rychlosti.
Bohužel, díky tomu, že se Stalin chystal na preventivní úder, tak jeho vojska nebyla připravena ustupovat. Tu měli Němci štěstí. Kdyby totiž došlo na taktiku Kutuzova, neměli by Němci tak snadnou práci.
Sověti se nechystali na preventivní úder, nýbrž k dobytí Evropy, měli to v plánu už v roce 1920, kdy je zastavili Poláci u Varšavy.Stalin doufal, že Němci napadnou Brity a on pak, ve vhodnou chvíli vyrazí nastolit dělnicko-rolnické vlády v celé Evropě. Hitler mu ji, za pomoci SSSR, nachystal na podnos. Leč chybička se vloudila.. Jednu chvíli chtěl, přes Bulhary, uzavřít s Hitlerem příměří. Hitler odmítl, počítal s vítězstvím, které mu leželo u nohou. leč chybička se zase vloudila...Nemají to ti dacani vždycky lehké.
Kutuzov sa vedeniu armády ujal krátko pred Borodinom, a nechcel Napoleona vpustiť do Moskvy. No situácia krátko po borodinskej bitke, keď mu gubernátor Moskvy Rostopčin a cár Alexander I odmietli dodať potrebné posily, ho donútili k onému kroku. S potrebnými posilami by borodinské pole neopustil, na záver bitky boli obe nepriateľské armády vo svojich východiskových pozíciách, Napoleon v nej stratil 43,3 % síl, jeho jazda stratila 57 % svojich síl.
Doporučuju moc dobrou knihu:
Tank proti tanku, Kenneth Macksey, DEUS 2003
Je docele poutavě napsaná. Při tom tam jsou detailní rozbory, příklady konkrétních střetů a nejsou tam od překladatele nasekaný voloviny.
tak prvý,kto použil blitzkrieg bol Myltiadés v bitke pri Maratóne roku 490 pred n.l.. Tiež mal posilnené krídla, ktoré zaútočili na slabé perzské krídla a tým elitný perzský stred dostávali do obkľúčenia. Keď hrozilo pretrhnutie gréckeho stredu, obe krídla pritlačili na Peržanov medzi nimi, a tí sa museli obrátiť na ústup.
to ano jista podobnost tam je jenom to bylo na prostoru rekneme kam se dalo "dobehnout". Blietzkrieg v dnesnim podani se odehrava na plose nekolika kilometru ne-li desitek km.
Hezkej článek, ale zajímalo by mě, kde autor přišel na to, že německý děla byla o polovinu lehčí? Možná o čtvrtinu, v některých případech, nicméně srovnáme-li např. jedny z nejrozšířenějších děl na obou stranách -105mm leFH 18 proti M1A, vyjde to tak, že 18 měla 1985 kg, zatímco M1 2030 kg, což činí rozdíl minimálním, přičemž jde o bojovou hmotnost, ta přepravní totiž u leFH 18 vyskočila na 3400kg, zatímco u M1 zůstává shodná s bojovou. To vede k závěru, že bych nechtěl být tím koněm který ji táhne.
Britové neměli 105-ky, a zbraň srovnatelné kategorie, jejich 25-liberka vážila jen 1800 kilo.
Popravdě, napadá mě jen JEDEN případ- totiž 37mm PAK vs.
2-liberní PT-kanón- ale tam šlo o tu absurdní lafetu, to nejlepší, co si mohla britská armáda pro zákopovou válku přát.
Pokud již autor zmiňuje vývoj na východě (tedy v Rusku a SSSR) je vhodné si připomenout osobu generála Brusilova, kterému se podařilo prolomit frontovou linii rakouských a německých vojsk při své ofenzívě ( ruský jihozápadní front) v polovině roku 1916. Popisovat ji zde nebudu, není dostatek místa.
Dále připomínám, že na vývoj sovětské vojenské vědy( teorie hluboké operace) měly podstatný vliv boje za občanské války a intervence. Jejich charakter se podstatně odlišoval od bojů zejména na západní frontě 1.WW.
Na závěr si dovolím poznamenat, že teorie hl. operace se odlišovala od názorů pánů Fullera či Dauheta, které preferovalo jeden druh zbraně na úkor druhé. Teorie hl.operace naopak kladla důraz na rovnoměrný rozvoj všech druhů zbraní. Co bylo naopak vystiženo velmi přesně bylo chybné vyhodnocení zkušeností ze Španělska v SSSR. Zájemcům o tuto problematiku doporučuji knihu V.S. Jemeljanova Na počátku války - český překlad.
Franta
Co se týče Brusilova, válka na východě nebyla nikdy tak statická jako na západě. Nikdy zde nebyly frontové linie zákopů obdobné jako na západě. A Brusilovovův úspěch tedy není možno přirovnávat ke Německé Jarní ofenzivě...
Dobře se píše v klidu a v míru. Jinak asi "Blitzkrieg" byl teorií, která našla svůj skutečný život víceméně náhodou. Jednak zásluhou několika velitelů (s polit. podporou), jednak bojechtivé či poslušné muže v jednotkách, jednak vhodného nepřítele, zejména ve Francii. Tehdy se blitzkrieg(u) zúčastnily i čs. LT-35 a -38.
A prave proto, nebyla snad vedsina genialnich vynalezu nalezena nahodou...penicilin, inzulin, zarovka a rada dalsich.Jen jejich vynalezci videly v tech nahodach hlubsi smysl. A to se stalo u formulace teorie "Blitzkriegu" a mnou obdivonanych generalu Guderiana, de Gaulla,Zukova(nadherne to natrel japoncikum na sibiri=zase blitzkrieg v ruskem podani) a Mansteina.
Musim ale souhlasit ze by si nemci toho "BK" moc neuzili, kdyby nemeli skvele ceske tanky LT-38(zamozrejme ze musely trochu modifikovat)
Mimichodem valka je svine:-) von Zela
"... nejlepší bojovou sílu ..."
Karel 14. 11. 2006 07:22Re: "... nejlepší bojovou sílu ..."
adrian 25. 5. 2018 11:11Re: "... nejlepší bojovou sílu ..."
politicky nekorektný 2. 7. 2013 16:41Bez pomoci Spojených štátov a ďalších spojencov by Sovietsky zväz nebol schopný klásť dlhodobo odpor Nemecku a rozbehnúť v tyle obnovenú produkciu evakuovaných tovární. Tá sa začala rozbiehať od konca roka 1942.
Do krajiny bolo dodaných 34 miliónov vojenských uniforiem, 15 miliónov párov topánok, 350 000 ton výbušnín, 3 milióny ton nafty, 4,5 miliónov ton potravín (asi 25% potravinových zásob potrebných počas vojny), 12 000 železničných vagónov, 1860 lokomotív, 375 000 nákladných automobilov a 50 000 džípov. Nesmierne dôležité boli dodávky 18 000 stíhacích a bombardovacích lietadiel a 15 000 leteckých motorov. Dodávky ocele umožnili opäť rozbehnúť produkciu tankov a delostreleckých zbraní.
Túto informáciu som si vyhľadal až potom, čo som nevedel pochopiť, prečo prvý tank Červenej armády, ktorý sa dostal do Viedne bol Sherman.
Re: "... nejlepší bojovou sílu ..."
Josef 18. 7. 2018 11:18Re: "... nejlepší bojovou sílu ..."
Josef 18. 7. 2018 11:06Re: "... nejlepší bojovou sílu ..."
japoko 11. 1. 2015 22:56Re: "... nejlepší bojovou sílu ..."
Josef 18. 7. 2018 11:03Re: "... nejlepší bojovou sílu ..."
M.Ď. 20. 1. 2012 11:16Dvě armády
Franta 3. 5. 2006 14:35Mýtus o Blitzkriegu
rb250 18. 4. 2006 13:01Re: Mýtus o Blitzkriegu
Jan Bulíček 18. 1. 2007 18:16A podobných příkladlů "zamlžování" jsem v knize našel daleko více.
Zárověň ale musím dodat, že s základní myšlenkou pana Mosiera souhlasím. "Nemci nevyhráli v květnu díky zazráčné doktríně ale díky nepochopitelní až absurdní neschopnosti francouzkého vrchního velení.
Re: Mýtus o Blitzkriegu
Jan Mátl 15. 1. 2008 13:18Pro srovnání je zajímavé třeba i tempo postupu v Rusku proti postupu tamtéž při tažení jistého pana Napoleona, který neměl ani tanky, ani Štuky a kupodivu ani automobily. A navzdory tomu to do Moskvy stihl snad ani ne za polovinu doby, kterou to zabralo Wehrmachtu a ten se ani do Moskvy nedostal.
Re: Mýtus o Blitzkriegu
Josef Malár 13. 3. 2011 20:32Čili ve zkratce: Kutuzov nechal Napoleona vyhladovět natahováním jeho zásobování samým ustupováním. Zatímco Stalin se snažil Hitlerovi zabránit v postupu do nitra Rusi všemi prostředky. Takže tu nemelte něco o rychlosti.
Bohužel, díky tomu, že se Stalin chystal na preventivní úder, tak jeho vojska nebyla připravena ustupovat. Tu měli Němci štěstí. Kdyby totiž došlo na taktiku Kutuzova, neměli by Němci tak snadnou práci.
Re: Mýtus o Blitzkriegu
Josef 19. 7. 2018 11:40Re: Mýtus o Blitzkriegu
M.Ď. 16. 6. 2014 10:42Doporučuju
HOP 19. 10. 2005 21:31Tank proti tanku, Kenneth Macksey, DEUS 2003
Je docele poutavě napsaná. Při tom tam jsou detailní rozbory, příklady konkrétních střetů a nejsou tam od překladatele nasekaný voloviny.
Keď pôjdeme do detailov,
M.Ď. 28. 4. 2005 09:02Re: Keď pôjdeme do detailov,
Flavio 5. 10. 2005 19:38Re: Keď pôjdeme do detailov,
M.Ď. 31. 10. 2005 14:19Kanony
ja 17. 3. 2005 14:57Britové neměli 105-ky, a zbraň srovnatelné kategorie, jejich 25-liberka vážila jen 1800 kilo.
P.S.USA byla plně motorizovaná.
dodatek-kanony
ja 17. 3. 2005 15:032-liberní PT-kanón- ale tam šlo o tu absurdní lafetu, to nejlepší, co si mohla britská armáda pro zákopovou válku přát.
Nezapomínejme na Brusilova
Franta 13. 6. 2004 10:44Dále připomínám, že na vývoj sovětské vojenské vědy( teorie hluboké operace) měly podstatný vliv boje za občanské války a intervence. Jejich charakter se podstatně odlišoval od bojů zejména na západní frontě 1.WW.
Na závěr si dovolím poznamenat, že teorie hl. operace se odlišovala od názorů pánů Fullera či Dauheta, které preferovalo jeden druh zbraně na úkor druhé. Teorie hl.operace naopak kladla důraz na rovnoměrný rozvoj všech druhů zbraní. Co bylo naopak vystiženo velmi přesně bylo chybné vyhodnocení zkušeností ze Španělska v SSSR. Zájemcům o tuto problematiku doporučuji knihu V.S. Jemeljanova Na počátku války - český překlad.
Franta
Re: Nezapomínejme na Brusilova
Heinz 25. 4. 2006 20:11Nová taktika
Honza 1. 7. 2003 10:06Blitzkrieg
J.J.Chod 10. 4. 2003 09:25RE: Blitzkrieg
von Zela 26. 6. 2003 11:38Musim ale souhlasit ze by si nemci toho "BK" moc neuzili, kdyby nemeli skvele ceske tanky LT-38(zamozrejme ze musely trochu modifikovat)
Mimichodem valka je svine:-) von Zela