Komentáře k: Těžké opevnění v Žamberských lesích, 1. část

Zpět na: Těžké opevnění v Žamberských lesích, 1. část
  • oprava

    tom 30. 11. 2007 14:35 (88.100.126.*)
    K-S 53a zásobován elektřinou z K-S 53b
    podzemním kabelem.
  • Poděkování

    Pavel Simandl 19. 1. 2007 22:18 (213.235.175.*)
    Vážený pane Fukala,
    chtěl bych Vám tímto poděkovat zazpracování informací o čs. opevněních, kde jsem náhodou našel zmínku o mém dědečkovi Bohumilu. Jeho manželka, roz. Volkmerová, pocházela z vedlejších Bartošovic, kde se narodil i můj otec. Je zajímavé, že zřejmě jako jediný velitel byl poddůstojník. Asi tady hrálo roli to, že v té době měl již 48 let a byl zkušený voják, u armády strávil léta 1911-1921, posledních 5-6 let v ruských legiích. Kdybyste měl o něm více informací, byl bych Vám nesmírně zavázán za jejich poskytnutí.
    Děkuji.
    Pavel Simandl.
    • Re: Poděkování

      Jan Fukala 20. 1. 2007 11:21 (86.49.35.*)
      Poprosil bych Vás, zdali by bylo možno kontaktovat mne na mé e-mailové adrese csl.opevneni@seznam.cz.
      Děkuji,
      Jan Fukala
  • Hodnocení

    Sandokan 27. 3. 2006 22:51 (82.99.149.*)
    Moc pěkně udělaný
  • špionáž

    Richard 19. 1. 2006 15:42 (212.20.68.*)
    Němci se snažili získat plány čs.bunkrů. V roce 1938 se jejich aktivita zvýšila a začínalo se do ní zapojovat i sudetoněmecké obyvatelstvo, ale stejně se jim moc plánů získat nepovedlo.
  • Nutno rozšířit!

    Jirka 19. 10. 2005 18:35 (62.141.24.*)
    Dobré info o vystavbě, technické parametry, atd. ,ale nebyloby od věci přidat info po době kdy náše pohraničí obsadili němci. Zda meli snahu o likvidaci či se snažily nějakým zpusobem využít opevnění. a co se s kryty dělo v povalečných letech až do roku 1986. Zdase někdejší vlada snažila nějakým zpusobem využít kryty proti kapitalistyckým nepřatelům.
  • časy bohužel rychle letí

    Zdeněk 14. 10. 2005 22:08 (62.177.97.*)
    Je mi to líto,že ty bunkry jsou v tomto stavu,když se na ně kouknete,jak to bylo tak připravené na válku a dnes je to hrůza
    • Re: časy bohužel rychle letí

      Jindřich 3. 4. 2010 23:57 (77.48.106.*)
      Je to tak, přál bych si mít dostatek financí na opravu veškerého našeho opevnění!
  • JOJOJO

    Michal 29. 9. 2005 22:44 (83.208.141.*)
    Mám chatu v Žamberku v Or.H. mám tyto pevnosti prolezlé snad uplně všechny kromě pevnosti Adam která je stále nepřístupná.Vše co jsem si tu přečetl je přesné a nemohu nic jiného než pět chválu.Proto když už jsem tu scháním dobovou uniformu vojáků sloužících na opevnění.Prosím kdo má a odprodá at mi nabídne na můj E-mail tourderbier@centrum.cz
  • Mimochodem

    Patriot-ka 28. 8. 2005 20:24 (160.218.168.*)
    Zmiňovány tu jsou bunkry z pohraničí,ale já bych chtěla podoktnout,že i u nás na Kladně jich pár je.Určitě o dost méně,ale jeden nám stojí před domem.FAKT!!!!(Samozřejmě jen LO)
    • Re: Mimochodem

      Jan Fukala 29. 8. 2005 13:08 (213.220.251.*)
      Vážená paní, či slečno kolegyně! :-)
      V prvé řadě děkuji za Váš zájem o problematiku opevnění a komentář k mému článku, ale musím Vás rovněž zklamat, neboť přímo Kladnem žádná linie lehkého opevnění nevede ani nikdy nevedla. Linie LO, takzvaná "Pražská čára", či "Vnější obrana Prahy", probíhala až v prostoru Družec, Doksy, Vaňkův důl, Smečno, Slaný a dále na Velvary, od Družce potom směrem na Beroun a vytvářela tak oblouk kolem Prahy a mimo jiné měla za úkol chránit i průmyslovou oblast Kladna.
      Linie se pouze dotýkala západní části Rozdělova, v prostoru žst. Libušín, kde však, pokud vím není dochován žádný objekt LO. Takže skutečně netuším, co by Vám to mohlo stát před domem.
      V případě dalšího zájmu a rovněž v případě, že máte fotografii onoho objektu, pošlete mi prosím e-mail na adresu csl.opevneni@seznam.cz. Pokusil bych se ten "Váš" objekt určit.
      S pozdravem
      J.F.
      • Re: Mimochodem

        Patriot-ka 17. 2. 2006 20:42 (160.218.168.*)
        Nevim sice,co bych na tomhle polorozpadlém řapíčku mohla pořádně vyfotit,ale pokusit se o to můžu.
        Už předem Vás ale můžu ujistit,že to vážně je BUNKR a ne žádné iglů,co si zhotovili homelesové,tak pitomá doopravdy nejsem.Stojí tu už,co si pamatuju.Jako malá jsem si k němu chodila hrát se svým dědečkem.I když bych se nedivila,kdybyste mi ani tak nechtěl věřit,protože mi nikdo nevěří a tvrdí přesně to samé:
        Kladnem žádné opevnění nevedlo,v nejbližším okolí se nedochoval jediný řapík...
        Já ale nepředpokládám,že se celých mých 15let dívám z okna na přelud.
        Nicméně jste první,kdo o zmíněný záhadný bunkřík projevil zájem.
        Taky bych asi měla poznamenat,že má oproti jiným LO z předválečné doby dost atipický tvar.Je takový víc rafinovaný.Zkusím to nafotit po kouskách,aby to vyniklo.
        Pardom,že se ozývám tak pozdě.=)Vážně mě to mrzí,ale měla jsem tak trochu neschody s počítačem....
        • Re: Mimochodem

          aleš 6. 11. 2007 10:31 (80.188.194.*)
          zajímalo by mě jak to dopadlo s tím bunkrem. jsou zde k shlednutí nějáké jeho fotky?
  • Jižní Morava

    tomas 13. 6. 2005 14:25 (62.77.75.*)
    Díky za pěknou stránku a počteníčko. Nevíš něco o liniích LO a řopíků na jihu Moravy? Třeba u Pohořelic se dá jen ze silnice napočítat 15 objektů. Dost by mě to zajímalo.
    • Re: Jižní Morava

      Zdeněk 1. 10. 2006 20:20 (62.177.124.*)
      U Pohořelic na jih od Brna je nedokončená týlová linie lehkého opevnění. O kvalitě opevnění je možno usuzovat z postupu SA v roce 1945, kdy ji Wermach obsadil a Sovětská armáda musela hledat,kde je v nedokončené linii díra ...
    • Re: Jižní Morava

      autor 13. 6. 2005 21:25 (84.42.151.*)
      No, něco málo bych třeba i věděl :-)
      Pokud máš zájem, ozvi se na mail csl.opevneni@seznam.cz, rád Ti odpovím!
      J.F.
  • smutne

    marty 5. 5. 2005 13:54 (213.226.228.*)
    Je to pěkna stranka, ale je hrozne v jakem stavu ty bunkry jsou.
    • Re: smutne

      marty 21. 6. 2006 19:22 (85.160.74.*)
      Opravdu je to strašné.Nejdřív přišli nacisti a jejich skoušky,noa pak komunisti se svojm úžasným "smyslem pro devastaci". No naštěstí najdou se i takoví kteří obětují volný čas a peníze no a renovují ty vandalizmem zničené bunkry (Ještě k těm nacistům:Moc rád mám příhodu když před samotným "fíreráčkem" napěchoveli bunkr nejlepšími náložemi ,odpálili a... bunkr si stojí vesele dál). Ještě na závěr:neše obranná postavení byla skvělá.Řopíky na jihu odolávali 100 mm kanonům ale ty by byli spíš potřebné ne severu,kde bili eště mnohem odolnější a kvalitnější bunkry.
      • Re: smutne

        Zdeněk 27. 9. 2006 22:23 (62.177.124.*)
        1. republika boj s časem prohrála. Armáda byla schopna způsobit nepříteli krvavou lázeň, ale linie nebyla kompletní a z bojů o Maginotovu linii je jasné, že postavení byla bez dělostřelectva neudržitelná. Tvrze chyběly...
        Co se týče postavení na jihu - objekty vz.37 v zesíleném provedení byly schopny odolávat opakovaným zásahům ráže 150 mm. Navíc se podařilo vyrovnat nedostatky objektů vz36 jejich bočním krytím palbou objektů vz 37.
        Osobně si myslím, že by bylo rozumnější nechat objekty ve stavu, jakém jsou,jako pietu, a ne je přikrášlovat a předstírat stav, do kterého se je často nepodařilo dotáhnout v září 1938. Vím o čem mluvím, prošel jsem několikrát celou linii na Králicku - od KS-2 až po pozorovatelnu na Komářím vrchu.
        • Re: smutne

          tomáš 13. 11. 2006 08:27 (84.42.142.*)
          SKVĚLÝ NÁPAD!!!jen tak dál.co třeba se rovnou vykašlat na všechny památky ať si jen tak přirozeně chátrají?to by bylo peněz do rozpočtu...
          mimo to je v "přirozeném stavu" někteří spoluobčani "pietně zdobí" pneumatikama a vůbec vším co můžou doma postrádat
          • Re: smutne

            Zdeněk 23. 12. 2006 21:44 (62.177.124.*)
            Pozoruhodné: Historikové jsou blbci, my tomu rozumíme líp. Já jen chci říct, že takzvané rekonstrukce jsou často lidová tvořivost. Třeba Březinka je "zkompletovanější", než osudné září 1938.
            Ty takzvané záchranně práce jsou často na způsob rekonstrukčních prací na Karlštejně, kdy došlo k úpravám, jak by měla vypadat středověká fortifikace podle soukromého názoru vylepšovatelů.. Nenávratně přitom znehodnotili unikátní stavbební památku.
            • Re: smutne

              Petr 5. 2. 2012 12:24 (78.45.37.*)
              No nejsem přítelem rekonstrukce pevností a priori a přikláněl bych se k názoru většinu vyčistit a zachovat tak jak jsou, ale! Březinka je a není "zkompletovanější" než v září 1938, to ale nebudu hodnotit. Má to dva důležité aspekty. Za prvé kde běžný zájemce uvidí stav těžkého srubu tak jak vypadal (měl vypadat) po dokončení? Jistě mi každý dá za pravdu, že žádná fotografie se nemůže vyrovnat skutečnosti, byť ne zcela přesné. Za druhé Březinku od postupného chátrání zachránila parta nadšenců, která ve volném čase a s vložením soukromých prostředků udělala to co udělala i přes ony pověstné "klacky pod nohama" ze strany MNO. Jestliže někdo jede do Norska aby získal pro Březinku původně tam instalovaný kanon, zaslouží podle mně obdiv a já jim tímto děkuji. Mimochodem jde o jediný funkční pevnostní kanon vz. 36 na území republiky. Ano, Březinka není přesně ve stavu ve kterém byla onen osudný podzim, ale srovnání s rekonstrukcí Karlštejna je značně nevhodné a o znehodnocení stavební památky nemůže být žádná řeč. Historikové nejsou blbci, ale každý se může mýlit a příkladů kdy se historie opravovala z nejrůznějších důvodů zná každý jistě dost. Navrhuji Vám abyste jako znalec spolupůsobil při rekonstrukci některého pevnostního objektu i když ne zcela souhlasíte, možná zabráníte znehodnocení stavební památky.
              • Re: smutne

                jan 21. 1. 2013 18:21 (213.192.6.*)
                Petre nevim jaky jsi znalec opevneni a vnitrniho vybaveni ,ale n82 v nachode je co se tyce rekonstrukce hruza a delo neni jejich majetek to asi vis,na kvalitni rekonstrukci je potreba hodne casu a penez.Vnachode maj velky plany jako v kralikach vysledek hastereni mezi rabonem a horakem ale zapomeli ze je to vsecko ekonomicky nesmysl? Kdo chce opravovat vsecko neopravi poradne nic a zkrachuje
            • Re: smutne

              tomáš 24. 12. 2006 21:25 (89.176.26.*)
              dost pochybuju že ke Karlštejnu je tolik dokumentace a plánů jako k opevnění...
              • Re: smutne

                Zdeněk 5. 1. 2007 22:46 (62.177.124.*)
                Jde o princip. Bohužel, k historii českoslovenckého opevnění patří nejen růžové sny o nedobytnosti (ale každá pevnost byla dobytná, záleželo pouze na odhodlání osádky nebo útočníka), ale i vytržené střílny a pancéřové zvony, rozstřílené stěny a podkaliberní střely Róchling, dodnes zabořené ve stěnách. Patří k ní i trosky zvonů v šachtách, jak je poničil Kovošrot po válce. Patří k ní i ty pneumatiky a svinčík v objektech, pro změnu jako výraz neúcty a znesvěcování díla našich předků a jejich snahy zachránit republiku před smrtelným nebezpečím. Přestavba objektů do podoby, jak nikdy nevypadaly a jak snad mohly vypadat po jejich plném dokončení, instalování vnitřních zařízení a osazení zbraněmi mi připadá tak trochu jako pokus vymazat část historie. K ní ale patří i vše, co následovalo po září 1938, včetně vyklizení objektů a ústup od hranic. České obyvatelstvo bylo ponecháno svému osudu, v okupovaném pohraničí zůstaly i hroby příslušníků jednotek SOS a armáda zmizela. Tak to je a nikdo to nemůže vymazat.
                Nemám nic proti tomu, že se některé objekty čistí a zpřístupňují, ale je taky potřeba říci současně i to, že v roce 1938 bylo postaveno 5 z 15-ti dělostřeleckých tvrzí, bojeschopná nebyla žádná. Že v izolovaných srubech chyběly minomety, lafetace kulometných dvojčat v kopulích, generátory a často i hlavní výzbroj a zvony. Že linie těžkých objektů byla díky tomu děravá jak cedník.
                Proto jsem spíš pro zakonzervování objektů a přestat předstírat, jak to bylo všechno tehdy dokonalé. Mimochodem, v týlu linie měly být umístěny Ryclé divize, vyzbrojené tanky a ty měly likvidovat případné průlomy. Byly na tom stejně jako pevnostní pásmo. Jednotky sice vznikly, ale výroba tanků vzor38 se teprve rozbíhala. K historii patří i to, že tyto tanky nakonec Němcům pomohly smést polskou armádu a srazit na kolena Francii. Na chování armády v září 1938 moc hrdí být nemůžeme. Historie asi nezná mnoho podobných případů, kdy moderní a silně vyzbrojená armáda nakonec práskla do bot. Těžko předstírat, že to není pravda.
                Zarostlé a opuštěné objekty mají svoje kouzlo a neopakovatelnou atmosféru. Příroda tak trochu milosrdně zakrývá skutečnost, která zas tak hezká není.
                • Re: smutne

                  Jan Fukala 8. 1. 2007 21:42 (86.49.35.*)
                  Dobrý den,
                  rád bych požádal diskutující, aby se ve svých kometnářích věnovali výhradně tématu článku, nebo svou jistě velmi zajímavou, ale bohužel značně odbočující diskusi přesunuli (podobně jako v případě komentářů k článku "Mohli jsme se v roce 1938 bránit?") do diskusního fóra na tomto serveru, které je k tomuto určeno. Na fóru potom existuje téma, věnující se přímo čs. opevnění. V případě, že se kometnáře nebudou držet tématu článku, budeme nuceni Vaše komentáře mazat.

                  S pozdravem
                  Jan Fukala
                  • Re: smutne

                    Adler 2. 2. 2007 22:57 (85.160.23.*)
                    moc by mne zajímaly ty fotky bunkříku z kladna to je moc zajímavé
                • Re: smutne

                  Tomáš 7. 1. 2007 16:15 (89.176.26.*)
                  armáda práskla do bot? snad Beneš do armády a do národní hrdosti...
        • Re: smutne

          Odin-1938 11. 10. 2006 19:22 (85.70.191.*)
          Já si myslím že objekty bývalého opevnění by měli být restaurovány, ale šetrně a né aby si někdo s tohoto symbolu národní hrdosti někdo dělal sklep nebo chatu a nebo ještě něco mnohem horšího. Bohužel dnes jsou objekty dostupné téměř komukoli takže se dějou hrozné věci jaké by v zahraničí neměli obdoby. Myslím si že by právě po vzoru západních státu měla vzniknout malá, ale funční komise která by dohlížela na stav těchto novodobých památek, vždyť jednou to budou jedny s poslední památek na zanik naší první republiky a nástu nejhoršího konfliktu v celích dějinách lidstva.
          Také musím dodat že nesouhlasím s tím, aby se objekty ponechávali v žalostém stavu jen protože by jejich rekonstrukce přesáhla rámec vybavení z roku 1938. Jde o to že spousta ojektů které byli v roce 1938 vybaveny plně jsou dnes nerestaurovatelné a naopak. A pak lidi si jen těžko umí představit jak by to vypadalo když to neuvidí na vlastní oči a následně by vznikli jenom řeči jak to mělo být a nebylo. Mnohem lepší se mě zdá, když vás provedu srubem a řeknuvam co tady tehdát bylo a co tady mělo být a my jsme to jsem dali dodatečně. Samozřejmě že souhlasím i s objekty které jsou přivedeny přesně do původního stavu, popřípadě ponechány tak jak jsou, protože by jinak byly zničeny nějáké artefakty. Všechno se musí hodnotit jednotlivě a pečlivě.
    • Re: smutne

      Zdeněk 14. 10. 2005 22:11 (62.177.97.*)
      To máte pravdu jsem také toho názoru.
    • Re: smutne

      Patriot-ka 28. 8. 2005 20:21 (160.218.168.*)
      Na některých se dělá,ale všechny-to prostě nejde....
  • Hmm

    Levant 9. 3. 2005 12:06 (147.229.34.*)
    Při pohledu na toto opevnění se naskytne myšlenka proč vlastně sme do toho nešli...Tyto bunkry by němci nepřekonali...ne jednoduše...ale stalo se...
    Nejraději bych ty bunkry viděl na vlastní oči...
    • Re: Hmm

      Valecnik 16. 4. 2005 22:20 (62.141.24.*)
      Celkem jednoducha odpoved. Mozna by mely problemy prekonat tyhle bunkry, i kdyz, pokud se budes danou oblasti historie trochu vic zabyvat, tak to sam nakonecpotvrdis, by je v 38. roce prekonali a to relativne rychle.
      Ale co je podstatnejsi, moznaby meli problem s temito bunkry, protoze Kralicka oblast a orlicke hory plus ostravsko byly stavebne nejdokoncenejsi casti opevneni. Na jinych usecich, hlavne na jizni morave, mimochodem blizko k memu domovu :-D, byla situace zcela jina. Na celou jizni hranici pripadalo pet stavebne dokoncenych objektu, nikoli vybavenych. A v tomto je reseni celeho problemu jit nebo nejit. Tim ale samozrejme pomijim celou dalsi cast problematiky, kterou je pomoc spojencu, na ktere byla zalozena cela strategie vedeni valky za prvni republiky.
      • Re: Hmm

        autor 23. 4. 2005 12:19 (83.148.2.*)
        Na jižní Moravě se nacházelo 6 stavebně dokončených objektů těžkého opevnění, konkrétně sruby MJ-S 2, 3, 4, 15, 16 a 29. Několik dalších objektů bylo připraveno k betonáži. Bohužel, výstavba těžkého opevnění se zde rozběhla až po anšlusu Rakouska, do té doby Husárkův program počítal s výstavbou TO na již. hranici až v závěrečných etapách.
        Jinak to bylo ale s lehkým opevněním, které bylo na jižní hranici budováno již od roku 1936 a v září 1938 bylo postaveno několik stovek řopíků a LO vz.36.
        Je tedy třeba říci, že jižní hranice chráněna opevněním v kritickou dobu byla.
        • Re: Hmm

          Zdeněk 1. 10. 2006 20:44 (62.177.124.*)
          O nepřipravenosti Jižní Moravy mlžila hlavně armáda po II. světové válce, protože linie byla aktivována a počítalo se sní. Snahou byl vyvolat dojem, že tam nic není. Němci sami v roce 1938 nepočítali s úderem přes Jižní Moravu, jejich rozvědka měla informace, co by je čekalo, navíc mám informace, že zásluhou ofenzivního zpravodajství Československa měli informace trochu nadsazené (obří dělostřelecká tvrz v prostoru Mikulčic). Podařilo se jim "to" dokonce letecky fotografovat a na snímcích byly zřetelné výsledky terénních úprav. Pouze konstatovali, že ve střílnách objektů nebyla zjištěna dělostřelecká výzbroj.
          O pohřbemých velkomoravských městech se tehdy ještě nevědělo.
  • Re : bunkry

    Hacker Rudolf 7. 3. 2005 10:58 (213.235.170.*)
    jsem vloni se synem na panelce projezdil ,kde co. Na mašině jsme se dostali i tam, kde to je zakázáno:-))A právě ta menší opevnění,poškozená, zapomenutá zarostlá mají atmosféru.Letos to chceme zopakovat. A v září je to vůbec krásné
Zpět na: Těžké opevnění v Žamberských lesích, 1. část
  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.