Komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

Zpět na: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938
  • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

    Dzin 15. 1. 2006 10:41
    Určitě. Weygand radil tak, jak uměl a jeho pohled byl ovlivněn také zkušenostmi ze Západní fronty. Podstata byla, že tvrzení o Pilsudského skvěle rozehrané bitvě není tak zcela zřejmé. Přinejmenším si nechal radit od jiných, při největším jen schválil už hotový plán. Ne že by vrchní velitel musel dělat něco víc, ale po válce přišla tvrzení o tom, jak on vše udělal, on vše dokázal, on zachránil Polsko, což ale není pravda. Při troše nadsázky je možno i tvrdit, že on málem Polsko zahubil dříve, než se mohlo obnovit, nebýt Poláků a podpory Dohody.
    Na východě se jednalo se o sporné území a navíc zde existovala místní nezávislá hnutí. Pokud tedy budeme hovořit o vypuknutí Polsko-sovětského konfliktu v tomto smyslu, nemá si ani jedna strana co vyčítat. Hlavní konflikt na sporných územích probíhá zpočátku proti bělogvardějcům a místním národním (a nacionalistickým) hnutím více, než proti Polsku. To ostatně bojovali také zpočátku více proti nim, než proti sovětskému Rusku. Hlavní konflikt se rozhořel až po Polském útoku. Polsko útočilo právě proto, že ruští bolševici měli plné ruce práce s Bělogvardějci či po bojích s nimi byli oslabeni.
    Beru, pro příště budu více rozlišovat mezi Pilsudkým a těmi druhými. :o)
    Ono to není přesné, spíše naopak. Hlavně jakou ofenzívu bělogvardějců máš na mysli? Na podzim 1919 jsou poraženi Bělogvardějci v okolí Baltu a na severu a východě země. Krym je obsazen do listopadu 1920 (tedy v době, kdy začínají mírové rozhovory). Jedině, kde se tedy válčí, je na frontě s Polskem a na Dálném východě. Zde je ale v dubnu 1920 ustanovena tzv. Dálnovýchodní republika, která dostává od Moskvy určitou samostatnost a jejímž úkolem je vyřešit zdejší problémy. Zde ruské bolševiky pata rozhodně netlačí. Tedy v době mírových rozhovorů bolševici spíše posílili. V evropské části porážejí bělogvardějce a podepisují mírové smlouvy s Estonskem, Litvou, Lotyšskem a Finskem.
Zobrazit všechny komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938