Komentáře k: Vysídlení Drahanské vrchoviny za války

Zpět na: Vysídlení Drahanské vrchoviny za války
  • Osud vystěhovalců

    Mija 13. 1. 2006 13:37
    Po osvobození VVP Dědice 9. 5. 1945 se lidé vrátili po většinou do svých domovů a v červenci už většina bydlela v provizorních domech. Bohužel jedna obec měla být znovu vystěhována a obyvatelé rozprášeni do vysídleného pohraničí - byly to Podivice které leží uprostřed prostoru.. Toto rozhodnutí vydal tehdejší velitel ůjezdu a díky známosti jednoho občana na generálním štábu a pobouření obyvatelstva Podivice stojí tam kde dnes. I když kdo ví.
    • Re: Osud vystěhovalců

      papinin 16. 6. 2006 00:49
      Jsem jeden z potomků vystěhovaných, takže k tomu můžu pro doplnění něco říct. Moji prarodiče byli vystěhováni z obce Zelená Hora a našli si přístřeší v nedaleké obci Drysice. Samozřejmě že to pro ně bylo velmi těžké, domek v Zelené Hoře stavěli od roku 1936 do roku 1938 za vydřené peníze, cihlu po cihle (vepřovicu po vepřovici) v roce 1941 byli vystěhováni. K té brutalitě vystěhování mohu říct že žádnou moji prarodiče nezaznamenali. Zemědělské stroje nechali v domě, protože stejně jezdili z Drysic do Zelené Hory obdělávat pole. Zřejmě bylo pro okupanty výhodné nechat je hospodařit na svém a samozřejmě odvádět dávky. Nábytek a zařízení domácnosti, dobytek si mohli odvézt všechen (pokud to měli kam dát). Zajímavé bylo to že při shánění ubytování bylo toto podřízeno schválení a je evidentní snaha okupační správy rozprostřít obyvatele jedné vesnice na co největší prostor. Každá místnost v domě byla opatřena zámkem a uzamčena, stejně jako vchod do domu a hospodářských budov (dodnes máme klíče s vyraženými německými názvy místností ložnice, kuchyň a pod. + obec a č.p.). Děda pracoval v Ivanovické stavební firmě jako zedník, jeho pracovní den se skládal z těchto úkonů: ve 4 hodiny ráno měli za Drysicema sraz všichni zedníci a jeli do Prostějova na kolech na stavbu. Po fajrontě a návratu domů zapřáhl kravky a jel na Zelenou Horu na pole odkud se vracel až za tmy. V zimě je zaměstnávala lesní správa Ferdinandsko jako rubače. Každý kdo měl polnosti ve vystěhovaných obcích, musel mít samozřejmě průkaz ke vstupu do prostoru a to ještě ve velmi omezené púsobnosti. A tak se mohlo stát mojí babičce že ji německý voják dosti brutálním spůsobem zahnal, když se snažila očesat svoje vlastní švestky. Zajímavé je také to že asi třem rodinám bylo i nadále umožněno ve vesnici zůstat. Po válce našli moji prarodiče dům v naprostém pořádku, chyběli prý jen schody do komory které si "znárodnil" jeden z navrátilců. Né všechny domy měli ovšem takové štěstí, například hned sousední dům byl zcela zničen při průchodu fronty. Navrátilci jejichž domy byli zcela zničeny se už většinou nevrátili a využili možnosti vybrat si kterýkoliv dům po odsunutých Němcích z tzv. německého ostrůvku ve Vyškovském okrese. Naši dostali tuto nabídku také, takže lze předpokládat že tuto možnost dostali všichni repatrianti. Obec Zelená Hora se demograficky z této rány nikdy nevzpamatovala.
      • Re: Osud vystěhovalců

        Vitka 7. 7. 2012 21:50
        Taky jsem potomek vystěhovalců.Můj otec se narodil v r. 1922 v Pařezovicích. Bohužel byli taky vystěhováni (bydleli u přízně v Pivíně).Rodina mého otce,on sám byl totálně nasazený v Německu,bratr v Rakousku.Byli vystěhováni v první vlně.Mohli si vzít jen to,co měli kde uskladnit a ustájit.Němci za pakatel zkupovali co si nemohli odvézt.Po válce se vrátili do poničené vesnice.Pokud si můžeme vyměnit informace ozvěte se mi na vecerova.vita@ seznam.cz Zajímá mě historie Pařezovic,už se ptát nemůžu,táta je už mrtvý a na nikoho jiného kontakty nemám.
      • Re: Osud vystěhovalců

        Petr S. 15. 1. 2010 00:58
        Tak to je síl této kapitle našich dějin se dozvídám poprvé. Stejně tak jsem se dozvěděl až letos o masakru v Postoloprtech, Přerovském masakru - které způsobili Češi na Němcích, Maďarech a jiných...
Zobrazit všechny komentáře k: Vysídlení Drahanské vrchoviny za války