Komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

Zpět na: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938
  • cs-polske vztahy 1919- 1938

    jan 8. 1. 2006 22:11
    Nejsem sice historik, ale po precteni rozhovoru s gen. Krejcim a vasich postu musim neco pridat ohledne cs-pol vztahu v mezivalecnem obdobi. Na podzim 1918 se cesky narodni vybor v Opave a polsky vybor v Cieszynie dohodly, ze Tesinske Slezsko bude rozdeleno podle narodnostniho slozeni obyvatelstva - tato dohoda mela byt pozdeji uznana vladami obou statu. Varsava ji uznala, Praha ne. V lednu 1919 Ceska armada zautocila na Polsko s cilem obsadit uzemi az do Bielska - zastavili jsme vas az pod Skoczowem, co jste tam hledali, kdyz tam Cecha nebylo odjakziva, nevim. CSR vznikla na zaklade sebeurceni narodu, ale k Polakum jste tento princip nejak nebyli ochotni uplatnit. Polsko tehdy bojovalo o zivot s bolseviky na vychode, a ve Slezsku vojska skoro vubec nemelo. Pozdeji kdyz Ruda armada se blizila k Varsave, T.G.Masaryk blokoval dodavky zbrani pro Polsko a presvedcoval GB a Francii, ze Polsko padne a proto CSR musi dostat co nejvetsi cast Slezska. To znamena, ze jste se postavili proti Polsku na stranu bolsevickeho Ruska - dost bizarni spojenectvi demokrata Masaryka s bolsevikem Leninem. Pilsudsky ale vyborne rozehral bitvu u Varsavy a bolseviky jsme odehnali - Stalin se potom po 17.09.1939 pomstil m.j. tak ze vyvrazdil nase dustojniky (asi 20 tis.) v Katyni a jinde. Pred valkou vy jste meli spojeneckou smlouvu se Sovety, a my - Polsko - jsme byli pro ne cilem, ktery je treba znicit, ne proto, ze neco chceme, ale proto, ze existujeme. Stejny cil melo Rusko vice mene za poslednich 500 let, takze pro nas to nebylo nic noveho. V te situaci o cs - polskem spojenectvi bylo tezke hovorit. Polskou mensinu na Tesinsku se CSR snazila dost brutalne asimilovat. Ve 30. letech ministr Beck vedl politiku stejne vzdalenosti od Nemcu a od Sovetu - meli jsme s nimi smlouvy o neutoceni, ale nic vic - zadne spojenectvi. Nemci chteli aby Polsko pristoupilo k Antikominternovskemu paktu - Beck odmitl. Pilsudski a Beck v 1933 a v 1936 navrhovali Francii preventivni valku proti Nemecku - bezvysledne. Jeste pred Mnichovem prez. Mościcki se ptal prez. Benese, jestli CSR se bude v pripade ohrozeni branit proti Nemcum a nabizel pomoc. Nekde v polovine zari 1938 Benes kontaktoval Mościckiego ve veci vylepseni vzajemnych vztahu, pokud vim, nevylucoval i odevzdani Polsku sporneho uzemi. Pak prisel Mnichov, Beck stal na stanovisku, ze Polsko v zadnem pripade nemuze jit spolu s Nemeckem, ale kdyz CSR dela nejake teritorialni ustupky ve prospech nemecke mensiny, proc polska mensina ma byt horsi, zvlaste kdyz hrozilo, ze Tesinsko obsadi Nemci. A potom bylo polske ultimatum - prijate cs. stranou - a Polsko obsadilo tu cast Tesinska, ktera byla dohodnuta v 1918 roce - ale nic vic. Polska mensina byla aspon na jeden rok uchranena od nacisticke okupace. Po Mnichovu kdyz cs. vojaci prchali pres Polsko do Francie (ok. 1000 letcu a mnozi jini) byl jim umoznen volny prujezd - chova se tak nepritel? Nepratelska zeme by je internovala nebo vydala zpatky Nemcum.
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Foter 18. 7. 2010 16:27
      Zapomíná se na Slezany, původní obyvatele Těšínského knížectví. Mají svůj jazyk, napůl moravština a napůl polčtina, s kořeny více polskými, tzv. ponašymu. Země odjakživa zaostalá o kterou se až do bjevení uhlí nikdo nestral a lid ani jejich řeč nikdy nedošla oficiálního uznání. Po roce 1850 sem za prací z jedné strany přicházeli Poláci z ještě bídnější sousední Haliče a z druhé strany z přilehlých oblastí Moravy a Čech. Byli to nemajetní lidé uvolnění ze statků po zrušení roboty. Každý v místním nářečí spatřoval znyky své řeči a toho využili "buditelé" obou stran. Zapomíná se také na Němce, kteří do Slezska a na Těčínsko přišli na pozvání šlechty jako kolonisté. Ti jediní, podle mně, můžou se Slezany mluvit o Slezsku včetně Těčínska jako o své vlati. Žili tady dlouho před tím, než přicházeli lidé za prací do hornictví. Ale už i první horníci byli zváni majiteli dolů prostřednictvím náborčích. Místní nestačili a tento trend trval skoro až do konce 2O. stoleti. Kdo má tedy právo na Těšínsko? Sebeurčení podle národnosti je špatná cesta. USA by na tomto základě nikdy nemohly vzniknout. Na druhé straně jsou na sporném uzemí doložny neslovanské kultury několik tisíc let před Kristem. Nejsme z části jejich potomky? Proto fandím Evropské unii bez nacionalistů.
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        Ivo 1. 1. 2011 03:16
        O Slezsko, resp jeho větší část přišli země koruny české za války o rakouské dědictví v 18-tém století, kdy jej uchvátilo Prusko. Přesto např Kladsko patřilo pořád do Pražské diecéze až do r. 1948(?)
        ivo
        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          maxx 27. 9. 2011 20:59
          nič vo zlom, veď za Těšínsko ČSR v arbitráži zaplatilo územím na Orave, kde dodnes má slovenská menšina v Poľsku problémy. Divím sa, že to tu nik nespomenul. Udalosti po 15. marci boli predurčené dianím po prijatí Mníchova. Slovensko na to doplatilo Viedenskou arbitrážou a stratou východu s Košicami. Keby nevznikol tzv.Slovenský štát, toto územie by pripadlo Maďarsku celé. Kapitulantstvo strhlo do záhuby oba národy.Nič proti Poliakom, ale ich veľkopanská nátura je len severnou odrodou naturelu maďarského v nostalgii za spišskými mestami. A nacionalizmus v tomto priestore narobil za stáročia dosť zla.
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Jindřich 21. 6. 2010 14:08
      Snad bych si po čtyřech letech dovolil uvést některá tvrzení o Těšínské kampani 1919 na pravou míru.
      Polské vojsko v té době (začátek 1919) nebojovalo s bolševiky (ti přišli až na podzim, kdy bylo Těšínskou již zajištěno) ale s Ukrajinci. S jistou zlomyslností, lze říci, že právě bylo zaujaté zabíráním oblastí s převládajícím ukrajinským obyvatelstvem. Takže se my Češi vůbec nemusíme stydět za zabrání oblastí, které náležely po předchzích více než 700 let vždy ke Koruně české, a která k polskému státu nikdy v pravém slova smyslu nenáležela.
      Poláci trpívají představou (kterou v nich asi podporuje naše celonárodní fňukání), že bitvou na Bílé hoře Český stát zanikl, a jeho území je tudíž od té doby k volnému zabrání.
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Lukáš 3. 12. 2006 16:37
      Milí pane těšínsko bylo součástí zemí koruny české po 300 let. Poláci tam přišli až ke konci 17.století to si mužete najít kterékoli odborné publikaci. A pokud vím tak to bylo Polsko které první podepsalo s nacistickým Německem smlovu o neutočení apod. v roce 1934. Máte se tedy čím chlubit krom toho že jste nám vrazili nůž do zad v roce 1938 a přátelsky ste si podali ruku s Hitlérovskou bestií. Kolik bylo zastřeleno lidí polskou soldateskou na těšínsku to neříkáte co a nuceně vysídleno a to nemluvim o roce 1968 zkrátka ste zrádci slovanstva a to vám nikdo nevymaže s čela.
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 4. 12. 2006 14:09
        Tesinsko nikdy nebylo soucasti zemi koruny ceske, bylo to leno - to je rozdil. Ano, Polsko podepsalo s Nemeckem smlouvu o neutoceni v 1934, stalo se to pote, kdyz Piłsudski nenasel partnera pro preventivni valku proti Hitlerovi, a proto chtel aspon tak zajistit polskou zapadni hranici. Srovnejte to, mily pane, s ceskoslovensko - sovetskou spojeneckou smlouvou, ke ktere vedlo mezi jinymi spolecne ceskoslovensko - sovetske nepratelstvi k Polsku. Tady je dost zajimavy clanek ceskeho autora na toto tema :
        glosy.info/texty/ceskoslovensko-so...

        Spocitejte take obeti radeni ceskoslovenske soldatesky na Tesinsku v letech 1919 - 1920. A nejsou nahodou Rusove zradci Slovanstva, kdyz se mnohokrat v dejinach spojili s Germany proti Polsku? Hned po sovetske agresi v zari 1939 Benes v jednani se sovetskym velvyslancem v Londyne Majskym podporil sovetskou agresi proti Polsku. Kdo je teda tim zradcem? A rok 1968 - za to mohou Soveti, v letech 1980 a 1981 staly take ceskoslovenske tanky na polskych hranicich, stacil jeden prikaz z Moskvy, a cs. armada by poslusne zautocila na Polsko v zajmu Sovetu.
        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          giro.c 20. 5. 2007 22:13
          tedy nevím, ale v roce 68 byly polské jednotky u nás ne? že by bratrská pomoc?
          • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

            Krejsa J. 13. 1. 2008 00:51
            Bylo mi tehdy 20 ale vím, že na základě výsledků 2. sv. války byl ve východní Evropě pouze jediný velitel a tím byl tehdejši SSSR.
            Chce to si o té době něco přečíst.Myslím odborného.Ne politické články v novinách.
            • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

              Láda 5. 6. 2008 15:55
              1918-1938-1968 Tak mám dojem že tohle už je hledání argumentů za každou cenu! To už může někdo tvrdit jak moc je podezřelé, že Varšavská smlouva byla vařšavská, nebo podobné nesmysly. Vtehdejší situaci nelze snad žádné zemi vyčítat snahu o získání zdrojů, nebo strategických výhod, Ve způsobu vytčení hrannic polska (viz ostatní posty-národnostní bojůvky, rozdrobení protistran, Nesouhlasy s arbitrážemi, atd)nacházím paralelu se vznikem Izraele o 30let později. Možná vám to připadá jako úlet ale já se tomu neubránil. Všechny zdravím. PS:Skvělé stánky!!!
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Láďa Vohralík 1. 12. 2006 16:06
      Těšínské knížectví bylo historicky vázáno k Čechám, proto ho chtěl i Masaryk a ostatní vládní činitelé té doby.Obě strany chtěli to uhlí co se tam nacházelo.A Československo mělo tenkrát více štěstí achtělo ho. Navíc Poláci si o válku s bolševiky v letech 1919-1920 koledovalo. Proč chtěli poláci Ukrajinu?Tak jako bolševici chtěli víc území. Chtělo snad Československo ještě další územní ústupky na Polsku?Jasně na Spiši a Oravě jsme se také handrkovali.Ale či polovojenské bojůvky řádili na československo-polském území? Polské!Kdo chtěl vymazat čí stát z mapy evropy?Kdo toužil mít hranice s Maďarskem? Důležitější spíš to, že naši vojací umírali při osvobozování Polska a vaši pak při osvobozování Československa.Tak jsme snad všechny vzájemné křivdy napravili a se ctí můžeme vedle sebe žít dál.Ahoj Láďa
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 4. 12. 2006 13:55
        Tesinske knizectvi bylo leno koruny ceske, od poloviny XIX stol. tento vztah byl uz mrtvy. Podle principu sebeurceni spravedlive bylo rozdeleni Tesinska ktere dohodly mistni narodni vybory v 1918.
        Na podzim 1918 vytvoril Lenin Zapadni skupinu Rude aramady s ukolem exportu revoluce do zapadni Evropy, v breznu dochazi k prvnim stretum s polskou aramdou - nerozumim, jak si mohlo polsko koledovat o bolsevickou agresi.
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      aha 28. 9. 2006 06:08
      Hezke, ale ten samej princip jednou odsuzujete apodruhe obhajujete.

      Kdyz Cesi chteli obsadit sporne uzemi v dobe kdy vypadalo ze se polska zmocni soveti bylo to spatne.

      V dobe, kdy vypadalo, ze se ČSR zmocni Nemcko, si posko obsadilo sporne uzemi a to bylo pry spravne,jelikoz hrozilo ze by ho obsadili Němci !
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 4. 12. 2006 13:50
        V lednu 1919 polsko - bolsevicka valka teprve zacinala, CSR chtela obsadit kosicko - bohuminskou drahu a uhelna loziska, o zadnem "zachranovani uzemi pred sovety" nemohla byt rec.
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      tomek 23. 7. 2006 09:55
      Witam czy mogę prosić o kontakt? Widzę,że ma Pan dużą wiedzę dotyczącą Zaolzia a ja aktualnie zbieram inf. dotyczące militarnego aspektu czeskiej napaści na Zaolzie. Mój adres
      [email protected]
      pozdrawiam Tomek Sypniewski
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      kuba 16. 3. 2006 14:22
      Trzeba przyznać, że Czesi w 1918-1920 mieli spore ambicje jeśli chodzi o tereny, jakie obejmować miała CSR. Do obszarów, których domagali się, a których jednak nie uzyskali, oprócz wsch. części Śl. Cieszyńskiego, całości Spisza i Orawy (o tym pisałem gdzie indziej) należały jeszcze:
      -Łużyce, które chcieli,przynajmniej oficjalnie po to by "wziąć w opiekę bratni słowiański naród łużycki"
      -Ziemia kłodzka -Kladsko (X-XVIIIw. w granicach Król Czech, na początku XXw. ludność czeska zamieszkiwała jej zach. skrawek- kilka miejscowości wokół Kudowy Zdrój).
      -Inne części niemieckiego Śląska (okolice Nysy, Raciborza itd.), z czego otrzymali tylko Hulcinsko.
      -pograniczne obszary Dolnej Austrii(częściowy sukces, przyłączenie Valticka, Vitorazska i tzw, Trójkątu morawsko-dyjskiego. Jednak niektórzy czesi śnili zapewne o granicy na Dunaju...).
      -jeszcze więcej ziem "Wielkich Węgier" niż przyznał CSR Trianon, tzn. tereny przemysłowe na północ od Miskolcu, oraz pas ziem w zachodniej części węgier króry stanowił by korytarz łączący CSR z Jugosławią (to chyba był wspólny projekt obu państw).
      Przynajmniej część z tych rządań CSR ponowiła w 1945. Wtedy uzyskano 40km2 skrawek węgier na pd od Bratysławy- Jarovce, Rusovce, Cunowo (oczywiście nie licząc zwrotu zaborów z lat 1938-39). Na szczęście dla nas Polaków nową granicę Pl-CSR oparto na starej granicy Niemiecko-czechosł. sprzed 1938. Czesi chcieli Kłodzka (przede wszystkim, ale nie tylko), jednak Polska zarządała w zamian Zaolzia na co z kolei oni nie przystali. Ja osobiście uważam że korzystniejsze dla nas było by zatrzymanie Zaolzia za cenę zrzeczenia się praw do Kłodzka (trzeba przyznać- Polaków przed 1945 NIGDY tam nier było). Warto zauważyć, że oba te obszary są podobnej wielkości, jest tam węgiel (na Ziemi kłodzkiej już się chyba nie wydobywa:(), poza tym góry i lasy. No ale stało się iak jak się stało...
      pozdrawiam
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      kuba 20. 2. 2006 11:07
      Linia kolejowa z Ostrawy do Koszyc, przebiegająca przez sporne terytorium Zaolzia, była jedną z 2 najważniejszych (obok linii Brno-Bratysława) arterii komunikacyjnych łączących ziemie czeskie i słowackie. W 1919 kiedy Węgierska republika Rad usiłowała zatrzymać przy sobie ziemie słowackie posiadanie tej linii i możliwość jej strategicznego wykorzystania decydowała wręcz o być albo nie być państwa czechosłowackiego.
      Wydaje mi się, że nasz kraj co prawda nie miał nic przeciwko niepodległości Czech, ale do idei wspólnego państwa Czechów, Słowaków i Zakarpackich Ukraińców był ustosunkowany dość nieprzychylnie, jeśli nie wrogo. Polska chciała mieć przecież wspólną granicę z Węgrami(zresztą gdy w marcu 1939 wojska węgierskie wtargnęły do Rusi Zakarpackiej, na nowej, polsko-węgierskiej granicy doszło do przyjacielskiego powitania się żołnierzy obu państw). Polska liczyła też w 1918-1919, że w większości katolicki naród słowacki opowie się za związkiem z Polską, a nie z Czechami (koncepcję taką popierali jednak tylko niektórzy sł. politycy np. Sidor). Nasza propaganda wykorzystywała wtedy między innymi obalenie słupa maryjnego w Pradze jako dowód bezbożności Czechów.
      Pozdrawiam
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 20. 2. 2006 15:45
        No właśnie, czyli linia Bogumin - Koszyce nie była jedynym połączeniem ze Słowacją, poza tym istniało jeszcze połączenie przez Puchov. Oczywiście, że dla CSR celem strategicznym była kolej i złoża wegla kamiennego w Zagłębiu Karwińskim, dlatego wymyślili argument historyczny, dosyć słaby - Księstwo Cieszyńskie było wprawdzie lennem Korony św. Wacława, ale średniowieczne prawo lenna to jest dosyć luźne powiązanie wasala z suwerenem, poza tym to prawo przysługiwało Habsburgom, a Masaryk nie był następcą Habsburgów na tronie praskim. Celami strategicznymi Polski były z kolei węzeł kolejowy w Boguminie, który umozliwiał połączenie polskiej sieci kolejowej z Europą Zach. z pominięciem Niemiec, węgiel i prawo samostanowienia polskiej ludności, która była na Zaolziu w większości. Dosyć dobry materiał po angielsku jest pod linkiem w jednym z pow. postów od historika (raven. coś tam). W latach 1919 - 1920 CSR wystąpiła de facto jako sojusznik bolszewików - wtedy chodziło również o nasze (i nie tylko) być albo nie być. A gwóźdź do trumny czs. - pl. przyjaźni wbił Benesz w lipcu 1920, kiedy wymusił na Polsce zrzeczenie się praw do Zaolzia w zamian za tranzyt broni z Francji - i nie dotrzymał obietnicy, broni nie przepuścił. Po prostu zarówno Moskwa jak i Praga zgodnie zdefiniowały Polskę jako wroga. Po takich doświadczeniach nie ma się co dziwić, że Polska chciała mieć wspólną granicę z Węgrami, CSR postawiła na sojusz z ZSRR i kwestionowała polską granicę wschodnią - też chciała mieć wspólną granicę ze swym sojusznikiem. Co do słupa maryjnego, no cóż, głupota nie boli (podobno), to jest tylko dowód na to, że jesteśmy normalnym narodem. Ostatnio w czeskich mediach znalazłem artykuł na temat csł. - sowieckiego, gdzie było napisane, że sojusz z Polską był niemożliwy między innymi dlatego, że w CSR było przed wojną liberalne prawo dopuszczające rozwody a to był dla katolickiej Polski grzech śmiertelny. Tak, że - każdy naród ma swoich, powiedzmy, mądrych inaczej. Pozdrawiam. :-)
        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          kuba 22. 2. 2006 15:27
          Jednej rzeczy nie rozumiem. Mianowicie-Polska chciała oprzeć granicę z CSR na zasadzie etnicznej. Nasi politycy jako argument za przyłączeniem Zaolzia przytaczali austro-węgierski spis ludności z 1910r. który stwierdzał że istotnie większość ludności stanowią tam polacy. W porządku, zasada etniczna. Jednak oprócz tego nasz kraj rządał jeszcze pn. Spisza i górnej Orawy. Historyczny argument że część Spisza(z resztą zupełnie nie pokrywająca się z obszarem zajętym w 1920)należała na zsaadzie nie spóaconego przez Węgrów zastawu od XV do XVIIIw. do Polski był chyba równie słaby jak ten czeski dotyczący Cieszyna. CSR nie była spadkobiercą Królestwa św> Stefana. Co do tych terenów spis z 1910 stwierdzał że te tereny zamieszkują przede wszystkim Słowacy, na Spiszu dodatkowo od wieków mieszkało sporo Niemców. W miastach zaś było trochę Węgrów (gł. administracja).Polaków zaś (wdg. spisu) prawie w ogóle. Nie wiem jednak na ile rozbudzona była świadomość narodowa ówczesnych Górali z karpackich wiosek, i czy wielu nte uważało się za "tutejszych":-), którzy nie identyfikują się z żadnym narodem. Zwłaszcza że na pograniczu dochodziło do wymieszania języków i narzeczy. Faktem jest że nasi zajęli w 1920 ok 590 km2 byłych "górnych Węgier" z ok 25000 ludności, a w 1938 ok 200km2 z ok 5000 ludności (piszę z głowy). O ile zajęcie zaolzia przebiegło bezkrwawo, to zajęcie tych kilku słowackich wiosek kosztowało nas 3 zabitych i 10 rannych żołnierzy, ponieważ opanowano je zbrojnie po jakimś incydencie z poturbowaniem Polskich wysłanników (polecam stronę Związku Słowaków w Polsce (Spolok Slovakov v Polsku). Z opanowanych terenów znaczenie gospodarcze miał tylko obszar na pn. od Czadcy (linia kolejowa Jabłonków-Świerczynowiec-Zwadroń).Atutem pozostałych były chyba tylko lasy i PIĘKNE WIDOKI:-). To wydarzenie jednak osłabiło niemal do zera słowacką orientację propolską. Kiedy niecały rok później kilka dywizji sł. wspomogło od połódnia niemiecki atak na Polskę słowacka propaganda określała tę akcję zbrojną jako naprawienie krzywd z lat 1920 i 1938.
          Na koniec ciekawostka-na austro-węgierskich banknotach z początku XXw oprócz dużych napisów po niemiecku i węgiersku, widnieją też napisy słownie informujące o wartości danego banknotu w językach wszystkich mniejszości narodowych monarchii(np. dwadzieścia koron, dvacet korun). Nie ma jednak po słowacku ( było by dvadsat korun).
          Srdecny pozdrav.
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      karel 10. 1. 2006 14:04
      Když už tak silně trváte na právu na sebeurčení pro těšínské Poláky v ČSR, tak mi vysvětlete, proč tento princip nedodrželo i Polsko? Předválečné Polsko v sobě zahrnovalo několik milionů Ukrajinců, Bělorusů, Němců apod.

      Po první světové válce nebylo možné dělat etnicky zcela čisté státy. Proto jak ČSR, tak Polsko mělo národnostní menšiny. Prvořadá při tvorbě hranic byla kromě historických nároků strategická bezpečnost státu.

      Jinak 1. října nám Polsko dalo dost sprosté ultimátum - bylo si vědomo, že ČSR v dané situaci nemá jinou možnost, než Těšínsko odstoupit.

      Viz také: www.fronta.cz/dokument/zaznam-jedn...
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 10. 1. 2006 16:13
        Kazde ultimatum je sproste, taka uz je proste politika, ale ne jenom ona. Polsko je nezavisly stat se vsemi klady a zapory podobne jako kazdy jiny. Okolnosti, ktere vedly k Polskemu ultimatu, se pokousim vysvetlit v mych sousednich postech, precti si je prosim pokud te zajimaji, a napis, co si o nich myslis. Zdravim.
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Dzin 9. 1. 2006 21:19
      Jen bych si dovolil malou reakci. Pilsudski zrovna nebyl moc spísou pro Polsko. Naopak, špatně rozehrál celou válku. Polsko se ocitlo na pokraji katastrofy, když zahájilo nevyprovokovaný útok na Sovětské Rusko s cílem co největších územních zisků (sice to hlavně v současné době není moc populární tvrzení, ale projednou mají sovětská historická díla pravdu). Kalkulovalo s tím, že sovětské Rusko je vyčerpané po občanské válce a nebude klást významnější odpor. Přepočítalo se a bolševici zahájili protiútok. Jeho štěstím bylo to, že se tentokráte zase bolševici přepočítali a Polsko podcenili. Na Visle mu navíc pomáhala francouzská vojenská mise v čele s Weygandem, byť hlavní tíha bojů ležela samozřejmě na samotném Polsku.
      Ovšem vyzdvihovat Pilsudského roli v konfliktu není zrovna ideální, protože on byl jedním z těch, kdo za vzniklou situaci mohli.
      Nechci samozřejmě popírat agresivní choutky Ruska vůči Polsku, ale zrovna Polsko-sovětská válka v tomto kořeny nemá, resp. má je až její druhá polovina, když bolševici odrazili polský útok a přešli do protiútoku (snažili se poté využít situace).
      Stejně tak i okupace části českého území Polskem není to, že by si vzalo co mu právem náleželo. První dohoda z 5.11.18 mezi Národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou dělila Těšínsko a jednalo se o prozatímní dohodu a tak byla chápána oběma stranami. Československo pro pozdější dělení spoléhalo na historické argumenty, Polsko na princip sebeurčení. Nakonec nevyšlo ani jedno a Československo se to rozhodlo řešit ozbrojenou silou (mimochodem ČS armáda nebyla zastavena tou polskou, ale sama se zastavila na rozkaz Prahy, která tak jednala na základě politických tlaků). Po zastavení bojů bylo Těšínsko nově rozděleno dohodovou komisí v čele s gen. Niesselem 3.2.19 v Paříži. Oba státy byly ale opět nespokojeny a tak definitivně bylo Těšínsko rozděleno velvyslaneckou komisí 28.7.20. Tu oba státy a přijaly byť ani jeden s ní nebyl spokojen. Zde se nepřihlíželo ani k historickým jevům a ani k národnostnímu sebeurčení, ale hlavním kritériem nakonec byla stránka ekonomická.
      Když tedy Polsko v roce 38 obsadilo zbytek Těšínska, rozhodně si nebralo to, co mu náleželo právem.
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        Skoky 29. 12. 2006 02:26
        Pánové jen co vím o "Zázraku na Visle".Vím jen tolik, že Polská zásluha či zásluha Gen.Weyganda by byla k ničemu.Vím že to Tuchačevskij řídil operace bolševiků už při vyhánění Poláků z Ukrajiny.To on dal příkaz Buďonnému, aby mu kryl bok během útoku.Politický komisař Buďonného frontu byl tehdy J.V.Stalin.Ten sledoval vlastní cíle a přemluvil Buďonného aby nekryl bok,ale aby sám zaútočil.Tím došlo k tomu co se stalo,že Polská armáda vpadla bolševikům do boku.Jak to bylo dál víte.Jen tak na okraj.Ukrajina vždy byla ,je a bude obilnicí Ruska.Poláci vše zhoršili tím že jí zabrali v době,kdy v Rusku řádil hladomor a na Ukrajině zrála obrovská úroda.Rusové byli asi dost naštvaný.Ta nevraživost je tam cítit hodně i dneska.Co se týče Tuchačevskij vs. Stalin.Vím že Stalin pověřil Tuchačevského velením (asi) Dálnovýchodní armádě.Ta měla na starost obranu hranic s Asií.Tuchačevskij vybudoval vojenské vesnice.Tím udržoval jednotky nejen v pohotovosti,ale ještě tím vyřešil problém zásobování.Jemu podřízené útvary patřily mezi elitu bolševiků.Spolupracoval také s Reichswehrem v době,kdy se to smělo.Na oplátku(Rusko poskytlo v těchto dobách Němcům území na kterém se cvičili němečtí stíhači,tankisté a ostatní druhy vojska.Také vypracovávali společně s němci strategii použití tankových vojsk - Blitzkrieg) Němci Rusům na oplátku umožnili aby jejich elity studovali na Německých voj.akademiích. To se týkalo i Tuchačevkého.H.Himmler s Heydrichem vypracovali plán na likvidaci Tuchačevského(v Rusku se chystala výměna ,Stalin měl být svržen,místo něj měl funkci zastávat Tuchačevskij)protože schopný vůdce v Rusku ,by bylo proti příštím Něm.plánům.Jádrem plánu likvidace byly ony spisy Reichswehru z dob spolupráce.Tito dva (Himmler,Heydrich) s požehnáním Hitlera vypracovali úplně nové dopisy a hlášení,které zapracovali do dossieru o Tuchačevském.Tyto dokumenty byly posléze uloupeny a přes tajnou síť prodány za 4 000 000 zlatých rublů(největší cena v dějinách za jeden dossier)agentům Čeky.Toto se dělo s přispěním Masaryka, který v dobré víře ,o tom že něco takového existuje,informoval Ruského velvyslance.Toho vyplašil i Daladier,který se k němu při nějaké oficiální akci přitočil a zeptal se pana velvyslance,že má informace že se v Moskvě bude otáčet směr a jestli pan velvyslanec mu to může potvrdit.Následně se přijel na dossier podívat nějaký vysoký agent,zeptal se na cenu,domluvil další schůzku, a zaplatil,přestože německý agent byl pověřen ke snížení ceny.Tuchačevskij byl pravděpodobně zastřelen dřív než nad ním vynesl formální rozsudek soud.Na Molotovovu výzvu,aby lidé udávali Ty kdo pracují proti revoluci,či ji nějak sabotují,se roztočila kola pomsty ,kdy podřízení udávali nadřízené a jim podřízení (jim v případě ,že třeba neměli mezi sebou dobré vztahy)tuto "službu" prokázali taky.To byla ta obrovská čistka v Rudé armádě.Polsko bylo potom rozděleno smlouvou mezi Rusy a Němce. Bohužel jsem příspěvky v Polštine nerozlouskal.Ale zdravím Poláky!Je rok 2006,naštěstí.
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 9. 1. 2006 21:36
        Polsko - bolsevicka valka zacala v listopadu 1918 pochodem Rude armady na zapad, s cilem eksportovat revoluci do zapadni Evropy, heslo znelo "po mrtvole panskeho Polska zaneseme revoluci na Zapad". Polaci nebyli v teto valce agresory, neusilovali o co nejvetsi uzemni korist na vychode, sovetske prameny nipisi pravdu. Bitva u Varsavy byla rozehrana podle planu polskeho stabu pod velenim Pilsudskeho, s gen. Weygandem se polsti dustojnici moc nebavili, co on sam potvrdil - doporucuji "White Eagle - Red Star" britskeho historika Normana Daviese. Ze bitva byla rozehrana dobre, svedci vysledek - bolsevici prohrali. Po druhe bitve - nad Niemnem v zari 1920 byli bolsevici donuceni jednat o miru s Polskem - jednani v Ryze, ukoncene behem 1921 tzv. Ryzskym mirem (pokój Ryski), ktery urcil polsko sovetskou hranici. Behem mirovych jednani Rusove nabizeli hranici jeste dal na vychod, s Minskem po polske strane - Polaci odmitli, protoze nechteli mit prilis mnoho narodnostnich mensin - tak ze sovetska argumentace o polske zemechtivosti je nepravdiva.
        S argumentaci ohledne Tesinska mas pravdu - Cesi se drzeli argumentace historicke, Polaci prava na sebeurceni. Vsechno by bylo v poradku, jenze ceska strana misto jednani hned sahla po silovem reseni, to za prve, a za druhe - poradovat hranici na rzece Białej, ktera deli dnesni Bielsko od Białej, coz je historicka hranice Slezska a Małopolski, to jste o hodne prehnali. V tom pripade se da oznacit ceskou politiku vuci Polsku jako snahu o co nejvetsi uzemni korist na vychode. Co se tyce Zaolzia - uzemi "za Olzou" - cesky Tesinsko, na spornem uzemi v roce 1910 podle rakouskeho scitani lidu Polaci meli jasnou vetsinu, takze argument o sebeurceni byl na miste. V roce 1938, kdyz se CSR rozhodla nebranit, Tesinsko by obsadili Nemci, priznal to napriklad Churchill. Myslim si, ze jednani Polska bylo za teto situace spravne. O pravu bych tu nemluvil - povinnosti polske i ceskoslovenske vlady bylo sednout ke stolu a jednat tak dlouho, az se najde reseni prijatelne pro obe strany, protoze spojenectvi bylo nutne, mohlo zmenit beh dejin. Ale na to uz v zari 1938 nabyl cas. Skoda. Srdecne zdravim ceske pratele.
        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          josef 10. 7. 2009 19:36
          Typický polský zabedněný národovec, ne nepodobný Slovákům. V roce 1910 bylo nějaké rakouské sčítání lidu podle obcovací řeči, která byla předvyplněna, takže Slezan mohl napsat jen česky, německy nebo polsky. Že to tak úplně nebylo, na to přišli Poláci sami, když se potom nabízelo řešení plebiscitem. Ten odmítli, protože by přišli o celé Těšínsko, Slezáci i Němci by hlasovali pro Československo.
          Naprosto nepřijatelný v mezinárodních vztazích je princip sebeurčení pro jakoukoliv menšinu. Oni měli většinu v Karviné, tak měla být Karviná předána Polsku. Podle tohoto principu bysme museli odevzdat Němcům nejen Sudety, ale třeba taky Rudolfov (předměstí Českých Budějovic). Zajímavé je, že vy jste požadovali prakticky zničení ČSR za účelem uspokojení kvůli 70 tis. Poláků, kteří byli navíc imigranti do průmyslu, v žádném případě originální obyvatelstvo, ale zároveň jste poslali své vojáky na Kijev, prostě Ukrajincům jste jejich národnostní sebeurčení dopřát nechtěli.
          Je naprostá lež, že jste bojovali s bolševiky. Pilsudski dobře věděl, že s Denikinem se nikdy nedomluví na propuštění Ukrajiny Polsku, ale že bolševikům je to šuma fuk. Hlavně, že se udrží. Ve skutečnosti Poláci bojovali proti bílým (ne kvůli bolševikům aby je zachránili, to ne, ale aby získali jejich souhlas s lupem, který během války dobudou. Ty nám tu něco říkej.
        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          Dzin 10. 1. 2006 12:01
          Porad s Weygandem se kromě Rozwadowského a Sosnkowského účastnil i Pilsudski. On to sice sám později popíral, ale opak je pravdou. Je ovšem otázka do jaké míry se těmito poradami nechal ovlivnit, jsou udávány obě možnosti. Třeba ohledně plánu, Pilsudski tvrdí, že ho vytvořil v noci z 5. na 6. srpna v Belvederu zatímco jiné prameny tvrdí, že vznikl v prvním srpnovém týdnu a 5.8. Rozwadowsky předložil Pilsudskému dvě varianty z nichž si on potom jednu vybral. Pro druhou svědčí fakt, že Pilsudski v Belvederu nepobýval a zdržoval se v Animě.
          Co se týká mírové konference (17.11.20 – 18.3.21) Polsko zde rozhodně mělo větší nároky a to co píšeš je mírně zavádějící. Po stanovení hranice v předběžné smlouvě žádalo Polsko korekturu a chtělo navíc území o rozloze 10 000 km čtverečních. Nakonec došlo ke kompromisu, který opět (podobně jako v případě Těšínska) ani jednu stranu moc nenadchl. Je jen příznačné, že polské nacionalistické kruhy (vedené Pilsudkým) ji kritizovali a jednoznačně chtěli hranici posunout dál na východ. Naštěstí většina Poláků ji přijala pozitivně. Tvrzení o ziskuchtivosti Polska má tak reálný základ. Polští nacionalisté jednoznačně chtěli co největší územní zisky.
          Stejně tak byl i na místě argument o historické návaznosti.
          Představ si, že Mnichov se týká Polska. Jsou mu odtrženy oblasti s Němci a Československo následně využije situace a zabere celé Těšínsko a pár dalších oblastí. Chová se tedy správně? Podle mého ne.
          Je jen dobře, že tyto územní spory jsou už minulostí a můžeme se o nich jen bavit a ne je prožívat a vztahy našich zemí jsou přátelské. :o) Také zdravím polské přátele. :o)
          • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

            jan 10. 1. 2006 15:58
            Ahoj, Dzine, jasne, ze uzemni spory jsou minulosti, ale podiskutovat o dejinach je vzdycky zajimave. K Weygandove roli vim tolik, ze po bitve prohlasil, ze armada, plan a vitezstvi byly polske. Ony tam sice porady urcite byly, jenze Weygand mel praxi z I sv. valky na zapadni fronte, teda valku pozicni, v zakopech. Teda statickou. Na obrovskych oblastech v doreci Dnepru se takto bojovat neda, je tam prilis mnoho mista. Tam ode vzdycky rozhodoval manevr, pohyb kavalerie a eventuelne obrana nejakych pevnosti - opernych bodu. A tam take Polsko po staleti bojovalo proti Rusum, Turkum, Tatarum atd. Nasi tam proste byli na domacim hristi. Weygand sazel na obranu, Polaci na utok - jedine ucinnou taktiku v danem prostredi. Proto mohli Pilsudski a jini se porad ucastnit - z kurtoazie, ale delali si sve, a vyslo to. Pokud se jedna o zacatek konfliktu s bolseviky - hned po revoluci Lenin anuloval traktaty o deleni Polska, chtel ukazat, ze s carskym Ruskem je konec, "Tiurma narodov" jak se o Rusku mluvilo, dava svym veznum svobodu, a maji pravo na sebeurceni. Samozrejme to sebeurceni melo byt drive nebo pozdeji bolsevicke a pod hegemonii Kremlu - a to se v Polsku vedelo. Pilsudsky mluvil, ze Rusko neporazene v poli nam pokoj neda, a ze program komunistu je zapsan v Internacionale - smysl je ten, ze mir zavladne az bolsevici ovladnou cely svet. Tak ze ke stretu dojit muselo. Na podzim Nemci a Rakusane podepasli mit v Brestu a stahli vojska tzv. Ober-Ost. Do tohoto prazdna prvni vpochodovali bolsevici v listopadu 1918 a obsadili Minsk a Wilno - a to byl zacatek polsko bolsevicke valky. Co se tyce nase vychodni hranice - po zruseni traktatu o deleni Polska by mela platit hranice spred prvniho deleni, tzn. z roku 1772, a ta probihala nekde po Dnepru. V Polsku byly tehdy dva velke politicke uskupeni - kolem Pilsudskeho pro statni, pro nezavislost (nevim jak to przelozit do cestiny) a kolem Romana Dmowskiego narodni demokracie (ND = narodowa demokracja). Mirova jednani vedli ND-ci, a ti nechteli vic uzemi, a byli pilsudczykami kritizovani. ND by se dalo oznacit jako nacionaliste, lidi Pilsudskeho tezko. Jeste na zaver bych dodal, ze Lenin byl ochoten jednat, protoze mel na krku ofensivu bilych generalu, a chtel mit mir na polske fronte. Bili generalove premlouvali Pilsudskeho, aby utocil dal a pomohl znicit bolseviky uplne. Jenze bili Rusove meli v programu "jedinaja nedelimaja sviataja Rus", tedy konec snu o nezevislem Polsku. Jak Pilsudski vybral, to vime.
            • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

              Dzin 15. 1. 2006 10:41
              Určitě. Weygand radil tak, jak uměl a jeho pohled byl ovlivněn také zkušenostmi ze Západní fronty. Podstata byla, že tvrzení o Pilsudského skvěle rozehrané bitvě není tak zcela zřejmé. Přinejmenším si nechal radit od jiných, při největším jen schválil už hotový plán. Ne že by vrchní velitel musel dělat něco víc, ale po válce přišla tvrzení o tom, jak on vše udělal, on vše dokázal, on zachránil Polsko, což ale není pravda. Při troše nadsázky je možno i tvrdit, že on málem Polsko zahubil dříve, než se mohlo obnovit, nebýt Poláků a podpory Dohody.
              Na východě se jednalo se o sporné území a navíc zde existovala místní nezávislá hnutí. Pokud tedy budeme hovořit o vypuknutí Polsko-sovětského konfliktu v tomto smyslu, nemá si ani jedna strana co vyčítat. Hlavní konflikt na sporných územích probíhá zpočátku proti bělogvardějcům a místním národním (a nacionalistickým) hnutím více, než proti Polsku. To ostatně bojovali také zpočátku více proti nim, než proti sovětskému Rusku. Hlavní konflikt se rozhořel až po Polském útoku. Polsko útočilo právě proto, že ruští bolševici měli plné ruce práce s Bělogvardějci či po bojích s nimi byli oslabeni.
              Beru, pro příště budu více rozlišovat mezi Pilsudkým a těmi druhými. :o)
              Ono to není přesné, spíše naopak. Hlavně jakou ofenzívu bělogvardějců máš na mysli? Na podzim 1919 jsou poraženi Bělogvardějci v okolí Baltu a na severu a východě země. Krym je obsazen do listopadu 1920 (tedy v době, kdy začínají mírové rozhovory). Jedině, kde se tedy válčí, je na frontě s Polskem a na Dálném východě. Zde je ale v dubnu 1920 ustanovena tzv. Dálnovýchodní republika, která dostává od Moskvy určitou samostatnost a jejímž úkolem je vyřešit zdejší problémy. Zde ruské bolševiky pata rozhodně netlačí. Tedy v době mírových rozhovorů bolševici spíše posílili. V evropské části porážejí bělogvardějce a podepisují mírové smlouvy s Estonskem, Litvou, Lotyšskem a Finskem.
              • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

                jan 16. 1. 2006 11:46
                16.11.1918 - na Leninuv rozkaz je vytvorena bolsevicka Zapadni armada s ukolem export revoluce do Nemecka a dal
                12.01.1919 - prikaz bols. hlavniho veleni k provedeni hlubokeho pruzkumu na linii rek Niemen a Szczara
                12.02.1919 - prikaz prohloubit pruzkum na linii Bugu, a zacina operace bolseviku pod nazvem "Cil: Visla".
                14.02.1919 - prvni na tomto smeru stret Polaku s bolseviky u mestecka Mosty na Belorusi.
                Pak Polska kontrofensiva, zastavena Polaky asi na podzim 1919 - a tu byl cas jednani Denikinem, a odmitnuti jeho propozice Polaky - duvod v minulem postu. Bolsevici vedou v celem svete rozsahlou kampan proti reakcionarskemu Polsku, ktere chce znicit "svetlou budoucnost lidstva" a "vlast svetoveho proletariatu". Kampan je podporovana komunistickymi stranami na celem svete a tzv. pokrokovymi levicovymi intelektualy. "Kazdy proletar je dnes ruskym vlastencem" - to je jedno z hesel.
                Leden 1920 - bolsevici vytvareji asi 700 tis. armadu, vstupuje do ni mezi jinymi asi 300 tis. carskych dustojniku a praporciku. Velitelem de facto je carsky gen. Brusilov, Tuchacevskij je pridan aby ho hlidal. Vlk. Britanie nabizi bolsevikum hranici na Curzonove linii - teda jen trosku na vychod od dnesni vych. hranice Polska - bolsevici odmitaji - Britove odmitaji pomoci Polsku. Francie dava Weygandovu misi a nevelky pocet pesaku, budou spolecne s americkymi letci - dobrovolniky branit Lvov pred Konarmii Budionneho - politickym komisarem byl zde Stalin. Nemecti dokeri v Gdańsku a cesti zeleznicari v Brne blokuji dodavky zbrani pro Polsko. Vyprava na Kijev mela za cil vytvorit nezavislou Ukrainu, jenze spojenec Polaku - Petlura - tu nenasel podporu obyvatelstva. Stejne tak se nepodarilo vytvorit nezavisle Belorusko - nastacilo sil. Pak byl ustup z Kyjeva, varsavska bitva, potom 31.08. obkliceni a porazeni Konarmie Budionneho v bitve pod Komarowem - nejvetsi a posledni bitva kavalerie ve XX. stol. Zari 1920 - bitva nad Niemnem, polske vitezstvi, v rijnu zastaveni boju a pak Rizsky mir. Polaci zlomili bolsevicke sifry a celou valku odposlouchavali bolseviky. Behem bitvy u Varsavy se rozhodli pro ruseni jejich vysilacek, a pusobici na jihovychode Budionnyj nevedel, co se u Varsavy deje. Tuchacevskij zadal Budionneho o pomoc jiz drive, ale Stalin to zablokoval, byl za to kritizovan Tuchacevskym, a mozna proto byl pozdeji popraven. Strategicky cil skupiny Tuchacevskeho byl zanest revoluci do Nemecka, a pak dal, cil skupiny Budionneho a Stalina - export revoluce pres Madarsko a Ceskoslovensko na Balkan. Mimochodem desifratori pol. rozvedky - byla tam skupina dobrych matematiku - pracovali dal a ve 30.tych letech zlomili sifry nemecke Enigmy - v cervenci 1939 britska a francouzska rozvedka dostala od Polaku po jednom kuse repliky sifr. stroje Enigma, co dost znacne urychlilo porazku Nemecka v II. sv. valce. Polaci, kteri zustali za vych. hranici z 1921 r. byli skoro vsichni deportovani na Sibir nebo popraveni - jen malo prezilo. Podobne jine narodnosti.
                • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

                  Czert 5. 9. 2006 17:15
                  k one blokade zbrani v Brne - byly by k tomu i nejake podrobnejsi informace ?
                  Navic, pokud si vezmu onu dobu, tak si kladu 2 otazky - proc polaci posilali ony zbrane pres nas a ne pres rumunsko ? A proc je primo nezabavili pro potreby armady CSR ? Vzdyt v te dobe CSR valcilo - proti bolsevikum v Madasku a pak potom proti Polakum o Tesinsko - ci vice versa. A pokud plati ze az po Madarsku jsme bojovali proti Polakum, tak se ono rozhodnoti zeleznicaru jevi vic nez logicke - proc dodavat zbrane do statu s nimz nemame pratelske vztahy a hrozi valka ? Dakze daleko logictejsi by je bylo primo zabavit a nejen zadrzet.
                  A k nezavisle ukrajine a belorusku - Polaci zastavili okamzite ofenzivu cose dozvedeli ze nezavisle nebudou, nebo byly zatlaceny na ustup silnejsimi bolseviky ?
                  • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

                    jan 6. 9. 2006 20:49
                    V cervenci 1920 bylo Polsko donuceno se vzdat naroku na spornou cast Tesinska bez plebiscitu, oplatou za to se Benes zavazal propustit dodavky zbrani z Francie do Polska pres cs. uzemi.
                    V rijnu 1920 bolsevici poradali o primeri, obe strany byly vycerpane valkou. Lenin nabidl Polsku jeste vetsi cast Belorusi i s Minskem, ale Polsko to nevzalo.
                    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

                      maxx 27. 9. 2011 21:00
                      a doplatil územím hornej Oravy. Z cudzieho krv netečie
        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          Dzin 10. 1. 2006 11:53
          Listopadu 1918 žádná bolševická vojska proti Polsku nepochodovala. První konflikt Polska vznikl mezi Poláky a Ukrajinci (resp. ještě předtím mezi Poláky a sionisty) kteří chtěli samostatnost a Polsko jim jí samozřejmě nechtělo dát.
          31.10.1918 se Ukrajinci rozhodli převzít moc ve Východním Haliči. To začali realizovat brzy ráno 1.11.1918. Centrum ukrajinského národního hnutí bylo ve Lvově a zabíralo oblast od Sanu po Zbruč. Pláci reagovali útokem a obsadili větší část území. Následně se do bojů zapojil zbytek Ukrajinců a boje se opět rozhořely. Jestli myslíš toto, tak se nejedná o bolševiky, ale o Ukrajince.
          Poláci se později pokusili ovládnou celou oblast kolem Vilna (polsko-litevská tradice), čímž ukazují, že právo národního sebeurčení se jejich tehdejším vůdcům hodilo jen někdy a historickou tradici také upřednostňují (na sporném území z celého obyvatelstva bylo jen asi 15 procent Poláků). Takhle by jsme pomalu mohli pokračovat a zatím stále nemáme otevřenou válku mezi sovětským Ruskem a Polskem. Polsko bojuje z místními hnutími.
          Rudá armáda po anulování brestské smlouvy a následně i mírových smluv s ústředními mocnostmi zahájí sice postup a obsazuje území patřící do té doby Rusku a na Ukrajině se rozhoří boje každého s každým.
          Postupem času jsou poraženi bělogvardějci (Děnikin) a Ukrajinci oslabeni a zůstávají zde jen Poláci a Rudá armáda.
          Postupem času se ale Poláci rozhodnou situaci na Ukrajině, která je z části ovládána bolševiky, z části Ukrajinci a z části Polskem řešit razantněji. 17.4.1920 je vydán rozkaz k ofenzívě na Kyjev a 25.4. je zahájen útok. Tím defakto začíná opravdový konflikt mezi sovětským Ruskem a Polskem.
    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Honza 8. 1. 2006 22:50
      Volný průjezd? Máš na mysli věznění? Volný průjezd a nabídka vstupu do armády přišla až v momentě, kdy Polsku teklo krutě do bot.
      Práva menšin jsou vždycky ožehavé téma. ČSR a Polsko se z mnoha důvodů nedokázaly nedohodnout, vina byla na obou stranách. Vnímat tuto situaci podle Janova komentáře by bylo mírně řečeno velké zkreslování.
      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 9. 1. 2006 17:15
        Pokud vim tak cs. vojaci byli umisteni v Bronowicach - soucasne cast Krakowa. Nevim v jakych podminkach, doufam, ze ne ve vezenskych. Po dohode polske vlady s cs.vladou v exilu odjizdeli do Francie, urcite nebyli vraceni zpet do Protektoratu a nebyli vydavani Nemcum. Nekteri dostali nabidku sluzby v polske armade, napr. vyborny stihac serz. Josef Frantisek, ktery bojoval spolu s nasimi letci v zari 1939 a v 303. Dywizjonie Mysliwskim - padl behem Bitvy o Britanii a je pohrben na polskem valecnem hrbitove. To ale neni podle mne nejdulezitejsi, do diskuze jsem se zapojil protoze je pro mne udivujici, ze vsichni dusledne pisete o Polsku jako o nepratelskem state, ktery se chystal na CSR zautocit spolu s Nemci.Historie polske diplomacie zase oznacuje CSR jako stat, ktereho politika v mezivalecnem obdobi byla nepratelska vuci Polsku a vlastne se nevedelo, jake cile tim Praha sleduje. Honzo, vysvetli mi to, prosim. Jsi prvni, kdo reagoval na muj post, tak mi to snad pomuzes pochopit.
Zobrazit všechny komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938