Komentáře k: Typy munice užívané obrněnou technikou

Zpět na: Typy munice užívané obrněnou technikou

  • Učinost kumulativnich střel vs. Wolfram

    DS 29. 6. 2003 20:26
    Chtel bych zde prispet malou troskou do mlyna... Predne, Wolframove strely nemeli spatnou charakteristiku ucinosti, ale hlavni problem prechodu na kumulativni APcka Nemeckou armadou byl nedostatek Wolframu. Defakto na konci vakly se snad strely s W-jadrem uzivali jen u 20mm tezkych protitankovych pusek-s ucinosti do cca 150-200m. Kumulativni strela byl genialni vynález vedcu, jenz se siroce uplatnil i v tankových oddilech. Vemte v uvahu, ze výkon Nem. tanku byl v niceni nepratelskeho pancire daleko pred napr. Ruskymi diky teto munici. Nevyhodou byla stabilizace projektilu rotaci, jez snizovala ucinost celeho systemu. V te dobe se pouze experimentovalo o jinou metodu(nakonec se zvolila jen nizsi stoupavost drazkovani). Nemci byli schopni nicit ruske tanky na 4-5nasobnou vzdalenost (500m vs.2000-2500m) diky teto munici. Uspech Rusu pak spocival jen v tom, ze zkopirovali zabavenou munici nepritele, a tak se jen dotahli... Samozdrejme ne jen v tancich,PanzerF. byli pouzity. Pak43 byl jen odvozen od sveho predchudce a jeho vyborna vykonost byla dana touto munici, Jakozto bezzakluzove kanony vysadkaru ci minidela.
    I kdyz U Kurska jim to bylo na prt... S pozdravem DS
    Odpovědět

    • Re: Učinost kumulativnich střel vs. Wolfram

      Marek 3. 4. 2005 20:52
      Ta vzdálenost 2000-2500m byla dosahována s klasickými AP projektily, osádky Německých tanků si stěžovaly že s HEAT je prakticky nemožné zasáhnout spolehlivě cíl nad 500m, na delší vzdálenosti to šlo jen hromadnou střelbou, když se doufalo, že se alespoň nějaká střela ujme. Hlavní význam HEAT (tedy spíše Hohlladung) byl, že umožňovaly alespoň trochu efektivní protitankový boj i krátkým 7,5cm kanónům KwK/StuK 37.
      Odpovědět

      • Re: Učinost kumulativnich střel vs. Wolfram

        Tonda 30. 12. 2006 22:50
        Jen několik poznámek. Především myslím, že otázka správně měla znít: "Učinost kumulativnich střel vs. kinetických střel" s rozlišením, jednotlivých podskupin.
        Dále bych rozlišil průbojnost a ničivý účinek za probitým pancířem.
        Za druhé světové války nebyl zcela znám efekt oslabení účinku kumulativní střely způsobený rotací. Nebyly ještě používány střely s "plovoucí" náloží, uložené na valivých ložiskách. Proto bylo dosahováno koeficientu průbojnosti okolo 1. Doporučuji srovnat průbojnost Panzerschrecku s průbojností granátu ráže 88 mm. Průbojnost v mm/ráže střely. Takže kumulativní střely neměly tak vysokou průbojnost jako kinetické střely. Zde byla materiálem především zušlechtěná a vysoce legovaná ocel. Co se týká střel s jádrem (připomínám, že se nejednalo o čistý wolfram, ale o karbid wolframu, vhodným způsobem zpracovaný a slinutý), tak tyto střely měly vynikající průbojnost na krátké vzdálenosti, kdy dosahovaly velmi vysokých rychlostí. Střely s oddělitelnou vodící částí se uplatnily až koncem války. Edgar Brandt, GB a USA. Görlichův systém střel s proměnlivou ráží byl znám již před II. světovou válkou, používal se i u některých německých zbraní, ale pro svou komlikovanost se příliš nerozšířil. U uvedených střel byl rasantní účinek proti pancíři prodloužen i na střední vzdálenosti. Obecně, kinetické střely mají po proniknutí pancířem větší ničivější účinek na vozidlo a posádku, dochází k snadnějšímu zapálení. Je to způsobeno tím, že je kumulativní paprsek po průniku pancíře poměrně úzký, kdežto při průrazu pancíře kinetickou střelou je vějíř střepin a taveniny mnohem širší a má masínější účinek. Dále chci připomenout, že za II. s. války nebyly známy tzv. piezoelektrické roznětky kumulativních náloží. Střely byly iniciovány dnovým zapalovačem či šlehovou trubkou (PIAT). To způsobovalo řadu negativních jevů po dopadu na pančíř, (deformace, sklounutí střely) snižujících průbojnost kumulativních střel. Doba II. s. v. byla doba, kdy vědci a konstruktéři počali pronikat do tajů kumulace a nálože byly z dnešní doby dosti primitivní. Například němci u svých kumulativních náloží 12 kg a 50 kg používaných k boji proti pevnostem použili sférické dutiny, značně malého průměru, výstelky ze Zn, což znamená, že vůbec nepochopili jev kumulace. Proto došlo k selhání náloží na belgických pevnostech!
        Odpovědět

    • RE: Učinost kumulativnich střel vs. Wolfram

      asd 16. 1. 2004 23:25
      Němci měli výkonnou munici i bez wolframu,Panthery,Tigry,PzIV měly dobré účinky i s klasickou At municí. HEAT byl levnější a nekompromisní,moc nezáleží na úhlu dopadu.HEAT se,ale dal použít jen na blízko,měli malou rychlost a díky tomu střelba na pohyblivý cíl na větší vzdálenost byla loterie.Větší rychlost HEAT projektilu byla nemožná,jinak by se rotříštil dřív než by stačil zafungovat jak má.Také stačil plot,nebo blatník vozidla a efekt HEAT byl téměř nulovej.
      Odpovědět

      • RE: Učinost kumulativnich střel vs. Wolfram

        venom1 16. 6. 2006 00:02
        Proto byl účinný dostřel omezen.
        Odpovědět

      • RE: Učinost kumulativnich střel vs. Wolfram

        venom1 16. 6. 2006 00:01
        I já bych jen k tomuto tématu poznamenal, že HEAT střely působí po celou dráhu letu střely, to znamená i na konci dráhy je stejný účinek. Účinek závisi hlavně na zamezení rotace střely po dobu letu, na hmotnosti a druhu obsažené trhaviny a úhlu dopadu střely. HEAT střela nepotřebuje velkou rychlost k probití pancíře, to obstará trhavina a konstrukce střely po nárazu na cíl. Ochranné konstrukce tanků, zmiňované ploty, desky apod. snižují účinek střely v místě dopadu na cíl tím, že jsou instalovány s dostatečnou vzduchovou mezerou mezi deskou a pancířem tanku. Tím dochází k rozptýlení usměrněného kumulativního paprsku a ke snížení účinku střely.
        Tzv. wolframová střela neboli střela s wolframovým jádrem potřebuje velkou úsťovou rychlost, protože pancíř probíjí kinetickou energií...
        Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Typy munice užívané obrněnou technikou