Adolf Galland,německé stíhací eso,generál stíhačů,se v autobiografické knize "První a poslední" o letadlech typu Horten nezmiňuje. V dubnu 1945 měla stíhací letka JV 44 k disposici 70 letadel ME 262. 3.5.1945 dorazily prvosledové jednotky americké Deversovy armády k letišti v Salzburgu. Před jeho obsazením Němci zaparkovaná letadla zapálili.
Znovu jsem pečlivě prostudoval Gallandovu knihu,avšak žádnou zmínku jsem o další proudovém letadle nenalezl.Vysvětlení lze podle mého názoru nalézt ve skutečnosti,že v době,kdy Německo mělo na konci války nejméně dva provozu schopné typy proudových letadel, u nichž se samozřejmě projevovaly různé nedostatky a Galland sám měl vojenské spory nejen s Göringem,ale byl spolu se Speerem vyhozen od Hitlerovy audience, proudové křídlo Horten bylo teprve ve fázi výstavby několika prototypů.vč.Horten 18, takže jejich praktické využití na samém konci války bylo v podstatě nereálné. V každém případě to byla ona "Hitlerova část tajných zbraně", k nimž se upínal ještě v březnu a v dubnu 1945 v bunkru po Reichstagem, obdobně jako k neexistující Wenckově armádě (ve vojenském smyslu slova). Přitom na území Protektorátu operovala relativně kompaktní a akce schopná armádní skupin Schörner, která byla zřejmě hlavní překážkou postupu RA do prostoru Protektorátu tak, jak bylo nejvyšším spojeneckými veliteli dohodnuto To jsou ovšem dnes celkem známé skutečnosti, včetně působení 1. divize generála Buňačenka při pražském povstání.
[K případným osobním diskusím poskytnu na tomto portálu kontakt.]
Poznámka
p-p-lenner 10. 2. 2013 00:09Re: Dodatek k poznámce
p-p-lenner 12. 2. 2013 04:56[K případným osobním diskusím poskytnu na tomto portálu kontakt.]