Komentáře k: Leningrad. Tragédie obleženého města, 1941–1944

Zpět na: Leningrad. Tragédie obleženého města, 1941–1944

  • Re: Nenávist není dobrým průvodcem

    Radexx 2. 1. 2013 18:56
    K té úděsné neschopnosti bolševického režimu v čele se Stalinem - sebekvalifikovanejší rozkazy ani sebelepší a sebepočetnější výzbroj (a Rudá armáda měla celou válku nad Němci přesilu) nepomohou tam, kde se vojáci masově vzdávají, zahazují a ničí zbraně, masově dezertují a masově přebíhají k nepříteli - jinými slovy neplní rozkazy a to právě vojáci Rudé armády první rok války dělali velmi často - kdyby to nedělali, Němci by Leningrad neoblehli.Poválečný sovětský mýtus, že lid hrdinně bojoval a Stalin mu to kazil a plánoval bitvy na glóbusu (Chruščov), je opravdu jenom mýtus. Stalin ozbrojil Rudou armádu po zuby, i v nejhorších situacích roku 1941 se nehroutil, pracoval 18 hodin denně, evakuoval průmysl, maximlizoval výrobu zbraní, od spojenců zajistil maximální podporu, kterou byli spojenci ochotni a schopni poskytnout, od svých vojsk logicky požadoval pevnou obranu a tvrdé protiútoky - lid ovšem za bolševický režim moc ochotně nebojoval a zlepšilo se to, až když vojáci poznali, že Hitler nepředstavuje žádnou alternativu a Stalin začal v propagandě důsledněji brnkat na vlasteneckou strunu. Co se týče knihy paní Reidové, je dobrá a snaží se o objektivitu, i když v podstatě se z větší části jedná jen o kompilát sovětských a německých pramenů. Je to prostě podobné, jako když se ruský historik snaží objektivně napsat knížku o bitvě o británii, asi taky nic nového neobjeví. Osobně raději čtu knihy o východní frontě z pera německých či ruských autorů, jsou autentičtější, zajímavější, mají větší vhled do reality a přichází s novými nápady či fakty. Knihy západních autorů na toto téma jsou většinou jen kompiláty.
    Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Leningrad. Tragédie obleženého města, 1941–1944