Není snad skutečnost, že se daný dokument nalezl v archivech, kam byl tedy předtím umístěn, potvrzením o jeho přijetí? Proč by se přísně tajný dokument znalý pouze velmi úzkému okruhu lidí (zástupci a náč. operační správy genštáb., náč. genštáb., lid. kom. obrany a samotným Stalinem + možná někteří další jako Molotov, atd.) měl uchovávat pro další generace, pokud by byl hned po svém sepsání zamítnut? Navíc se v něm mluví o úderu (byť se užívá ve spojení se slovem "preventivní") proti sousednímu a v té době nikoliv nepřátelskému státu. Jaká by asi mohla být reakce, pokud by se něco podobného dostalo ven, řekněme na velvyslanectví Říše v Moskvě? Jistě, Němci už se k válce na východě několik měsíců chystali, sovětské velení o přípravách vědělo, ale nebralo je vážně, nevěřilo jim. Jak by se však zachoval stát chovající se doposud mírově (z pohledu Sovětů), pokud by dostal Vasilevského plán do ruky?
Osud dokumentu po sepsání
Deith 13. 4. 2009 16:29Vaše odpověď: