Komentáře k: Od Donu k Dněpru (Sovětská ofenziva prosinec 1942 - srpen 1943)

Zpět na: Od Donu k Dněpru (Sovětská ofenziva prosinec 1942 - srpen 1943)
  • RE: RE: Propagandistu

    Ondík 27. 11. 2003 08:19
    No dobře, tak když to obecně nestačí, tak tedy konkrétně jeden příklad nekompletnosti a nepřesnosti za všechny: Porovnejte si stránky o útoku 5. gardové armády na Charkov. Podle Carella (Spálená země 256 a dále) vstoupilo toto uskupení (nerozeznává jednotlivé tankové sbory natož brigády) do bojů dne 19. srpna masivním útokem a ztratilo tohoto dne na spojnici Bogoduchov – Charkov 184 tanků T-34, další den 150 a pak ještě 80 několik km před samotným Charkovem. Která ze sovětských jednotek se nakonec probojovala o Charkova Carell neudává.
    Glantz , využívá kvalitnějších pramenů a (Recenzovaná kniha 351 a dále ) samozřejmě zná strukturu 5. GTA do jednotlivých brigád a začátek útoku klade na 21. srpna (počátek se nevyvedl, protože došlo k potížím při překonávání řeky Uda bylo asi 15 tanků zasaženo buď protivníkovým dělostřelectvem, nebo zapadlo do bahna o kolových vozidlech nemluvě. Vlastní útok ve směru Charkov začal až 22. srpna silou 111 bojeschopných tanků - armáda se vyčerpala v bojích u Zoločova a Bogoduchova , avšak už 12. a 13. srpna . Fronta ustrnula u městečka Korotiče, které Sověti dobyli jednou rotou tanků, ale ta pak byla zničena tanky 2. tankové divize SS Das Reich a boje získaly poziční charakter. 25. srpna zde zůstalo celé 5. GTA 50 posledních tanků schopných boje . Vlastní Charkov pak osvobodily střelecké divize 53. a 69. armády v noci z 22. na 23. srpna a dopoledne 23. 8.
    Carrell také nechává na přístupech k Charkovu bojovat SHD typu Ferdinad (str. 256). Jak je popsáno např. ve velmi kvalitní knize :Spielberger, W. J. , Doyle, H. L. , Jentz, T. J. : Schwere Jagdpanzer Entwicklung – Fertigung – Einsatz, Motorbuch Verlag, Stuttgart 1993, měly v této době dva Ferdinandy vyzbrojené Schwere Panzer Abteilungy (653. a 654.) úplně jiné starosti (po kurské bitvě se zbylé kusy se horko – těžko dávaly do bojeschopného stavu a právě se převážely od Orla k Dněpropetrovsku.
    A největší (používám takovýchto výrazů velmi nerad a na tomhle webu je to vůbec poprvé) kravinou je bezpochyby jméno velitele 5. GTA, které Carell (možná to padá na hlavu překladatele Leoše Jarena- to je můj favorit, na to jasně sázím - dost možná pseudonym, neboť při této úrovni překladu aby chodil domů, využívaje stok a kanálů) udává jako generál Šikovatelov . Každý, kdo viděl jakoukoli knihu o tankových bitvách v Rusku, alespoň z rychlíku ví , že velitelem 5. GTA byl u Charkova generálporučík Rotmistrov. Jeho jméno se ani v závěrečném rejstříku nevyskytuje. Záměna Šikovatelov – Rotmistrov je dost trapná, nemyslíte?
    I kdyby nedošlo k této v posledním odstavci popsané humorné vložce je toho dost, proč bychom Barbarossu a Spálenou zemi měli dnes považovat za překonané. Proti se mohou ohrazovat snad jen ti, co se jim vytrácí jednoduché schéma, kdy německé zbraně ničí masy ruských tanků a pak jim dojde munice, takže musí ustoupit a tím se prohraje válka (samozřejmě přeháním, Carell není tak jednoduchý).

Vaše odpověď:

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.