Komentáře k: Typy munice užívané obrněnou technikou

Zpět na: Typy munice užívané obrněnou technikou
  • Re: Učinost kumulativnich střel vs. Wolfram

    Tonda 30. 12. 2006 22:50
    Jen několik poznámek. Především myslím, že otázka správně měla znít: "Učinost kumulativnich střel vs. kinetických střel" s rozlišením, jednotlivých podskupin.
    Dále bych rozlišil průbojnost a ničivý účinek za probitým pancířem.
    Za druhé světové války nebyl zcela znám efekt oslabení účinku kumulativní střely způsobený rotací. Nebyly ještě používány střely s "plovoucí" náloží, uložené na valivých ložiskách. Proto bylo dosahováno koeficientu průbojnosti okolo 1. Doporučuji srovnat průbojnost Panzerschrecku s průbojností granátu ráže 88 mm. Průbojnost v mm/ráže střely. Takže kumulativní střely neměly tak vysokou průbojnost jako kinetické střely. Zde byla materiálem především zušlechtěná a vysoce legovaná ocel. Co se týká střel s jádrem (připomínám, že se nejednalo o čistý wolfram, ale o karbid wolframu, vhodným způsobem zpracovaný a slinutý), tak tyto střely měly vynikající průbojnost na krátké vzdálenosti, kdy dosahovaly velmi vysokých rychlostí. Střely s oddělitelnou vodící částí se uplatnily až koncem války. Edgar Brandt, GB a USA. Görlichův systém střel s proměnlivou ráží byl znám již před II. světovou válkou, používal se i u některých německých zbraní, ale pro svou komlikovanost se příliš nerozšířil. U uvedených střel byl rasantní účinek proti pancíři prodloužen i na střední vzdálenosti. Obecně, kinetické střely mají po proniknutí pancířem větší ničivější účinek na vozidlo a posádku, dochází k snadnějšímu zapálení. Je to způsobeno tím, že je kumulativní paprsek po průniku pancíře poměrně úzký, kdežto při průrazu pancíře kinetickou střelou je vějíř střepin a taveniny mnohem širší a má masínější účinek. Dále chci připomenout, že za II. s. války nebyly známy tzv. piezoelektrické roznětky kumulativních náloží. Střely byly iniciovány dnovým zapalovačem či šlehovou trubkou (PIAT). To způsobovalo řadu negativních jevů po dopadu na pančíř, (deformace, sklounutí střely) snižujících průbojnost kumulativních střel. Doba II. s. v. byla doba, kdy vědci a konstruktéři počali pronikat do tajů kumulace a nálože byly z dnešní doby dosti primitivní. Například němci u svých kumulativních náloží 12 kg a 50 kg používaných k boji proti pevnostem použili sférické dutiny, značně malého průměru, výstelky ze Zn, což znamená, že vůbec nepochopili jev kumulace. Proto došlo k selhání náloží na belgických pevnostech!

Vaše odpověď:

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.