Ve dnech 6.-15. července 1938 se ve francouzském městě Évian-les-Bains konala konference zástupců 32 států a více než 20 humanitárních organizací, která měla řešit situaci desetitisíců židovských uprchlíků z nacistického Německa.

Tento pokus amerického prezidenta Roosevelta prostřednictvím diskuse zvládnout židovskou "uprchlickou krizi", která propukla po Anšlusu Rakouska (kam předtím před nacisty uteklo mnoho německých židů),  skončil naprosto neuspokojivě. Většina států sice odsoudila represe nacistů vůči židům, avšak téměř žádný jim nebyl ochoten poskytnout azyl (výrazný počet uprchlíků byly ochotny přijmout pouze Dominikánská republika a Čína, což pro půl milion uprchlíků nestačilo) a ani USA nebyly ochotny navýšit roční imigrantské kvóty pro Německo.

Mnozí se také vyslovili pro nutnost řešit příčinu uprchlické krize spíš než její následky, ale ani v blízké budoucnosti nikdo efektivně nezabránil nacistům v územní expanzi (Československo), čímž se "uprchlické krize" znovu nabrala na síle. 

Židovská pozorovatelka (pozdější izraelská premiérka) tehdy prohlásila: "Do smrti už bych nechtěla zažít: aby můj lid už nikdy nepotřeboval takové [neupřimné a neúčinné] projevy sympatií."