V noci z 24. na 25. března 1944 uprchlo z německého zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu (dnes Źiagań, Polsko) vyhloubeným tunelem celkem 76 spojeneckých letců různých národností. Troufalého útěku se zúčastnili také tři Čechoslováci. Byli to F/Lt Arnošt Valenta (rtg. od 311. sqn), F/Lt Bedřich Dvořák (312. sqn) a F/Lt Ivo Tonder (312. sqn). Nacistickým bezpečnostním složkám se postupně během následujících tří týdnů podařilo 73 uprchlíků zadržet. Pouze dvěma Norům a jednomu Holanďanovi se zdařil návrat do Británie.

Většinu ze zadržených uprchlíků postihl krutý osud. Gestapo ochotně splnilo rozkazy vydané z Hitlerova a Himmlerova popudu a padesát uprchlíků bylo postupně zavražděno ve dnech 29. března až 6. dubna 1944. Jejich smrt byla navenek zdůvodňována „odporem při zatýkání“.

Po válce Britové vyvinuli značné úsilí, aby nalezli a potrestali vrahy bezbranných zajatců. První soud s 18 obžalovanými proběhl v Hamburku před britským vojenským soudem v létě 1947. Jen v tomto přelíčení bylo nad gestapáckými vrahy vyneseno celkem čtrnáct trestů smrti.