Během dne Němci odpálili poslední tři rakety V-2 (A-4), poté se „raketové“ jednotky z prostoru Haagu stáhly do Německa.

První raketa dopadla v 7.21 ráno v londýnské čtvrti East End, kde zasáhla blok pětipatrových obytných domů. Zahynulo 134 civilistů a 49 bylo zraněno, čímž se tento incident řadí mezi tři nejvíc smrtící zásahy raketou V-2. Shodou okolností, většinu obětí tvořili Židé, především uprchlíci z Německa a dalších nacisty okupovaných zemí.

Druhá raketa dopadla před pátou odpolední na Orpington v hrabství Kent (jihovýchodně od Londýna) a poničila přibližně patnáct rodinných domů. Jedna žena zahynula (poslední oběť německého bombardování Anglie) a 23 lidí bylo zraněno.

Třetí raketa večer zasáhla čtvrť Mortsel v Antverpách. Zahynulo 27 lidí a 62 bylo zraněno. Dvě rakety dopadly na Antverpy i předchozí noc, jedna z nich dokonce taktéž do čtvrti Mortsel, ale způsobily pouze materiální škody.

Celkový počet použitých střel se udává okolo čísla 3 170 ks, z nichž většina byla namířena na Anverpy (1 610) a na Londýn (1 358), desítky dalších proti cílům v osvobozené západní Evropě (Lille, Lutych, Paříž…).

Jen ve Velké Británii, na kterou mířilo cca 1 400 raket, čítaly civilní ztráty 2 754 mrtvých a 6 523 raněných; jedna raketa tak zabila průměrně 2 lidi. Na rozdíl od leteckého bombardování či střel V-1, nadzvukové rakety V-2 přicházely bez varování, detekovány byly teprve v okamžiku výbuchu. Přesto – nebo právě proto – tato „náhlá smrt“ měla na psychiku a morálku terorizovaného obyvatelstva menší účinek, než charakteristický zvuk blížících se střel V-1 a zejména zlověstné ticho mezi vypnutím motoru a dopadem létající pumy.