V 8.15 ráno 22. září 1943 explodovaly pod trupem bitevní lodi Tirpitz, zakotvené v norském Kåfjordu, nálože dvou britských miniponorek (X-6 a X-7). Potopit obávanou loď se sice nepodařilo, nicméně škody byly i tak poměrně velké: turbíny byly vyřazeny z provozu a rozsáhlé poškození utrpěly lodní šrouby a kormidlo. Lidské ztráty byly minimální: jeden mrtvý a čtyřicet zraněných.
To Britové ztratili všech šest miniponorek, které 11. září opustily základnu na skotském Loch Cairnbawn — X-9 se ztratila v Severním moři a jedinou stopou po ní zůstala olejová skrvna; X-8 byla kvůli technickým potížím nucena odhodit své nálože, jejichž následná exploze miniponorku poškodila natolik, že musela být opuštěna a potopena; X-5 byla naposledy spatřena před zahájením finálního útoku a byla to takřka jistě právě tato miniponorka, kterou Němci spatřili v 8.43 a potopili; X-6 se sice podařilo umístit své nálože pod dělovou věž B, nicméně naději na únik zmařil zaplavený periskop a nefunkční kompas a posádka se musela vzdát; X-7 se při pokusu o návrat opakovaně zapletla do protitorpédové sítě a těžce poškozenou a potápějící se ji stihl opustit pouze její velitel, z potopeného plavidla pak stihl ještě uniknout jeden muž; konečně X-10 kvůli přetrvávajícím technickým potížím útok ani nezahájila — v momentě, kdy miniponorka byla konečně plně bojeschopná, byli již Němci v plné pohotovosti. X-10 se tak vrátila na místo srazu s mateřskou ponorkou, jenom aby se poruchy obnovily a miniponorka byla na zpáteční cestě v Severním moři potopena.
Operace Source byla nesporným britským úspěchem: za cenu devíti mrtvých a šesti zajatých mužů byla těžce poškozena a na půl roku vyřazena nejobávanější německá loď — opravy trvaly až do půlky března 1944. Ani potom ale Britové nenechali Tirpitz na pokoji, otěže převzala od námořnictva jeho letecká složka — Fleet Air Arm.