Snad největší ironií celého appeasementu byl projev britského ministerského předsedy Nevilla Chamberlaina po návratu z Mnichova den po podpisu Mnichovské dohody. První, kratší verzi pronesl Chamberlain hned na letišti v Hestonu, celé britsko-německé prohlášení pak přednesl před číslem 10:

My, německý vůdce a kancléř a britský ministerský předseda, jsme se dnes opět setkali a shodli se, že otázka anglo-německých vztahů je velmi důležitá pro obě země i pro Evropu.

Považujeme dohodu podepsanou tuto noc stejně jako anglo-německou námořní smlouvu* za symbol touhy našich národů již nikdy nejít proti sobě do války.

Usnesli jsme se, že metoda konzultací by měla být metodou přijatou pro jakékoliv další otázky, které by se mohly týkat našich dvou zemí, a jsme odhodláni pokračovat v úsilí odstranit možné zdroje neshod a přispět tak k zajištění míru v Evropě.

Po přečtení tohoto dokumentu pak Chamberlain vzhlédl k davům a pronesl ještě větu: „Přátelé, toto je podruhé v naší historii, kdy byl z Německa na Downing Street přivezen čestný mír. Věřím, že to je mír pro naši dobu.“


* Myšlena je britsko-německá námořní smlouva z června 1935, která v rozporu s Versailleskou smlouvou odsouhlasila růst Kriegsmarine, nicméně omezila ji na 35 % tonáže Royal Navy.

† Chamberlain má velmi pravděpodobně na mysli návrat tehdejšího premiéra Benjamina Disraeliho z Berlínského kongresu konaného roku 1878.