Britský ministerský předseda 9. února 1941 opět promluvil ke svému lidu, po více než pěti měsících (naposledy tak učinil 11. září 1940, kdy bilancoval probíhající Bitvu o Británii) – své dlouhé mlčení vysvětlil: „místo slov činy“. V projevu nejprve z vojenského a politického hlediska zhodnotil Bitvu o Británii, pak se zabýval ostatními frontami: problémy Mussoliniho Itálie v Albánii, Řecku a východní Africe a široce komentoval vítězství britské armády nad italskými vojsky v Kyrenaice. Věnoval se i Bulharsku, jež se přiklánělo na stranu Osy. Nejdůležitější části projevu si Churchill schoval na závěr: připomínal možnou německou invazi a varoval před sebeuspokojením z výrazně zlepšené obrany britských ostrovů; apeloval na Američany, že nepotřebuje jejich armády, ale hlavně zbraně a válečný materiál. Svůj projev ukončil slovy: „Dejte nám nástroje a my tu práci dokončíme.“