30.května 1938 

VÁLKA NA DVOU FRONTÁCH S HLAVNÍM ZAMĚŘENÍM NA JIHOVÝCHOD
(STRATEGICKÉ SOUSTŘEDĚNÍ „GRŰN“)

1. POLITICKÉ PŘEDPOKLADY

Je mým nezměnitelným rozhodnutím zničit v blízké budoucnosti Československo vojenskou akcí. Úkolem politického vedení je vyčkat na politicky a vojensky vhodný okamžik nebo jej vyvolat.

Nevyhnutelný vývoj poměrů v Československu nebo jiné politické události v Evropě, které vytvářejí vhodné možnosti, jež se snad již nevrátí, mě pravděpodobně přimějí k brzkému zahájení akce.

Vhodná volba a odhodlané využití příhodného okamžiku je nejjistější zárukou úspěchu. Podle toho musí být ihned provedeny příslušné přípravy.

2. POLITICKÉ MOŽNOSTI PRO ZAHÁJENÍ AKCE

Nutné předpoklady pro zamýšlený útok jsou:

a) vhodná a vnější záminka, a tím i
b) dostatečné politické ospravedlnění,
c) akce nepřítelem neočekávaná, která jej zastihne co nejméně připraveného.

Jak z vojenského hlediska, tak z politického hlediska je nejvhodnější blesková akce vyvolaná incidentem, kterým bude Německo vyprovokováno a pro který jistě část světového mínění uzná vojenskou akci za morálně oprávněnou.

Avšak i období napětí před válkou musí končit náhlou a časově i rozsahem překvapivou akcí naší strany dříve, než nepřítel získá takový náskok ve vojenských přípravách, že by nemohl být předstižen.

3. ZÁVĚRY PLÁNU „GRŰN“

a) Pro vlastní válku je důležité plně využít prvku překvapení jakožto rozhodujícího činitele vítězství, a to provedením přípravných opatření již v době míru a neočekávaně rychlým průběhem akce. Je tedy nutno vytvořit již v prvních 2 až 3 dnech situaci, která by ukázala druhým státům, jež by chtěly intervenovat, beznadějnost Československého vojenského postavení a která zároveň podnítí státy, jež mají územní požadavky vůči Československu, aby neprodleně vystoupily proti Československu. V tomto případě lze očekávat intervenci Polska a Maďarska proti Československu, a to zvláště tehdy, jestliže Francie - vzhledem k jasnému proněmeckému postoji Itálie - se bude obávat nebo alespoň bude váhat rozpoutat vystoupením proti Německu evropskou válku. Je nutno počítat s tím, že se Rusko pokusí poskytnout Československu vojenskou pomoc, hlavně letectvem. Nebude-li dosaženo konkrétních úspěchů pozemními operacemi v několika prvních dnech, povede to nepochybně k evropské krizi. Toto poznání musí být pobídkou pro velitele všech druhů zbraní, aby jednali rozhodně a odvážně.
b) Propagandistická válka musí jednak zastrašovat Československo hrozbami a zmenšovat jeho schopnost odporu, jednak poskytnout směrnice národnostním menšinám pro podporu naší války zbraněmi a vykonávat na neutrální státy vliv pro nás příznivý. Vyhrazuji si právo vydat další pokyny a určit data.

4. ÚKOLY BRANNÉ MOCI

Přípravy branné moci nutno provést podle těchto zásad:
a) Hlavní části všech ozbrojených sil musí být použito proti Československu;
b) na západě nechť je ponecháno minimální množství sil pro krytí týlu; na východě proti Polsku a Litvě bude proveden jen lehký kryt hranic, jižní hranice budou střeženy;
c) armádní útvary, jichž může být rychle použito, musí rychle a rozhodně dobýt pohraniční opevnění a vniknout do Československa s největší odvahou a jistotou, že hlavní část pohyblivých vojsk je bude následovat s největší rychlostí. Přípravy proto musí být vykonány a časově rozvrženy tak, aby armádní úvary, jichž lze použít, překročily hranice ve stanovenou dobu současně s útokem letectva, dříve než se nepřítel doví o naší mobilizaci. Proto musí být vypracován časový rozvrh mezi vojskem a letectvem ve spojení s vrchním velitelstvím branné moci a předložen mně ke schválení.

5. ÚKOLY SLOŽEK BRANNÉ MOCI

a) Pozemní vojsko
Základní zásada překvapivého útoku proti Československu nesmí být ohrožena tím, že pro dopravu hlavní části pozemních vojsk železnicí je nevyhnutelně třeba určité doby, ani nesmí přijít nazmar dřívější pohotovost letectva. Proto je především pro pozemní armádu nezbytné, aby současně s překvapivým útokem letectva bylo použito pokud možno co nejvíce útočných proudů. Tyto útočné proudy, jejichž složení musí odpovídat daným úkolům, musí být sestaveny z oddílů, které mohou být rychle nasazeny, protože jsou umístěny blízko hranic, nebo jsou motorizovány, nebo jsou ve zvláštní pohotovosti. Cílem těchto úderů musí být proniknout na četných místech a ve strategicky výhodném směru do československých opevněných linií, anebo těchto opevnění dobýt z týlu. Pro úspěch této operace bude důležitá spolupráce se sudetoněmeckým pohraničním obyvatelstvem, se zběhy z československé armády, s parašutisty, s výsadkovými jednotkami a s jednotkami sabotážní služby. Úkolem hlavních sil armády je zmařit český obranný plán, zabránit českým armádám v ústupu na Slovensko, přinutit je k bitvě, porazit a rychle obsadit Čechy a Moravu. Proto je nutno provést úder do srdce Československa pokud možno nejsilnějšími motorizovanými a obrněnými jednotkami a plně při tom využít prvních úspěchů útočných kolon a výsledků leteckých operací. Krytí týlu, připravené pro západ, musí být co do počtu a kvality omezeno na rozsah odpovídající nynějšímu stavu opevnění. Mému zvláštnímu rozkazu musí zůstat vyhrazeno, zda budou určené jednotky dopraveny na západní hranice ihned, nebo budou zatím zadrženy vzadu. Přípravy musí být nicméně provedeny tak, aby umožnily krycím jednotkám přesun na západní hranici ještě během strategického soustředění „Grűn“. Nezávisle na tom musí být první krycí posádka improvizována ze ženistů, zaměstnaných nyní na stavbě opevnění, a z formací pracovních sborů. Zbývající hranice, právě tak jako Východní Prusko, mají být chráněny jen slabě. Ale musí se počítat s tím, že podle vývoje politické situace se přesune po moři buď část, nebo i hlavní jádro aktivních sborů z Východního Pruska do Říše.

b) Letectvo
Letectvo musí být nasazeno převážně k překvapujícímu útoku na Československo, kdežto na západě budou ponechány jen nejnutnější obranné síly. Hranici musí přelétnout ve stejnou dobu, kdy ji překročí první oddíl vojska (viz 5a). Nejdůležitějším úkolem letectva je zničit v nejkratší době československé letectvo a zásobovací základny, aby se vyloučila možnost jeho použití, případně použití ruského a francouzského letectva proti strategickému soustředění a proniknutí německého vojska a proti vlastnímu německému území. Velký význam pro počáteční úspěchy armády může mít ochromení nepřátelské mobilizace a organizace správy i branných sil stejně jako zdržování strategického soustředění českého vojska, útoky na spoje a mobilizační a správní střediska. V těch oblastech pohraničí, kde by snad mohly silné oddíly československého vojska nebo hloubka obranného systému zabraňovat úspěchu náhlého průlomu německého pozemního útoku, musí být zajištěno použití přiměřených bombardovacích jednotek. Československá průmyslová zařízení nechť jsou ušetřena, pokud to dovolí průběh operací. Odvetné útoky proti obyvatelstvu budou prováděny jen s mým souhlasem. Střediska vzdušné obrany je třeba budovat a nenápadným způsobem postupně připravit v Berlíně, ve středoněmecké průmyslové oblasti a Porúří již nyní.

c) Námořnictvo
Námořnictvo se zúčastní operací pozemní armády dunajskou flotilou. Proto bude tato flotila podřízena hlavnímu veliteli pozemní armády. Ve vedení námořní války budou nejdříve učiněna pouze ta opatření, která jsou nutná pro předběžnou ochranu Severního a Baltského moře proti náhlému zásahu jiných států do konfliktu. Tato opatření musí mít jen zcela nezbytný rozsah. Jejich nenápadnost musí být zajištěna. Rozhodně je důležité vyvarovat se všech akcí, které by mohly nepříznivě působit na politický postoj evropských velmocí.

6. ÚKOLY VÁLEČNÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Ve válečném hospodářství je nejdůležitější, aby zvětšením zásob bylo ihned umožněno největší rozvinutí sil ve zbrojním průmyslu. V průběhu operací může velmi významně přispět k posílení vojenské výroby rychlý průzkum důležitých továren a obnova jejich činnosti. Proto může pro nás mít rozhodující význam zachování československých průmyslových a výrobních zařízení - pokud to dovolí vojenské operace. Všechny přípravy pro sabotáž a povstání provede vrchní velitelství branné moci. Budou vykonány v dohodě a podle požadavků jednotlivých složek branné moci a v souladu s operacemi pozemní armády a letectva.

Zdroj: A. Šnejdárek, Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích (1), Praha 1968