Gerhard Gaura

Autor: Glynwed | Datum: 11. 7. 2011

Gerhard Gaura se narodil jako první dítě v rodině Josefa Gaury a Berty Kopečkové 28. 11. 1916 v Těšíně, ulice Nádražní 9. V té době zuří v Evropě druhým rokem Světová válka, jejíž konec je zatím v nedohlednu. 27. října 1918 přistupuje ministr zahraničí Rakousko-Uherského mocnářství na kapitulační podmínky Dohodových států a 28. října je spontánně vyhlášen samostatný Československý stát. Ve stejné době také vzniká nový Polský stát, a Těšínsko se stává zdrojem sporů mezi oběma nově vznikajícími státy. Na základě rozhodnutí konference Dohodových mocností, konané v červenci 1920 v belgickém lázeňském městečku Spa, je Těšínsko 28. července rozděleno mezi Polsko a Československo, samotný Těšín je pak rozdělen na Český Těšín (levý břeh Olše) a Cieszyn (pravý břeh Olše).

Cca 1920, Český Těšín. Gerhard Gaura (vpravo) na rodinné fotografii s mladším bratrem Rudolfem, babičkou, otcem a matkou.

Gerhard Gaura je se svým bratrem vychováván v masarykovském duchu, navštěvuje české školy, otec pracuje jako vlakmistr ČSD v Českém Těšíně. Nicméně německý a polský jazyk jsou pro celou rodinu jako obyvatele Slezska dalšími přirozenými jazyky – Rudolf ovládá tyto jazyky dokonale jak slovem, tak písmem. V letech cca 1932-1936 vystudoval Státní průmyslovou školu strojní v Karvinné. V roce 1936 se přihlásil k dobrovolnému odvodu a 23. června 1936 byl uznán schopným služby a odveden na 2 roky k činné vojenské službě.


Cca 1930, Český Těšín. Gerhard Gaura na portrétní fotografii.

Cca 1935, Český Těšín. Gerhard Gaura (sedící v prostřední řadě třetí zleva) s bratrem Rudolfem (v prostřední řadě druhý zleva) a kamarády.

1. října 1936 nastoupil Gerhard Gaura jako vojín k 3. baterii / 258. dělostřeleckého oddílu se sídlem v Lipníku nad Bečvou, který měl ve výzbroji 7,5 cm horské kanóny vz. 15. Vzhledem ke svému vzdělání byl Gerhard Gaura vybrán pro kurz důstojníků v záloze. Již 3. října 1936 mu byl přiznán charakter „vojín aspirant“ a 4. října nastoupil do školy na důstojníky horského dělostřelectva v záloze. 28. října složil Gerhard Gaura vojenskou přísahu a pokračoval ve studiu s krátkou přestávkou na vánoční svátky (záznam o dovolené v Českém Těšíně od 22. prosince 1936 do 3. ledna 1937). Výsledky studia však zřejmě nebyly nijak valné – 19. března 1937 je propuštěn ze školy pro důstojníky v záloze pro „celkovou nevhodnost“ a ke stejnému dni mu byl odňat název „aspirant“.


Podzim 1936. Gerhard Gaura (sedí v druhé řadě druhý zleva) jako vojín aspirant ve škole na důstojníky horského dělostřelectva v záloze.

24. března 1937 se tak místo důstojnických zkoušek podrobil Gerhard Gaura zkoušce poddůstojnické školy (velitel škpt. děl. Hausner) / 258. dělostřeleckého oddílu s prospěchem „dobrým“ a od 25. března do 26. dubna 1937 je cvičen jako pátrač u 3. baterie (velitel por. děl. Kazimír Štosek) / 258. dělostřeleckého oddílu. Na této pozici (poddůstojník-pátrač) pak působí až do 3. října 1937. V osobních záznamech mu po prvním roce výcviku přibyl zápis stručně hodnotící jeho povahové rysy:

Stručný nástin
– povahy a mravní způsobilosti: bezohledný, domýšlivý, lehkomyslný, povrchní, urážlivý, pyšný
– vojenské způsobilosti: před útvarem dosti jistý, sebevědomý, málo ukázněný

I přes toto nepříliš lichotivé hodnocení je Gerhard Gaura 1. října 1937 povýšen do hodnosti svobodník, 2. října je mu přiznán charakter „svobodník aspirant“ a 4. října opět nastupuje do školy na důstojníky horského dělostřelectva v záloze. Zde však pobyl pouze do 21. října a 22. října 1937 je přeřazen do školy na důstojníky lehkého motorizovaného dělostřelectva v záloze, umístěné v Táboře.

V Táboře je Gerhard Gaura do 30. května 1938. Během této doby je jeho mateřský útvar (258. dělostřelecký oddíl) 15. lednu 1938 přejmenován na 14. dělostřelecký pluk, 10. února 1938 je Gerhard Gaura jmenován střelcem z pušky a je mu udělen výkonnostní odznak za střelbu. Po teoretickém výcviku v Táboře následuje výcvik praktický, který Gerhard Gaura prodělal od 1. června do 24. srpna 1938 u 1. baterie / 54. dělostřeleckého pluku v Nitře. Zde je cvičen jako velitel čety a pátrač. Dochovaný Výkaz o prospěchu nám dává seznat, že Gerhard Gaura rozhodně nebyl nadaným žákem a jeho povahové rysy nebyly zrovna souborem ctností – nicméně u 22letého mladíka není možné očekávat zázraky:

Výkaz o prospěchu

I. při závěreční zkoušce (Tábor, 10. června 1938)
prospěch dostatečný, součet bodů 153, pořadí 171 z celkem 192

II. v době praktického výcviku (Nitra, 18. srpna 1938)
prospěch dostatečný, součet bodů 41, pořadí 33 z celkem 34

III. ve služebním jazyku, hodnotě osobní a hodnotě vojenské (Nitra)
průměrný počet bodů 67
hodnota osobní a vojenská – ve škole: samotářský, neurovnaný, prchlivý, neukázněný
hodnota osobní a vojenská – v době praktického výcviku: povahy dosud neustálené, poněkud flegmatický

IV. při zkoušce na důstojníka v záloze (Nitra)
součet bodů 25

V. Součet bodů (Nitra, 24. srpna 1938)
prospěch dostatečný, celkový počet bodů 286, pořadí 33 z celkem 34
Pro funkci nižšího důstojníka lehkého motorizovaného dělostřelectva v záloze je dostatečně způsobilý.


Léto/podzim 1938. Gerhard Gaura v hodnosti svobodník aspirant během studia ve škole na důstojníky motorizovaného dělostřelectva v záloze. Na levé náprsní kapse je umístěn čestný výkonnostní odznak střelce z pušky.

K 1. září 1938 se Gerhard Gaura vrátil ke svému mateřskému útvaru (14. dělostřelecký pluk) a ke stejnému dni je povýšen do hodnosti desátník aspirant. V té době už je politická situace mezi ČSR a Německem vyhrocená do krajnosti. 24. září 1938 je vyhlášena všeobecná mobilizace a mírová armáda zahájila reorganizaci na válečnou sestavu. 14. dělostřelecký pluk nastupoval jako součást 14. divize (velitel brigádní generál Josef Zmek) v prostoru jižně Jihlavy. Divize s velitelstvím v Třešti byla součástí III. sboru / IV. armády (velitel armádní generál Lev Prchala). Všechny snahy o obranu však byly marné – ráno 30. září 1938 byla podepsána zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie mnichovská dohoda, kterou československá vláda v poledne téhož dne přijala.

1. října 1938 je Gerhard Gaura propuštěn do zálohy, ale vzhledem k situaci je ještě podržen k výjimečné činné službě. 2. října 1938 je Těšínsko obsazeno Polskem, rozdělené město je znovu spojeno a nyní nese pouze polský název Cieszyn. 8. října 1938 je tak Gerhard Gaura propuštěn do poměru mimo činnou službu a vrací se domů do Těšína. Mnoho obyvatel české národnosti musí město opustit, zůstat mohou pouze ti, kteří zde žili již před rokem 1918. To je případ i rodiny Gerharda Gaury, která si ponechala československé občanství. Otec Josef zůstal zaměstnán na železniční stanici v Těšíně, která nyní patří Polským státním drahám (PKP – Polskie Koleje Państwowe).

Další osudy Gerharda Gaury jsou od této doby až do února 1941 zahaleny tajemstvím. Nevíme nic o jeho působení v Těšíně od října 1938 do září 1939, kdy je Těšínsko obsazeno německými jednotkami, přičleněno k Německé říši jako součást Horního Slezska (Oberschlesien) a město přejmenováno na Teschen. V okolí města v září 1939 k žádným velkým bojům nedošlo, polská armáda však při ústupu vyhodila do povětří mosty jak ve městě, tak v okolí.


Září 1939, Teschen. Zničený most přes řeku Olši (dnes Most Graniczny), spojující původně polskou a českou stranu města.

O Gerhardu Gaurovi se nedochovaly ani žádné zmínky ze začátku německé okupace, kdy na území bývalého Polska, které je přičleněno k Německu, probíhá policejní registrace osob. Víme pouze, že Gerhardova rodina se včetně bratra Rudolfa přihlásila k německé národnosti (Volksdeutsche). Jednalo se o ryze pragmatické rozhodnutí, neboť pro Gerhardova otce, živitele rodiny, to byla jediná možnost jak zůstat ve státních službách. Nicméně pro jeho děti to znamenalo, že podléhají odvodní povinnosti.


Cca 1939/40, Teschen. Poslední společná rodinná fotografie. Gerhard Gaura (třetí zleva) s bratrem Rudolfem a jeho dívkou (Zdenička).

Na podzim 1940 je do Wehrmachtu odveden Gerhardův mladší bratr Rudolf Gaura. Z dochovaných písemností dále víme, že Gerhardův otec je ve stejném období z blíže nespecifikovaných politických důvodů propuštěn ze státních služeb u Německých říšských drah (DR - Deutsche Reichsbahn)1) a dále víme, že někdy v roce 1940 je Gerhard Gaura zatčen a uvězněn. Bohužel, i přes intenzivní pátrání a dotazování jak na české, tak německé a polské straně se nepodařilo zjistit důvody ani přesné datum zatčení. Z výše uvedených skutečností však můžeme předpokládat, že důvodem k zatčení bylo Gerhardovo odmítnutí uposlechnout odvodní povinnost.

25. února 1941 je Gerhard Gaura převezen z vězení, nacházející se na Pomorskastrasse 2 ve městě Krakau (dnes Kraków, Polsko), do koncentračního tábora Osvětim (Konzentrationslager Auschwitz), kde je označen jako polský politický vězeň a přiděleno číslo (Häftlingsnummer) 108202).


Únor 1941, Auschwitz. Fotografie Gerharda Gaury po příjezdu do koncentračního tábora. Na vězeňském obleku zatím nemá přišité číslo a označení národnosti.

 


Podobné označení nosil na levé straně prsou vězeňského oděvu Gerhard Gaura. Červený trojúhelník značí politického vězně, písmeno P označuje polskou národnost (Pole).

Začátkem roku 1941 bylo na základě policejní registrace zahájeno přijímání žádostí o tzv. Volkslistu (DVL – Deutsche Volksliste). Jednalo se o rozdělení etnických Němců (tedy těch, kteří se během policejní registrace přihlásili k německé nebo slezské národnosti) na 4 skupiny, podle čehož jim byla upravena občanská práva. Většina těch, kteří se přihlásili ke slezské národnosti, nyní stála před volbou zda se otevřeně přihlásit k národnosti německé nebo se vrátit k národnosti české či polské. Rozhodování bylo silně ovlivněno faktem, že nepodání žádosti bylo vnímáno jako nepřátelský akt vůči Německu, což bylo rodinám váhajících s podáním přihlášek důrazně „připomínáno“ místními funkcionáři NSDAP. Rodiče Gerharda Gaury nakonec žádost o Volkslistu podali. Otec z důvodů existenčních (bez DVL mu Německé říšské dráhy jako politicky nespolehlivému odmítaly platit penzi), matka pak v marné snaze dostat syna z koncentračního tábora. V září 1941 tak oba obdrželi Volkslistu 3. kategorie (DVL III), přičemž se automaticky vztahovala i na jejich děti. Této kategorii byla podmínečně (na 10 let) přiznána německá státní příslušnost.

Tato snaha však vyšla naprázdno – 15. února 1942 v 15.30 Gerhard Gaura v koncentračním táboře Osvětim umírá3). Jako důvod úmrtí je v oficiální úmrtní knize (Sterbebücher)4) uveden tyfus (Fleckfieber). ČEST JEHO PAMÁTCE!

Fotografie a materiály ze soukromé sbírky poskytl pan Igor Gaura.

V případě, že by jste měli nějaké informace k osobě Gerharda Gaury, obraťte se prosím na autora tohoto článku.



1)Teschen, den 27. November 1940. Wir kündigen Ihnen das mit uns eingegangene Dienstverhältnis zum 1. Dezember 1940 aus politischen Gründen. Sie scheiden daher mit Ablauf des 30. November 1940 aus dem Dienst der Deutschen Reichsbahn aus.
Do roku 1937 byl oficiální název německých železnic Deutsche Reichsbahn Gesellschaft (DRG). Pak byly dráhy přejmenovány na Deutsche Reichsbahn (DRB), na vagónech se však objevovala pouze zkratka DR.

2) Proč byl Gerhard Gaura označen za polského politického vězně, je opět záhadou. Podle vzpomínek příbuzných považovala Gerhardova rodina Poláky po obsazení Těšínska za okupanty a k polské národnosti by se nikdy dobrovolně nepřihlásil.

3) Aby byla tehdejší smutná absurdita doby dovršena, bojoval v té době Gerhardův mladší bratr Rudolf na východní frontě v okolí Smolenska v řadách Wehrmachtu.

4) Ve všech záznamech vězňů je jako místo úmrtí jednotně uváděno „Auschwitz, Kasernenstrasse“ bez ohledu na skutečné místo úmrtí. Jako důvod úmrtí se pak uvádějí různé vymyšlené „přirozené“ způsoby úmrtí jako např. infarkt (plötzlicher Herztod) atd.
Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.66 (82 lidí)

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.