|
Samotaar 26.10.2002 18:51
- č. 87
|
|
|
Tak sem si dneska v TV magazínu přečetl, že vylodění v normandyy bylo v roce 1942 :)))))) |
|
Jaques 26.10.2002 16:08
- č. 86
|
|
|
Mrzí mě ,že film až do konce nikdy nebude v TV vysílán, jelikož byl po revoluci okamžitě zakázán jako oslava na SS, stejně tak ho prezentovaly komunisté a byl proto zakázán. Role cupáka byla vážně výborná a Jandák byl skutečně autentický Esesák a roli zahrál taktéž na výbornou. Dalším filmem je Lebensborn, který možná to bude znít vychloubačně vznikl s mé hlavy a z hlavy pan Kornera. Nedělám si legraci. Role Grétl byla zajímavá, sám jsem si zahrál v komparsu jednoho esesáka, bylo to skutečně sranda pozorovat určité skupiny důchodců jež si mysleli, že se němci vrátili a ptali se nás, jestli jsme opravdoví nebo jenom jako  . Další film jež je možná blízko 2sv. války je film Otčima ohledem do budoucnosti. Rád bych viděl sovětský film jež se opírá o hitlerovu smrt je černobílý neznám jméno jestli mi můžete někdo poradit. |
|
Ondík 25.10.2002 10:19
- č. 84
|
|
Hartmann: Bojové scény v rámci možností až na pár úletů velmi slušné /třeba nálety letadel, co vypadají jako Me 262 na žel. přejezd a nedokonalé makety tanků/. Politika v rámci normalizačních 70. let-s tím se asi nedalo tehdy nic dělat a proto to nebudu dál rozebírat. Mrzí mě, že Jaroše hrál tehdy M. Štěpánek, poněvadž ho měl ztvárnit osobnostně mnohem vhodnější i fyzicky podobnější Brzobohatý, ale ten měl tou dobou nějaký průšvih. Z Jaroše tam na jednom místě dělají trochu prosťáčka, protože si velitelské stanoviště zřídí v jediné zděné budově ve vesnici /kostelu/ až poté, co zjistí, že podobně se zachoval jeden ruský důstojník. Ale to jsou jen moje štouravé názory :o). |
|
Hartmann 25.10.2002 10:06
- č. 83
|
|
Ondík: Jaký máš názor na film Sokolovo? |
|
Ondík 25.10.2002 09:56
- č. 82
|
|
|
Hartmann: Kdysi jednou řekl v nějakém rozhovoru herec Landovský, že největším masochismem je láska k vlasti.. I když nejsem přítelem patetických slov, nezbývá mi než souhlasit. Jinak kvalitnější zpracování životních osudů našich s HSS jsem zatím kromě "Voják se srdcem bohéma" o Tesaříkovi od Bejčka a Hanzlíka nečetl. |
|
Hartmann 25.10.2002 09:46
- č. 81
|
|
|
Ostatně, Ti co HSS dostali, na tom nebyli o nic lépe, ba dokonce někteří hůře....Bedřich Reicin se o to postaral |
|
Ondík 25.10.2002 09:45
- č. 80
|
|
|
Hartmann: No právě, protože jeho poválečné postoje se jaksi nezamlouvaly, tak toho moc nenajdeš...Nicméně je to jedna z nejzajímavějších postav východní armády. |
|
Hartmann 25.10.2002 09:40
- č. 79
|
|
|
No, že bys na něj v literatuře narážel na každém kroku, to se ale taky říct nedá. Vzpomněl jsem si, ale jen mlhavě. |
|
Ondík 25.10.2002 09:36
- č. 78
|
|
|
Hartmann:Arnošt Steiner, jediný československý voják vyznamenaný celkem sedmi válečnými kříži, prošel od Sokolova do Prahy, říkalo se o něm, že je nezranitelný, třeba na Dukle se jeho pěší rota (v 1. brigádě)zásadně podílela spolu s tesaříkovými tanky na dobytí Hyrowy hory. Měl dostat HSS, ale Reicin a spol. mu to zatrhli. Po válce pracoval jako obyčejný dělník. Dneska si na něj skoro nikdo nevzpomene, ale myslel jsem si, že když se taky zajímáš o náš zahraniční odboj, že to budeš vědět...O filmovém Steinerovi ví skoro každý, to je trochu smutné.. |
|
Hartmann 25.10.2002 09:30
- č. 76
|
|
|
 ale to je bohužel všechno, co jsem z paměti vydoloval....určitě mě to trkne, napiš víc |
|
Ondík 25.10.2002 09:28
- č. 75
|
|
|
Hartmann:Prihořívá-Hoří |
|
Hartmann 25.10.2002 09:26
- č. 74
|
|
|
Někdo z naší čs. jednotky? |
|
Ondík 25.10.2002 09:25
- č. 73
|
|
|
Hartmann: Tak co, přišel jsi na něco? Myslím, že jsem včera napověděl dost. |
|
Ondík 24.10.2002 16:09
- č. 72
|
|
|
Hartmann: Nápověda - Steiner- válečný kříž. Nehledej ale mezi Němci. Další ale až zítra. Teď už na netu nebudu. Ahoj. |
|
Hartmann 24.10.2002 15:41
- č. 71
|
|
|
to Ondík - Napadá mě hlavně otázka, jestli šlo o skutečnou postavu? Myslím, že jsem slyšel, že ano, ale nepamatuju si to dobře. |
|
Břichopásek 24.10.2002 10:31
- č. 70
|
|
|
Jacques: film Až do konce se skutečně v kinech objevil, v r.1987 jsem ho viděl v pražském kině 64 u Hradeb. nebylo to špatné, zvláště role pana Cupáka byla výborná. V televizi to ale nešlo asi nikdy, aspoň o tom nevím. Z českých filmů je dobrý titul Nebo být zabit, ve kterém Kňažko a mladý Zounar jsou vytaženi z koncentráku, aby pro německé oddíly zneškodňovali nevybuchlé miny a bomby. Je to natočeno ve stejné době, jako Až do konce a šlo to po revoluci i v TV. |
|
Ondík 24.10.2002 10:22
- č. 69
|
|
|
Otázka pro Hartmanna: Docela mne zajímá, co Tě ještě napadá, když se mluví o Steinerovi ? |
|
Hartmann 23.10.2002 17:47
- č. 68
|
|
|
K: Pokud budeme mluvit o filmu a ne o hercich, tak Zelezny kriz pravdu lepsi. |
|
Kelby 23.10.2002 15:30
- č. 66
|
|
|
Hartman: dobré přirovnání, ale přece jen - abychom filmu Železný kříž nekřivdili - je o třídu lepší než Bitva v Ardenách s H.Fondou. |
|
Hartmann 23.10.2002 12:48
- č. 65
|
|
|
Kelby - na Zelezny kriz je to u me naprosto stejne, vyvoj nazoru tentyz. Koneckoncu je to britsky film o vychodni fronte. James Coburn je stejny kovboj jako Henry Fonda v Adrenach. |