Filmy a dokumenty o 2. světové válce

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-20 z 5289
1 2 3 4 >>
Po
Honza M. 11.3.2017 11:03 - č. 6192
Honza M. Podobný názor mají i zahraniční kritici, např. recenzent ve filmovém časopise Variety:
... co-scripter Petr Kolečko gave an interview for Radio Praha saying that so little is known about Masaryk’s visits to the U.S. that it’s possible the ambassador really was in a mad house — which is like saying just because we don’t have photos of aliens taking tea in Buckingham Palace doesn’t mean it hasn’t happened. In a further Kolečko quote that would make Sean Spicer proud, he states, “We haven’t created an alternative interpretation of history. The film’s interpretation is completely legitimate.” Well, no, actually, it isn’t.

... spoluautor scénáře Petr Kolečko v rozhovoru pro Radio Praha řekl, že se tak málo ví o Masarykových návštěvách USA, že je možné, že vyslanec skutečně byl v blázinci — což je jako tvrdit, že když nemáme fotky mimozemšťanů pijících čaj v Buckinghamském paláci, tak to neznamená, že tam nebyli. Na další Kolečkův výrok by byl pyšný i Sean Spicer ( =Trumpův Ovčáček), když říká: "My jsme nestvořili alternativní interpretaci historie. Ta interpretace, kterou film má, je zcela legitimní." No, vlastně ne, není.


Mimochodem, v tom rozhovoru s Luckou Výbornou se pan Kolečko plácá ještě víc; na její námitku, že co dělal a kde byl Masaryk v čase okupace zbytkového Česko-Slovenska, se ví docela přesně, reaguje slovy: "Pro mě tohle moc není téma (tj. historická skutečnost?!), já myslím, že film je film." a pak následují slova, která zaujala recenzenta Variety. Rozhlasáci tomu rozhovoru vybrali opravdu trefný název.
egli 10.3.2017 10:01 - č. 6191
egli Film jsem zatím neviděl (ono taky nebylo moc kde, že? :), ale chystám se.

V dnešní příloze Pátek Lidových novin je velmi dobrý článek "Masaryk: nový mýtus" od Petra Zídka. Zdá se, že jde o další z řady filmových děl z poslední doby (Ztraceni v Mnichově, Bohéma...), kde se zcela volně mixují skutečné události s výmysly. Ať už jde o to, jak Masaryk prý "nenáviděl" Beneše, o vymyšlený pobyt na psychiatrické klinice v USA v roce 1939, odkud si ho měl Beneš "vytáhnout", o známou kauzu tzv. objednaného ultimáta nebo i o ten v médiích nejvíce zmiňovaný kokain... Dokonce ani ty doutníky nekouřil (jen cigarety)...

Zídek píše, že zápletka filmu je "čirou fabulací" a uzavírá, že "autoři filmu konstruují jakýsi antimýtus Jana Masaryka, v němž zcela překrucují historickou skutečnost (symptomatické je, že v titulcích filmu nenajdeme žádného historického poradce). Jaký má pak ale smysl tvrzení, že film je 'podle skutečných událostí'? Nelze se ubránit dojmu, že je to jen další trik, jak podle kritických ohlasů průměrnému filmu zajistit co největší pozornost."
Honza M. 10.3.2017 08:53 - č. 6190
Honza M. Zrovna předevčírem jsem zval známé do kina na Masaryka, a odpověď byla zamítavá, že k filmu, který viděly necelé dvě tisícovky lidí a dostane 12 Českých lvů, nemají zrovna důvěru, protože to zavání dobře zaplacenou reklamní kampaní. Zaujal mne taky tento komentář paní Spáčilové:
Akademici se najednou tváří jako malí kluci, kteří se nechtějí hlásit k rozbitému oknu. Proč tak náhle prozřeli? Na koho chtějí svalit odpovědnost? Cožpak Masaryka neviděli? Lekli se ne právě nadšených recenzí, možného zklamání diváků, kteří od díla s rekordními dvanácti soškami čekají zázrak... ?

Asi půjdu do kina sólo, abych si udělal názor, ale na "premiéru" ne, počkám, až někde budou levnější lístky.

Pavel Šrámek 10.3.2017 08:15 - č. 6189
Neviděl někdo už film Masaryk? Podle ukázek v něm má být věnován prostor i mobilizaci v září 1938. Pokud ale vím, Masaryk mnichovskou krizi prožil v Londýně, nikoliv v Československu.
Honza M. 23.2.2017 09:56 - č. 6188
Honza M.

Při pohledu na dnešní výročí

si říkám, jestli tato událost nebyla inspirací pro Spielbergovu válečnou taškařici 1941


Honda 8.2.2017 00:12 - č. 6187
Poškození tohoto Tigera je krásně popsané na tomto videu
Honza M. 5.2.2017 22:32 - č. 6186
Honza M.
siglufjordur napsal(a) v č. 6185:
"Snad jediný americký film,kde je opravdový tiger,je film Fury"
Rozhodně jediný film tohoto století, kde hraje opravdový Tiger, protože ho zprovoznili teprve v roce 2003
Je z muzea na vojenské základně Bovington a Britové ho ukořistili v roce 1943 v Tunisku.

Přední plát a maska kanónu Tigera prý dodnes nesou stopy zásahu od tanku Mk IV Churchill, který ho vyřadil.
Schválně, kdo si toho poškození všimne? (čas 1:19)


siglufjordur 5.2.2017 21:55 - č. 6185
Snad jediný americký film,kde je opravdový tiger,je film Furywww.youtube.com/watch?v=L8vFGQ0uJQc.
Honza M. 5.2.2017 19:02 - č. 6184
Honza M.
siglufjordur napsal(a) v č. 6183:
"Nebo T-34 v Ardenách"
T-34, resp. T-34/85 je hojně dochovaný druhoválečný a pro západního diváka zřejmě dostatečně "nepřátelský" tank, takže v západních filmech hodně často zastupuje německé tanky (viz třeba britské Komando 10 z Navarone, 1978, ale kupodivu i v jugoslávských filmech, jako Bitka na Neretvi, 1969).

Řekl bych, že skoro nikdy se tak neprezentuje kořistní tank PzKpfw. 747(r), ale prostě německý tank (výjimkou jsou snad jen finské válečné filmy, tam vystupuje T-34 opravdu jako kořistní).
Podobně jako v jiných filmech jednoduše namalovali kříže na americký M47 Patton a má to být jakože Tiger nebo dokonce Tiger II (Bitva v Ardenách, 1965).

T-34 s německým markingem se objevuje i v československých nebo dokonce i sovětských filmech, ale "východní" filmaři většinou mají tolik slušnosti, že aspoň tu věž (ať už T-34, nebo T-55) namaskují "na Tigra" nebo tank neukazují moc z blízka.
siglufjordur 5.2.2017 11:53 - č. 6183
Třeba to bombardování továrny asi z padesáti metrové výšky.Nebo T-34 v Ardenách.Já myslel,že to je vtip.
Honza M. 2.2.2017 17:54 - č. 6182
Honza M.
siglufjordur napsal(a) v č. 6181:
"Já jsem myslel,že to byla parodie "
Jo? Tak to jsem nepochopil

Já jsem ještě starosvětský a u parodie očekávám humor přiznaný, ne rafinovaně skrývaný.

Tak třeba boj s německými IFV si představuji nějak takhle: www.youtube.com/watch?v=1jqmZI-oSSQ
siglufjordur 31.1.2017 16:29 - č. 6181
Já jsem myslel,že to byla parodie
Honza M. 31.1.2017 15:32 - č. 6180
Honza M.
Tak jsem v noci viděl Company of Heroes a nevědět, že je to na motivy stejnojmenné počítačové hry,* přiřadil bych tento snímek k aspirantům na nejblbější druhoválečný film.

Takhle jsem poněkud více shovívavý k německým vojákům, kteří nabíhají před hlavně amerických samopalů a nechávají se kosit jako obilí, nebo ruský Ivan, který pořeší celé osazenstvo FlaKu jenom nožem (a to se jen zahříval).

Ovšem některé scény jsou stejně blbé, jako v legendárním Kam orli nelétají, třeba německé město (s továrnou na atomové zbraně!), které v noci svítí jako vánoční stromeček; Amíci si prostřílí cestu z nádraží do města a dál už si jich nikdo nevšímá; atomová bomba, kterou do auta nakládají 4 vojáci; nebo pilot RAF, který včera uprchl z německého zajetí a dneska si německou vysílačkou přivolává leteckou podporu kolemletících Mustangů...

Ale vizuálně to bylo hezké a německá odbojářka byla taky fešná takže celkově lepší, než ti zlopověstní Orli (ale pořád ještě hůř, než třeba Tucet špinavců, který jak je pitomý, tak je divácky oblíbený)

*) Pro neznalé ukázka: www.youtube.com/watch?v=2cVydQMLWiA
Honza M. 18.12.2016 11:57 - č. 6179
Honza M. Propagandistické kreslené filmy Američanů jsou poměrně dost známé, sovětské už méně.
Zajímavé na odkazované sérii filmečků je využívání stejných motivů, jaké známe (a jaké znali obyvatelé SSSR) z plakátů: řezník Hitler se sekerou, dělnické kleště na nacisty, připíchnutí fašisty bajonetem, zardoušení Hitlera spojenectvím a Británií, atd:

egli 9.12.2016 16:33 - č. 6178
egli Bude digitalizována loni nově objevená kopie rakouského filmu Die Stadt ohne Juden (Město bez židů) z roku 1924.
Je po prvej svetovej vojne. Kúpna sila peňazí aj kvalita života klesá a obyvatelia nemecky hovoriaceho mesta majú medzi sebou čoraz horšie vzťahy. Zúfalá situácia si vyžaduje zúfalé riešenie. “Ľudia žiadajú vyhostenie všetkých židov,” oznamuje tamojší starosta.

Film s názvom Die Stadt ohne Juden (Mesto bez židov) vznikol už v roku 1924, teda v čase, kedy Adolf Hitler vo väzení dopisoval Mein Kampf. Nakrútili ho na základe rovnomenného románu od židovského spisovateľa Huga Bettauera.
svet.sme.sk/c/20405755/mesto-bez-zidov-rakus...

Krojc 2.11.2016 22:41 - č. 6177
Krojc
Velice pěkné ukázky:

egli 19.10.2016 21:25 - č. 6176
egli Viděl jsem dneska Anthropoid od Seana Ellise a musím říct: dobré! Po někdy smíšených recenzích, co jsem předtím četl, to výrazně předčilo moje očekávání. Je to dobrý film s gradující atmosférou a působivým závěrem.

Srovnání s českým Atentátem (který je pro mě jedničkou) je obtížné - oba filmy jsou dost jiné, což je dobře. Ellisovo pojetí je mnohem komornější, úzce zaměřené na hlavní dva hrdiny, dokonce i samotný Heydrich vystupuje vlastně jen ve scéně samotného atentátu.

Přízvuk, který jsme zmiňovali, mi nakonec nijak nevadil, byť českým hercům je rozumět jejich "česká" angličtina lépe než rodilým mluvčím (zejména Dornanovi). Různé historicko-technické nepřesnosti - jako úvodní uvedení do děje, příprava atentátu, místa pobytu atentátníků, v závěrečném boji atd. atd., pomíjím. Je to film, který se historického námětu drží jen volně, a ne dokument.

V jedné scéně je vidět na ulici i satelitní parabola :)


Příští rok přijde na stejné téma další film HHhH podle stejnojmenné knihy L. Bineta:
www.imdb.com/title/tt3296908/
Gabčíka bude hrát www.imdb.com/name/nm2930503/?ref_=tt_cl_t5
a Kubiše: www.imdb.com/name/nm1925239/?ref_=tt_cl_t3
spelter 19.10.2016 09:26 - č. 6175
spelter www.novinky.cz/kultura/417913-polsky-film-o-...

Promítání polského historického filmu Volyň o etnických čistkách za druhé světové války, plánované na úterý v Kyjevě, bylo na žádost ukrajinského ministerstva zahraničí odvoláno.
Film zachycuje polský pohled na etnické čistky na Volyni za druhé světové války, během kterých byly zabity desítky tisíc lidí. Letos v červenci Sejm, dolní komora polského parlamentu, označil vyvraždění zhruba 100 0000 Poláků za genocidu spáchanou ukrajinskými nacionalisty. Poláci v odvetě tehdy podle odhadů zabili na Volyni a Haliči od několika tisíc až po 20 000 ukrajinských obětí.
Honza M. 13.10.2016 02:17 - č. 6174
Honza M.
Honza M. napsal(a) v č. 6171:
" 7) Beneš nejenom souhlasí s odevzdáním části území on tuhle výměnu Francii přímo nabízí. Tajně. (...) Takže v květnu ‘38 Beneš, tajně instruuje francouzské diplomaty, aby prosadili jeho plán: odevzdání části území státu výměnou za návrat německých židů a demokratů."
egli napsal(a) v č. 6169:
"Tipnul bych si, že původ toho tvrzení bude právě tento film Že jde prostě o omyl autora námětu, scénáristy a režiséra v jedné osobě."
egli, máš naprostou pravdu.
Včera večer bylo na pajdáku v Praze promítání filmu Ztraceni v Mnichově spojené s diskusí. Na přímou námitku, že "tesařovská scéna" obsahuje řadu nepřesností, včetně posunutí Nečasovy mise z září na květen, se režisér Zelenka ohradil, že o Nečasově misi ví, ale že zmíněná scéna odkazuje na jinou Benešovu nabídku pohraničí z května 1938 a jiný dokument, který v Anglii objevil historik Jan Tesař.

Tedy v podstatě týmiž slovy totéž, co mi letos v létě tvrdil průvodce na Boudě, akorát chybí Benešova finanční motivace a "historikem-objevitelem" v Zelenkově podání není Ráboň, ale Tesař. (pro jistotu připomínám, že Martin Ráboň se od té historky distancoval).

Bohužel režisér Zelenka odešel ještě během projekce, tak jsem se ho nestihl zeptat, kde onen údajný dokument viděl, protože v uplynulých měsících jsem o něm tolik slyšel a rád bych si ho taky přečetl. V Tesařově knize jsem na něj nenarazil, pouze na str.90-92 (Mnichovský komplex, 2000) píše o Nečasově misi, kterou bezpečně datuje do září 1938 a nepovažuje ji za Benešovu zradu, ale za kompromis, a dokonce v této souvislosti mluví o zradě Západu:
Západ Beneše zradil v tom, že místo toho, aby mu "vnutil" před očima světa i domácí veřejnosti kompromis s Hitlerem, vnutil mu téměř kapitulaci...

- Tedy v tomto hodnocení Nečasovy mise se shoduji s Tesařem. Pokud jste někdo v knize Mnichovský komplex narazili na zmínku o jiném dokumentu, datovaném do května 1938, o kterém mluví Petr Zelenka, dejte mi prosím vědět.
Možná by se dalo zeptat přímo Tesaře; příští pátek večer (21.10.) má mít v Brně křest nové knihy Česká cikánská rapsodie, o partyzánu Serinkovi (tinyurl.com/hccdmql). Bohužel, já se nejspíš do Brna nedostanu
Honza M. 10.10.2016 20:13 - č. 6173
Honza M.
egli napsal(a) v č. 6172:
"skutečný francouzský trauma: československý tanky na Loiře"
Skutečné trauma měli vojáci čs. 2. pěšího pluku na Marně ze sudeťáků vyzbrojených čs. zbraněmi
a taky z Francouzů, kteří ustupovali tak rychle, že o tom nestihli informovat ani spojenecké jednotky.
1-20 z 5289
1 2 3 4 >>
Po

Diskuzní forum