Protektorát Čechy a Morava

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-20 z 394
1 2 3 4 >>
Po
Honza M. 25.2.2017 10:25 - č. 428
Honza M. Poslední příspěvky o trestání kolaborantů jsem přesunul do nové diskuse na toto téma:
Honza M. 22.2.2016 09:46 - č. 427
Honza M.
K roku 1942 mám kopii předvolání a výpis rozsudku divizního soudu 177. divize, pobočka Brno.
Sídlil na Traubengasse 19 - to je Münzova vila (arizovaný majetek) v dnešní Hroznové ulici.
Ze stejných dokumentů plyne, že tam sídlil i justiční inspektor vojska (Heeresjustizinspektor).

Podrobnosti o organizaci soudů snad bude vědět Glynwed, ale poptám se i u kolegů v práci.
Pavel Šrámek 21.2.2016 22:13 - č. 426
Nevěděl by někdo, kde najít základní informace o vojenských soudech německé armády na našem území za 2. světové války? Kolega píše o vojenských soudech čs. armády před 2. válkou a po ní a chtěl bych jen stručně zmínit i stav za války. Jaká byla obecná struktura (existovaly nějaké soudy u divizí, pak musel být nějaký nejvyšší vojenský soud) a zda nějaké soudy byly přímo na našem okupovaném území.
egli 19.1.2016 19:58 - č. 425
egli Označení protileteckých krytů vydrželo na fasádách některých pražských domů:
prazskychytrak.cz/?p=2540
egli 29.10.2015 08:26 - č. 424
egli
historik1 napsal(a) v č. 421:
"A doporučil by mi někdo připadnou literaturu"
www.fronta.cz/forum/find/186961
Glynwed 29.10.2015 07:57 - č. 423
Glynwed Paraskupina URAGAN - viz www.fronta.cz/frantisek-konecny
Ondík 28.10.2015 23:10 - č. 422
Ondík Pokud myslíš výsadky ze SSSR, v kterých byli zařazeni českoslovenší vojáci, pak doporučuji knihu Jiřího Šolce ZA FRONTOU NA VÝCHODĚ, vydal Svět křídel, Cheb 2003. Co se týče počtu, tak výsadků bylo několik desítek. Literatury je samozřejmě více. Shodou okolností i letos vyšla jedna zajímavá kniha Pavla Sajenka, Vladimíra Boldaňuka a Stano Bursy VÝSADEK CHAN SE NEHLÁSÍ, Avartos, Ostrava 2015. Výsadek Chan operoval v Podkrkonoší na Semilsku. To asi jen tak pro začátek.

Jinak mne Tvá otázka "existovaly vůbec nějaké" na tomto fóru překvapila. Výsadky se SSSR jsou přece všeobecně celkem známy.
historik1 28.10.2015 20:21 - č. 421
historik1 Zdravím, pánové chci se zeptat na výsadkové jednotky operující na území Protektorátu, které byly vyslány ze SSSR. Existovaly vůbec nějaké? A doporučil by mi někdo připadnou literaturu o těchto jednotkách? Díky
karaya1 28.9.2015 14:45 - č. 420
karaya1 Spíš probíhá názorná demonstrace principu, že přístup "horší už to být nemůže" nefunguje
egli 27.9.2015 16:14 - č. 419
egli zpravy.idnes.cz/hollan-se-omluvil-za-zplynov...

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan o svém zahajovacím projevu na výstavě o vile Tugendhat:
"Architektuře nerozumím, proto jsem zazpíval svoji obligátní písničku o dědovi, který měl se svou rodinou coby hrdina východní fronty dostat Tugendhatku k obývání, o tom, že v Brně bývalo dříve vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali, a město tím trpí dodnes."

O dva dny později:
"Pokud bereme onu větu doslovně, je chybná. V koncentračních táborech, jak známo, směli být coby dozorci pouze lidé árijského původu. Za zkratkovitost svého výroku se tedy omlouvám - ani nejzarytější český antisemita nemohl být dozorcem v koncentráku"

V Brně probíhá nějaká soutěž jak jeden nesmysl přebít ještě větším nesmyslem?
Green 30.4.2015 09:14 - č. 418
Honza M. napsal(a) v č. 417:
"Čili, použitelná (a používaná) soustava trestního postihu tu v roce 1941 už byla."

Kárné pracovní tábory představovaly především formu policejního postihu proti lidem, kteří žili na okraji společnosti (žebráci, potulní cikáni, pasáci, hazardní hráči, notoričtí pijáci...). Je to vidět i z toho, že byly později přejmenovány na sběrné tábory, takže už i oficiálně začaly sloužit k tzv. preventivnímu potírání kriminality. Lze proto pochybovat, že se do kárného pracovního tábora dostal někdo jenom proto, že odmítal přikazovací výměr pracovního úřadu. Teprve v roce 1941 se začala budovat soustava trestů, která se speciálně týkala tzv. včleňování do práce, a jejímž završením pak bylo i to následné zřízení pracovně výchovných táborů.
Čísla samozřejmě nejsou kompatibilní. Ty moje ukazují na již zmíněný "tok" pracovní síly skrze pracovní úřady. No a ty vaše asi nejspíš vyjadřují "zátěž" sociálního systému. Jinak číselné řady stejně jako dneska mají sezónní výkyvy. Ve vaší tabulce jde o typický nárůst v zimních měsících, u pracovních úřadů se pak počet nových pracovních sil musel zvyšovat po skončení maturit a závěrečných učňovských zkoušek.
Honza M. 25.4.2015 18:34 - č. 417
Honza M.
Green napsal(a) v č. 416:
"Mohl byste prosím připojit citaci jednoho z těch hlášení?"

Místo uložení hlášení:
MZA, f.B-40 (ZÚ Brno), k.326, č.j. 1156/41.

Díky za ta čísla, jenže s hlášeními o počtu nezaměstnaných nejsou kompatibilní. Snad jen, to druhé, že v dubnu 1941 bylo zaevidováno 1249 nových nezaměstnaných má nějakou srovnávací hodnotu.

Pracovní knížky byly sice zavedeny teprve v červnu 1941 a výchovné pracovní tábory až v prosinci 1942, ale koncentrační tábory pro "osoby práce se štítící" (tj. kárné pracovní tábory) byly zavedeny již v březnu 1939 a jejich forma byla prakticky totožná, jenom se rozšířil okruh "provinění", za které do nich bylo možné lidi zavřít.
Čili, použitelná (a používaná) soustava trestního postihu tu v roce 1941 už byla.

To, že lesní práce měly deficit pracovních sil bylo asi způsobeno hlavně tím, že preferovány byly zbrojní výroba a výroba potravin (zemědělství), kam byly pracovní síly nasazovány přednostně.
Green 18.4.2015 17:25 - č. 416
Honza M. napsal(a) v č. 409:
"Mj. obsahuje údaje o počtu nezaměstnaných, které jsem si neprodleně převedl do grafu (viz). "

Mohl byste prosím připojit citaci jednoho z těch hlášení? Ono by to samozřejmě chtělo znát metodiku, minimálně to, kdo ta čísla do hlášení poskytl (referát, pojišťovna...). Z dubna 1941 mám výkaz MSP o přikazování do práce, který sumarizuje data jednotlivých pracovních úřadů, a celkový stav v protektorátu vypadal následovně:
požadavky na prac. síly poč. měsíce: 1208
přibylo pracovních sil: 1249
přikázáno prac. sil: 688
požadavky na prac. síly koncem měsíce: 1881
Jinak pracovní úřady oproti zprostředkovatelnám práce sloužily jako regulátor "toku" pracovní síly (převáděly ji tam, kde to bylo zapotřebí). Na jaře 1941 byl ještě celý systém v plenkách, protože ještě neexistovaly pracovní knížky, ani soustava trestnho postihu, která tvořila součást systému nucené práce. Fakticky to začalo plně fungovat až v létě 1942, kdy třeba kontrolou pracovních knížek při výdeji potravinnových lístků se podařilo natlačit do systému rozhodující část práceschopného obyvatelstva. Jinak požadavky na zemědělské dělníky se v roce 1941 pracovním úřadům dařilo podle souhrnných hlášení uspokojovat. Trvalý deficit však v této době představovaly lesní práce a pomocní dělníci. Což tak nějak odpovídá závěru, že "jako nezaměstnaní jsou zpravidla vykazovány osoby přestárlé, se sníženou pracovní schopností, nehodící se pro práci v Německu."
Honza M. 27.3.2015 20:57 - č. 415
Honza M. Náhodou někdo nebyl ve střešovickém muzeu MHD? To by byly fotečky do galerie
www.dpp.cz/vystava-predstavi-fungovani-mhd-z...
Polata 23.3.2015 09:18 - č. 414
Nafoceno 21.3. 2015 - v den výročí hrdinné smrti štábního kapitána Václava Morávka.

Jeho poslední boj začal v parčíku před vozovnou Střešovice. Používal to místo častěji - nedaleká hrobka generálmajora Schipke von Blumenfel pod zbytky hradeb, sloužila jako mrtvá schránka, přes kterou přicházelo mnoho zpráv od A-54 (bydlel nedaleko).

Nově upravený (v souvislosti s Blankou) parčík stále mrtvou schránku za hrobkou skrývá. A i dnes stále trochu plní svou bývalou funkci - jako schránka "kešky" pro hráče geocachingu.
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
Honza M. 4.3.2015 17:07 - č. 413
Honza M.
egli napsal(a) v č. 412:
"Možná šlo o důsledek "dohlídky" nad skrytou nezaměstnaností"
Ano, to byla jedna z možností, na kterou jsem taky pomyslel. Díky za tu zprávu Zemského úřadu, ta to myslím vysvětluje dostatečně.

V podsttě to byl důsledek toho, že tehdejší úřady práce fungovaly výlučně jako zprostředovatelny práce. Nevydávaly žádnou podporu, a ani neplatily za lidi pojištění, rekvalifikace byla v plenkách (a spíš vnucená). Takže lidi neměli motivaci se hlásit, když navíc věděli, že ve svém oboru práci tak jako tak neseženou.

egli napsal(a) v č. 412:
"Zároveň se mnozí nehlásili u úřadů, aby nebyli posláni na zemědělské práce s nízkými mzdami a dlouhou pracovní dobou."
Tím se to těžko může vysvětlit, protože práce v zemědělství je stejně sezónně podmíněná, jako práce ve stavebnictví. Navíc, jestliže se to objevilo v nějakém hlášení, tak určitě jen na počátku okupace - když válka pokročila a zhoršil se válečný nedostatek potravin, patřila práce v zemědělství jistě mezi ty vyhledávané (úplně vidím Haškovu povídku Nebezpečný pracovník ) a taky bezpečnější, protože na německé farmy se spojenecké letectvo tolik nezaměřovalo

egli napsal(a) v č. 412:
"V důsledku okupace ztratilo práci cca 100 tisíc lidí z veřejné správy a 30 tisíc zaměstnaných pro armádu."
Pravda, tihle lidé se určitě na úřadě práce nehlásili - na rozdíl od dělníků měli jistě nějaké úspory, výsluhy a penze, které jim pomohly přechodné období snáze překonat. Kromě toho, právě o jejich umístění na novém místě se stát většinou postaral, aniž se museli někde hlásit. Viz třeba důstojníci, kteří se stávali vnucenými správci v židovských továrnách, hospodářskými kontrolory apod. Ovšem ztráta jistého zaměstnání byla nejspíš také důvodem emigrace u mnohých z nich.
egli 25.2.2015 21:44 - č. 412
egli
Honza M. napsal(a) v č. 411:
"Co mne však zarazilo, že je právě ten dvojnásobný skok v zimě 1941, oproti roku předchozímu."
Možná šlo o důsledek "dohlídky" nad skrytou nezaměstnaností, jakou zmiňuje V. Král v "Otázkách hospodářského a sociálního vývoje v českých zemích 1938-1945" (tahle 60 let stará kniha je pořád faktograficky užitečná). K nezaměstnanosti v protektorátu uvádí:

leden 1939 - 186375
březen - 103730
červen 1939 - 21613
září 1939 - 9930
leden 1940 - 21918
březen 1940 - 32327
červen 1940 - 13005
září 1940 - 13124
leden 1941 - 30459
březen 1941 - 20537
červen 1941 - 8072

Skutečná nezaměstnanost ale byla vyšší, v říjnu 1939 oberlandráty hlásí, že jako nezaměstnaní jsou zpravidla vykazovány osoby přestárlé, se sníženou pracovní schopností, nehodící se pro práci v Německu. Zároveň se mnozí nehlásili u úřadů, aby nebyli posláni na zemědělské práce s nízkými mzdami a dlouhou pracovní dobou. V důsledku okupace ztratilo práci cca 100 tisíc lidí z veřejné správy a 30 tisíc zaměstnaných pro armádu.

Ze zprávy Zemského úřadu o skryté nezaměstnanosti:
Z porovnání s počtem nezaměstnaných, hlášených úřady práce... je zjevno, že počet nezaměstnaných je daleko vyšší a že je zde mnoho skryté nezaměstnanosti.

Jako příklad lze uvést okres Vlašim, kde byla provedena zemským úřadem dohlídka 9. března t. r. Podle výkazu úřadu práce není v politickém okrese vlašimském ke dni 29. února 1940 hlášen ani jediný nezaměstnaný.

V politickém okrese vlašimském bylo 480 stavebních dělníků, dále je v okrese cca 800 domkářů, jimž výnos z hospodaření nepostačuje k nejnutnější obživě a kteří po větší část roku hledají zaměstnání na pracech stavebních... V obuvnickém průmyslu je zaměstnáno v pěti větších továrnách mimo menších podniků 291 mužů, kteří již nyní pracují toliko 2 dny v týdnu. Dva z těchto podniků jsou v likvidaci a i u ostatních hrozí zastavení provozu pro nedostatek surovin. Rovněž v továrně Sellier a Bellot, zejména v její strojírně, dá se očekávati částečné propouštění dělinictva...

Nehledě k těmto očekávaným změnám, je z osob odkázaných na námezdní poměr pracovní již nyní cca 1000 bez práce.
Honza M. 25.2.2015 14:01 - č. 411
Honza M. Okres Přerov měl v roce 1939 cca 85.000 obyvatel. Předválečnou nezaměstnanost neznám, musel bych se podívat do nějaké statistické ročenky.

Zcela evidentně se jednalo o sezónní pracovníky - přes léto bylo nějakých 30-50 nezaměstnaných a od prosince do dubna to vyskočilo na stovky. Co mne však zarazilo, že je právě ten dvojnásobný skok v zimě 1941, oproti roku předchozímu.
egli 22.2.2015 13:44 - č. 410
egli Kolik měl ten okres obyvatel a máš pro srovnání čísla z 30. let?

Celkově o protektorátu jsem vždy četl, že byl problém s nedostatkem pracovních sil, který se navíc zhoršoval tím, jak dělníci odcházeli na práci do Reichu. Provádělo se tzv. vyčesávání pracovních sil z oborů, které se přímo nepodílely na válečné výrobě. Výroční zpráva Ústředního svazu průmyslu za rok 1941 uváděla:
Nedostatek pracovních sil, který se v loňském roce stupňoval, způsobil, že v některých průmyslových odvětvích se podstatně rozšířilo přetahování dělnictva, jež se dálo slibováním vyšších platů a výhodnějších pracovních podmínek. Přetahování dělnictva nabylo povážlivého rozsahu zejména v hospodářských skupinách sklářského a dřevozpracujícího průmyslu. K přetahování docházelo nejen mezi průmyslovými podniky navzájem, nýbrž i mezi podniky průmyslovými a řemeslnými.



Pro zajímavost, J. Bartoš v knize Okupované pohraničí a české obyvatelstvo, která se netýká protektorátu, ale Sudetské župy, na téma nezaměstnanosti uvádí:

listopad 1938 - 196 tisíc nezaměstnaných na území Sudetské župy
leden 1939 - 188,5 tisíc nezaměstnaných
duben 1939 - 45 tisíc
duben 1940 - 5300
dále nezaměstnanost minimální

Naopak vzrůstal počet neobsazených míst:
září 1940 - 33 tisíc volných míst + 19 tisíc obsazeno válečnými zajatci
únor 1942 - 44 tisíc volných míst + 41 tisíc obsazeno zajatci
červen 1943 - 70 tisíc volných míst
duben 1944 - 56 tisíc volných míst
Honza M. 20.2.2015 21:40 - č. 409
Honza M.
Při procházení archivních materiálů jsem včera náhodou narazil na ucelenou sérii měsíčních hlášení okr.úřadu v Přerově (určené pro zem.úřad a OLR).

Mj. obsahuje údaje o počtu nezaměstnaných, které jsem si neprodleně převedl do grafu (viz).

Bohužel, v dané složce bylo podchyceno jen období listopad 1939 - duben 1941, ale i tak dává zajímavý obrázek o nezaměstnanosti v protektorátu. Ukazuje se, že i po vypuknutí války a i v tak důležitém průmyslovém a dopravním centru nezaměstnanost nadále podléhala sezónním výkyvům (předpokládám proto, že nezaměstnaní jsou hlavně dělníci z oboru zemědělství a stavebnictví). A jen tak mimochodem to potvrzuje ulhanost nacistické (a neonacistickou) propagandu o odstranění nezaměstnanosti. Minimálně do vyhlášení totální války byla zhruba na stejné úrovni.

Fascinující je ovšem nárůst nezaměstnanosti na přelomu 1940/41, více než dvojnásobný oproti předchozí zimě.
Protože nepředpokládám uzavření nějaké velké továrny, vysvětluji si to dvojím možným způsobem: buď došlo k uzavření některých středních škol, nebo byla zpřísněna evidence nezaměstnaných, takže podchytila i takové, kteří se předtím jednoduše nikde nehlásili.

Nemáte k tomu někdo nějaké informace?

Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
1-20 z 394
1 2 3 4 >>
Po

Diskuzní forum