Stíhací letouny, letecká válka

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
61-80 z 6497
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po
Pisismik 17.4.2016 16:42 - č. 10047
Mým oblíbeným je Spitfire Mk V. a Mk IX. Soudím tak podle názorů čsl. pilotů RAF. V roce 1943 přezbrojila 310. sqaudrona na Mk V. k radosti všech.

Jinak jsem téhož názoru, že absolutně nejlepší se vybrat nedá.
Pisismik 14.4.2016 14:11 - č. 10046
Algernon napsal(a) v č. 10045:
"Nenechám se rozčílit, a ostatní bych řekl, že také ne — zvlášť po těch letech tady… Nikdo tu nejsme odborníky (snad jen fandové či/a nadšení amatéři), takže vítej. (I když mám pocit, že poslední odborníci už asi vymřeli před nějakým časem, asi podobně jako dinosauři…) A klidně diskutuj."


Dobrý den,

děkuji za vyčerpávající a kvalifikovanou odpověď. Všechno postupně pročtu. Odkaz na hushkit byl dán na diskusní fórum "nevalné kvality" , kde se k tomu vyjadřovali zasvěceně "odborníci" na všechno . A protože na frontu chodím rád, tak jsem se osmělil a vznesl dotaz. A děkuji za přivítání. Nechtěl jsem rozpoutat "flame ware", jen se ujistit, že mi někdo potvrdí názor na autora těch stránek.

Hroší kůže je někdy dobrá, určitě se budu ještě ptát. Zatím jdu číst.
Algernon 13.4.2016 20:35 - č. 10045
Pisismik (10 044):
děkuji za odpovědi, nechtěl jsem nikoho rozčilovat, na blog byl odkaz, ale osobně se mi žebříček nezdál. To nejsem odborník, pouze fanda. Proto jsem zavítal na fórum a vznesl odborníkům dotaz.
Vskutku není zač.

Nenechám se rozčílit, a ostatní bych řekl, že také ne — zvlášť po těch letech tady…

Nikdo tu nejsme odborníky (snad jen fandové či/a nadšení amatéři), takže vítej. (I když mám pocit, že poslední odborníci už asi vymřeli před nějakým časem, asi podobně jako dinosauři…) A klidně diskutuj. (Jen musím poznamenat, že se občas asi budeš muset obrnit hroší kůží — to když budu debatovat třeba zrovna já. Pardon předem…)

Ponechme stranou formality a rovnou na věc.
Pisismik (10 044):
Ještě jeden dotaz, jaký by byl váš žebříček, pokud byste nějaký sestavovali? A měli někdy chuť, čas a náladu
Mám tu ještě zbyteček svých letitých příspěvků a můžu s klidem říci, že na nich ani po té době nepřepíšu ani čárku. Nějaké moje „top ten“ není, ale odkázal bych — na místo nějakého nového psaní — na několik svých příspěvků.

„vlastnosti, které má mít každá dobrá stíhačka“
[téma č. 2 - přísp. č. 289] a pokračování :—
[téma č. 2 - přísp. č. 288]

A „moje žebříčky“
[téma č. 2 - přísp. č. 316] a) Battle of Britain, b) „nej stroj západní fronty 41-45“
[téma č. 2 - přísp. č. 315] (pokračování příspěvku 316)
[téma č. 2 - přísp. č. 314] „nej“ pro Pacifik — pouze palubní typy
[téma č. 2 - přísp. č. 370] Pacifik (opět řazeno chronologicky)
[téma č. 2 - přísp. č. 842] Pacifik, japonské pozemní typy, doplnění jejich „top four“
:)))
Algernon (10 043):
Jen doufám, že nebudu zde nucen znovu psát třeba srovnání německých a britských proudových motorů té doby.
Dokonce koukám, že jsem tu i část jistého „rouroidního“ srovnání ponechal…
[téma č. 2 - přísp. č. 44] Začátkem tam taky je ještě uveden můj oblíbený stroj (nic víc, nic míň než jen oblíbený).
Algernon (44):
Me 262 sice byl rychlý, ale… Jak ukázaly skutečné boje, ani on nebyl žádným zázrakem (alespoň soudě posle toho, že i on byl sestřelován). Navíc, pokud by válka pokračovala ještě tak dalších 6-12 měsíců, tak by Němci asi narazili na řadu spojeneckých typů.

Asi zajímavé by bylo srovnání Me 262 s Meteorem Mk.IV. Sice byl aerodynamicky trochu horší (ovšem rozdíl nebyl až tak markantní — u podzvukového stroje není šípové křídlo tím hlavním; vezměte si takový poválečný F-89 Scorpion), ale má podstatně výkonnější motory (statický tah 2 × 3500 liber, tj. po 15,158 kN), kdežto Me 262 má 2 × 890 kp (po 8,728 kN). Maximální rychlost Me 262 je 870 km/h, u Meteoru 935 km/h (malý rozdíl), ale Meteor má díky vyššímu tahu o hodně větší zrychlení, hlavně v malých rychlostech (a tedy, mj., se s ním i líp startovalo, z podstatně kratší vzletové dráhy).
Poukázal bych obzvláště na ten fakt, že Meteor III byl poháněn motory Derwent I o max. statickém tahu po 2000 lb (cca 907 kp, resp. 8,896 kN), zatímco Meteor IV dostává motory Derwent V o tahu po 3500 lb (tedy cca 1587 kp, čili 15,568 kN).

Pochopitelně se to nutně významně projevilo jak na akceleraci, tak i délce vzletu a stoupavosti stroje.

Ještě k tomu odkazu…
hushkit.net/2013/12/17/the-ten-best-fighters...
Quite apart from being an excellent aircraft with several radical features, the Fw 190 heralded a revolution in what today would be called ‘ergonomics’ but in 1941 was basically an unknown concept. Today the concept of HOTAS (hands on throttle and stick) is well-known and is generally considered to have been pioneered by the F-16. However the 190 sported a system that delivered the HOTAS concept some thirty years earlier. Known as the Kommandogerat, it was a remarkable device that automatically controlled fuel flow, fuel mixture, propellor pitch and ignition timing. It also activated the supercharger at the correct altitude – all the pilot had to do was move the throttle lever. His other hand was on the control column, where all the armament controls were situated, allowing his full awareness to be directed to combat. This situational awareness was further enhanced by the bubble hood (from which the view as described by a contemporary RAF report ‘is the best that has yet been seen’). When one considers that on its debut the Fw 190 was superior in every performance parameter except turn rate to its closest rival, the Spitfire V, yet also gave its pilots a tactical edge due to reduced workload, it is no wonder that its very existence sent British designers into a frenzy of activity to try and regain ascendancy. The Spitfire and other fighters later achieved parity but the Fw 190 remained a dangerous opponent, and like the F-16, saw its main role shift to a greater emphasis on the fighter bomber role. An aircraft that defined the state of the art, the Fw 190 could be the first truly modern fighter.
Za sebe můžu jedině napsat (viz i „požadavky“ z příspěvků 289 a 288), že na tenhle „argument proč Fw 190A“ se nedá nic rozumného napsat. Za sebe jedině ještě dodám, že autor musí být naprostý mimoň…

A důvod proč tam má Jaky1 až -9 nechápu — jedině snad, že dost zjevně neví nic o východní frontě — a nejspíše nikdy neslyšel o La-5FN a La-7.

hushkit.net/2013/05/09/the-top-ten-most-form...
K Ta 152H napíšu jen dvě věci: nikdy se nepodařilo dořešit obtíže s centráží letounu (tj. s polohou těžiště vůči působišti vztlaku). A druhá je ta, že jeho výrobu sami Němci skončili ještě před koncem války v Evropě… Ale i kdyby ne a válka by pokračovala dál (třeba až po oblíbené „téma vítězná Luftwaffe v roce 1946“), pak všechny německé pístové stíhačky by rázem zastaraly do neupotřebitelnosti s nasazením amerického P-80A a britského Meteoru IV.

A tady :—
hushkit.net/2013/05/09/the-top-ten-most-form...
…jedině dodám, že tady je můj již letitý text o stíhačce M.B.5 :—
www.fronta.cz/martin-baker-mb5
Pisismik 12.4.2016 16:59 - č. 10044
Dobrý den, pánové,

děkuji za odpovědi, nechtěl jsem nikoho rozčilovat, na blog byl odkaz, ale osobně se mi žebříček nezdál. To nejsem odborník, pouze fanda. Proto jsem zavítal na fórum a vznesl odborníkům dotaz.

karaya1 napsal(a) v č. 10042:
"Doplním předřečníka: přímý odkaz je k vidění tady"
Algernon napsal(a) v č. 10043:
"Za moji maličkost — škoda mluvit… Jen doufám, že nebudu zde nucen znovu psát třeba srovnání německých a britských proudových motorů té doby. A, ehm, Spit…"

Ještě jeden dotaz, jaký by byl váš žebříček, pokud byste nějaký sestavovali? A měli někdy chuť, čas a náladu .
Algernon 12.4.2016 11:21 - č. 10043
Máme-li tu snad zase mít nějakou „flame war“… :DD

Hned na úvod ale napíšu, že znám jen jeden jediný hodnotný technický/letecký blog; tenhle to ale není.

Začíná to fotkou nastřelování zbraní na P-38 (v noci to je vždycky efektní fotografie).

Autor patrně má značný záběr (až po biologii). Ovšem zmínka o R. Dawkinsovi, ehm… Jehož reputace je spíše, mmm, hmm? Teorie „sobeckého genu“ dodnes není nějak jednoznačně přijímána (a terminus technicus mem rovněž).

Ale zpátky k top ten.
karaya1 (10 042):
Ona výjimka je totiž Me 262 - navíc na prvním fleku (řazení je podle autorů náhodné právě až na nejvyšší stupínek).
Jo, aha! Ale i tak mi přijde poněkud návodné to číslo 10 u Hellcatu — na americké straně patrně úspěšnější typ, než Mustang? A když se podívám na ono hodnocení, které vedlo k zařazení Fw 190 na čtvrté místo?

10) F6F Hellcat
9) P-39
8) Bf 109
7) Jak-1 až -9
6) G-55
5) A6M
4) Fw 190 (resp. Fw 190A, jak si čtu ono hodnocení)
3) P-51
2) Spitfire
1) Me 262

Za moji maličkost — škoda mluvit… Jen doufám, že nebudu zde nucen znovu psát třeba srovnání německých a britských proudových motorů té doby. A, ehm, Spit…

Dismantling the Spitfire myth
hushkit.net/2015/12/04/dismantling-the-spitf...
Spitfire’s revenge: A rebuttal of the anti-Spitfire article, by Jon Lake
hushkit.net/2015/12/16/10616/
Why the Spitfire’s place in history should be challenged
hushkit.net/2015/12/19/why-the-spitfires-pla...
Jinak vytváření nejrůznějších „ten“ je zřejmě v značné oblibě autora (autorů) oněch stránek.
hushkit.net/2013/05/09/the-top-ten-most-form...
hushkit.net/2012/05/09/the-ten-greatest-canc...
…tady (1946) bych mohl souhlasit se zařazením jen tří —
hushkit.net/2016/04/09/the-top-ten-fighters-1946/
hushkit.net/2015/06/12/top-ten-fighters-at-t...
…a tak dále:
hushkit.net/category/aviation/top-tens/

hushkit.net/2016/03/02/the-ten-worst-british...
hushkit.net/2012/10/21/how-the-zero-won-the-...
hushkit.net/2012/07/27/stereotyping-via-avia...
hushkit.net/2016/03/18/aviation-myth-buster-...

Mimochodem, našel jsem jejich zcela suverénně nejlepší a zdaleka nejhodnotnější příspěvek:
hushkit.net/2016/04/11/when-barbara-lang-vis...
hushkit.net/2016/03/17/su-35-versus-typhoon-...
Outside the Western world, Russia’s ultra-agile Su-35 is the most potent fighter in operational service. We asked Justin Bronk from the Royal United Services Institute (RUSI) think-tank his thoughts on the Su-35’s combat effectiveness against the Typhoon the backbone of NATO’s fighter force. We also look at how the Su-35 would fare against the US’ F-15, F-16 and F-22.
Na ty různé think-tanky asi jednou zajdeme… Jejich počet se asi už bude (celosvětově) nebezpečně blížit počtu internetových blogů.
karaya1 11.4.2016 21:44 - č. 10042
karaya1 Doplním předřečníka: přímý odkaz je k vidění tady: hushkit.net/2013/12/17/the-ten-best-fighters...

Se seznamem desítky nejlepších stíhaček války (ať už to znamená cokoliv) se dá až na jednu výjimku souhlasit - jednoduše protože tam z každé válčící strany je aspoň jeden zástupce a přitom u každé se dá najít špičkový stroj. Takže výběr neurazí, ale ani (mě osobně) nenadchne Ona výjimka je totiž Me 262 - navíc na prvním fleku (řazení je podle autorů náhodné právě až na nejvyšší stupínek). Příspěvků na téma přínosu tohoto "zázraku" tu je velmi mnoho: www.fronta.cz/forum/search?filter_text=%22Me...
Pisismik 11.4.2016 19:21 - č. 10041
Chtěl bych se zeptat, jaký máte názor na tento Top Ten Hush-Kit Top Ten: The Ten Best Fighters of World War II v v hushkit.net?
Honza M. 28.1.2016 09:03 - č. 10040
Honza M. Včera jsem film viděl a potvrzuji. A smekám před Vondrovským, že si toho všiml, protože konverzace má jen pár sekund a navíc se prolíná se scénou u soudu.
Vondrovský 20.1.2016 17:36 - č. 10039
Nedávno jsem shlédl film S. Spielberga Most špiónů a myslím, že níže uvedená diskuse v něm zazněla při přípravě startu letadla U-2 pilota F. G. Powerse.
Temari 10.9.2015 13:07 - č. 10038
Fantastický, moc jste mi pomohli! Přepíšu to podle vás. Naprosto vyčerpávající vysvětlení, jsem zase o něco chytřejší. Čas od času se nějaký takový film vyskytne, tak už teď vím, kam se můžu obrátit. Děkuju a ať vám to lítá
karaya1 10.9.2015 07:56 - č. 10037
karaya1 Tak jsem se vyskytl strýček se vyskytne až někdy cca za týden.
Algernon napsal(a) v č. 10036:
"A: Měnič? B: Zapnutý, kontrolka zhaslá. Zapnutý, kontrolka nesvítí popř. Zapnutý, červená zhasla (pouze předpokládám, ale bude zde jen výstražná kontrolka, signalizující výpadek napájení sítě se střídavým rozvodem — výpadek napájení kupř. níže zmíněných gyroskopických přístrojů je samozřejmě vážná porucha)"
Místo měniče bych asi použil aspoň "měnič napětí" (on ten střídač je taky správný termín).

Jinak se mi to zdá v cajku.
Algernon 9.9.2015 18:24 - č. 10036
*** 19:46 KONEČNĚ DODĚLÁNO ***

*** JEŠTĚ VE STAVU ZRODU ***

Poprosil bych o kontrolu ještě kolegu Karayu — vyskytne-li se v mezičase. :) :))

P.S. …nevíš, co strýček?

Jinak je otázka, zda-li použít původní jednotky (už kvůli „atmosféře“, navíc dobové ... ostatně hodně lidí asi tuší, že ty míle, libry, stopy ... a další jednotky používali — a používají — tudíž tam patří).

Nebo, pokud je tam zadavatel zakázky nechce a chce „naše“, pak buď staré metrické (tlak v atmosférách, tah v kilopondech), nebo „jedině zákonné a správné, SI“, potom pak tlaky v kPa či MPa (kilopascaly, megapascaly), a tah v kilonewtonech (kN).

Takže úvodem musím opravit svoje minulé domněnky, když jde o Lockheed U-2.
Algernon (10 030):
Je to konverzace letového technika (A) a pilota (B):
Z tohoto (a následujícího) se mi to jeví jako konverzace na vícemístném stroji? (Tj. pilot a — palubní mechanik, či palubní inženýr? „Flight Engineer“?)
Algernon (10 030):
Mně se to jeví jako přečerpávání mezi nádržemi, popř. větvemi palivové instalace. (V druhém případě — u vícemotorových strojů — bývají třeba odděleny instalace skupin nádrží v pravém a levém křídle — či třeba v trupu —, příslušející pravému a levému motoru;
Jde o stroj jednomístný a jednomotorový.

Tudíž pilot se baví s mechanikem.

A půjde o přečerpávání paliva mezi různými větvemi palivové instalace (pro jeden motor). Nádrže byly v křídle.

Ještě bych to vrátil k tomu, co níže píše kolega Karaya, ke kontextu. Domnívám se (ano, již minule jsem se domníval, že), že jde o situaci krátce před startem letadla? Tj. pilot za pomoci mechanika prochází tzv. předletové úkony. (V reálu musí zkontrolovat desítky a desítky položek. Kvůli možnosti opomenutí se to dělá kvůli kontrole ve dvou — či více — lidech; v našem případě předpokládám, že mechanik pilotovi ze seznamu postupně čte jednotlivé položky, které je nutno zkontrolovat.) A ony otázky (vzhledem k mnou předpokládanému zapojení vnějšího el. zdroje) byly řečeny před nastartováním motoru (ten se právě mnohdy startuje z vnějšího zdroje, kvůli značné spotřebě energie).
A: Vnější zdroj?
B: Připojen a v provozu.
(možná jen připojen, je ale otázka jak to bude vypadat na plátně — otázka spíše už jen bývalého dabingu, jestli to bude dost dlouhé do „americké pusy“ viděné na plátně?) Spíše ale buď Připojen či Připojen na síť

A: Tlak kyslíkové nádrže? Nebo Tlak záložní kyslíkové nádrže?
B: ??? - ve vysvětlivkách ke scénáři se píše, že 1800 psi je cca 126 kilograms per centimeter.. to jsou kiloPascaly? Nechám to tak, jak je to pro zasvěcené přirozenější, nevím, jestli se to u nás neměří spíš na ty pascaly *)

Buď Tlak 1800 liber, nebo Tlak (cca) 126 atmosfér, nebo 12 410 kilopascalů, nebo 12,4 megapascalu

A: Měnič?
B: Zapnutý, kontrolka zhaslá. Zapnutý, kontrolka nesvítí
popř. Zapnutý, červená zhasla (pouze předpokládám, ale bude zde jen výstražná kontrolka, signalizující výpadek napájení sítě se střídavým rozvodem — výpadek napájení kupř. níže zmíněných gyroskopických přístrojů je samozřejmě vážná porucha)

A: Přečerpávání paliva?
B: Přepínač vypnutý. Spínač vypnutý, Čerpadlo vypnuté

(Jde-li skutečně o ty předletové úkony — ona výše zmíněná „kontrola desítek a desítek položek podle checklistu“ — tak palivo již bylo natankováno, jde o věc, kterou zajišťují mechanici, ještě než osádka přijde k letounu)

A: Autodestrukce?
B: V bezpečné pozici. Zajištěná / Autodestrukce zajištěna

A: Tabulka údajů pro výstup. Tabulka dat pro stoupání („Výstup“ — kam? Může to trochu zavádět.)
B: Instalována. V letounu / Je v letounu / Mám v kabině / Mám v kokpitu / Je v kokpitu / Mám

A ještě: "Tah 4500 kilogramů." (nejsou ty kilogramy divný?)

Jsou. Nechal bych tam buď tah deset tisíc liber, nebo tah 4500 kilopondů, nebo tah 44,5 kilonewtonu †)

P.S. Omlouvám se za zbytečný balast v textu. O poznámkách níže nemluvě…

*) 1800 P.S.I. ... »ve vysvětlivkách ke scénáři se píše, že 1800 psi je cca 126 kilograms per centimeter«

To mají (zaokrouhleně) téměř správně — ale nejde o centimetry, nýbrže tlak na plochu, tedy na (jeden) centimetr čtvereční. Jinak se tomu u nás (a i jinde) říká atmosféra (atmosféra tzv. technická; jinak v meteorologii se používá jako „atmosféra“ tlak 760 mm výšky rtuťového sloupce, čili 760 Torr, čili 101 325 Pascalů). Jinak ona „technická“ atmosféra je sice jednotka „metrická“, ale v soustavě SI se nemá používat (je tzv. zastaralá). Nicméně lze ji ještě najít, třeba na hodně starých strojích (a pak ještě „tradicionalisté“ používají tyhle jednotky jednak ze setrvačnosti či zvyku, jednak z jisté nostalgie — ostatně když měl motor výkon hezky kulatých 1500 koní, tak proč bych psal, že měl výkon 1103,248 125 kW — to vypadá při nejmenším dost hodně divně). „Celkem přesně“ by to tedy byl tlak 126,553 kg.cm² a nebo 126,553 atmosféry.

†) Ono to je ve skutečnosti stejně jen přibližné… Na první letouny (U-2A) se montovaly dvě verze motoru Pratt & Whitney J57 o tahu buď 10,500 lbf, nebo (později) 11,200 lbf (pozdější verze pak dostávají úplně jiný typ motoru, který je ještě výkonnější). Tedy v reálu to bylo buď 4763 kp / 46,7 kN (přibližně), či (přibližně) 5080 kilopondů / 49,8 kilonewtonu.

A jednu z těch prvních dvou verzí motoru mělo i letadlo F. G. Powerse, s/n 56-6693
www.joebaugher.com/usaf_serials/1956_2.html
Temari 8.9.2015 21:24 - č. 10035
Tak zatím pracovní verze:

A: Vnější zdroj?

B: Připojen a v provozu.

A: Tlak kyslíkové nádrže?

B: ??? - ve vysvětlivkách ke scénáři se píše, že 1800 psi je cca 126 kilograms per centimeter.. to jsou kiloPascaly? Nechám to tak, jak je to pro zasvěcené přirozenější, nevím, jestli se to u nás neměří spíš na ty pascaly

A: Měnič?

B: Zapnutý, kontrolka zhaslá.

A: Přečerpávání paliva?

B: Přepínač vypnutý.

A: Autodestrukce?

B: V bezpečné pozici.

A: Tabulka údajů pro výstup.

B: Instalována.

A ještě: "Tah 4500 kilogramů." (nejsou ty kilogramy divný?)

Díky!
Algernon 7.9.2015 21:54 - č. 10034
Temari (10 031):
Jedná se o film a moc informací okolo tam jinak není,
Tak nějak předpokládám, že ten překlad má i nějaký pevný termín odevzdání. Dnes už mnoho nevyřídím, ale zítra se ještě podívám — třeba právě jestli něco někde nemám v compu „schováno“ právě na U-2.
Temari 7.9.2015 21:50 - č. 10033
Jo ano, pardon, 1960. Já mám totiž tak smrtící deadline (je to doslova smrtline), že nemám čas pořádně hledat okolnosti. Ještě že jsou lidi, co mě ochrání před ostudou
Algernon 7.9.2015 21:48 - č. 10032
Ahoj.
Gary Powers? Tuším první máj… 1960?

Skutečně není zač. S tím (známe typ) se to asi ještě nechá trochu „dopilovat“. Tuším, že dnes už se na to kdysi „supertajné“ letadlo nechá sehnat i kompletní kopie manuálů… :)
Temari 7.9.2015 21:43 - č. 10031
Ahoj karaya1 a Algernon, jenom zírám, s tak obsáhlou pomocí jsem ani ve snu nepočítala. Opravdu vám moc děkuju! A taky se omlouvám, dneska jsem totiž učinila zásadní objev, nejedná se o stíhačku, ale o výzkumný letoun U2, nejspíš ho znáte, rok 1962, sestřelení agenta USA Powerse. Takže v tom jsem se teda parádně sekla. Jedná se o film a moc informací okolo tam jinak není, jenom takhle střípky, jak jsem psala. Vaše odpovědi mi neskonale pomůžou, jsem vám moc zavázána!!!
Algernon 7.9.2015 21:20 - č. 10030
Srdečně zdravím. Měl bych několik dotazů k oné knize. Jednak (jak se už ptá kolega Karaya) je-li tam uveden typ letounu. Nebo alespoň, odehrává-li se děj v Británii či USA (ač je to k nevíře, tyhle dva národy používají rozdílné termíny třeba i pro slovo „křídlo“). :) :))
Temari (10 028):
Je to konverzace letového technika (A) a pilota (B):
Z tohoto (a následujícího) se mi to jeví jako konverzace na vícemístném stroji? (Tj. pilot a — palubní mechanik, či palubní inženýr? „Flight Engineer“?)

A: Pomocný motor? (Auxiliary power?)
B: Zapojen. (Connected and on.)

Buď pomocný zdroj, resp. (dle odpovědi — connected) spíše vnější zdroj (vnější elektrický zdroj). „And on“ pak značí, že je i připojen k palubní síti (mívá totiž ještě samostatný vypínač; obvykle v té době zase musejí být odpojeny palubní akumulátory, musí být „izolovány“ — izolovány od palubní sítě).

A: Tlak kyslíkové nádrže? (Oxygen seat-pack supply?)
B: 126 kiloPascalů. [kPa] (Supply at 1800 psi.)

Jeví se mi mylným onen přepočet? (PSI, Pound per Square Inch — cca 6894,8 Pa.)
Asi jak už podotkl kolega…
karaya1 (10 029):
Obecná poznámka: vyhnul bych se přílišnému překládání jednotek do soustavy SI.
Spíše bych jednotky ponechal, jak jsou — třeba v knihách pana Fajtla jsou také stopy, míle atd. Je to lepší i kvůli dobové atmosféře. Nejvýše bych připojil tabulku pro přepočet (s čímž jsem se před dávnými lety setkal třeba i — v knize George Adamsona Můj život se lvy).

Seat pack pak zřejmě bude nádržka (pardon: tlaková nádoba) nouzové zásoby kyslíku zamontovaná ve vystřelovacím sedadle. (Aby nám chudák neomdlel či neumřel, než by sklesal níže, v případě, že by se vystřelil hodně vysoko; už někde z výšky kolem či přes 12 km by se dolů živý nemusel dostat… Už v 12 km by někde po půl minutě — v průměru — ztratil vědomí.) www.fronta.cz/high-altitude-spitfire-mark-v#3

A: Střídač? (Inverter?)
B: Zapnutý. Světla vypnutá. (On, light out.)

Měnič (Palubní rozvody bývají dvojí — stejnosměrný, třeba za války a krátce po byly běžně používány sítě s napětím buď 12 či 24 voltů. Mimo to bývají — pro pohon některých zařízení, jako jsou gyroskopické přístroje a dálkový přenos údajů z hlavního kompasu na ukazatel na palubní desce — také instalovány střídavé vysokofrekvenční rozvody. Měniče (ještě dlouho po válce mechanické) pak „vyráběly“ střídavý (vf) proud.

Britové a Američané používali frekvenci 400 Hz, zatímco třeba Němci za války —
www.fronta.cz/junkers-ju-89b
— používali třífázový rozvod 3×36 V, s frekvencí 500 Hz. Zatímco my doma máme z rozvodné sítě střídavý proud s frekvencí 50 Hz.)

A: Čerpadlo? (Fuel transfer?)
B: Přepínač vypnutý. (Transfer switch off.)
Mně se to jeví jako přečerpávání mezi nádržemi, popř. větvemi palivové instalace. (V druhém případě — u vícemotorových strojů — bývají třeba odděleny instalace skupin nádrží v pravém a levém křídle — či třeba v trupu —, příslušející pravému a levému motoru; bývá ovšem možno je propojit a palivo lze přečerpat do jiné skupiny nádrží. Buď v případě úniku paliva v případě netěsnosti či poškození nádrže, nebo při poruše jednoho motoru, přímo totiž nebývá možno připojit jiný motor na jinou skupinu nádrží.)

A: Destrukce? (Destructor?)
B: V bezpečné pozici. (Destructor safety.)

„Destructor“ bude autodestrukce — bývá třeba u tak zvaného IFF (Identification Friend or Foe), radiového identifikačního zařízení, umožňující (na základě předem určené, „domluvené“, „správné odpovědi“ [platné pro určitou dobu, identifikační znaky se mění] na radaru odlišit vlastní letouny od cizích — těch bez odpovídače IFF.) Samozřejmě, aby si jej omylem nezničili sami (a tím se stali na radaru „nepřítelem“), bývá možné autodestrukci zajistit/odpojit.

A: Zvýšit data kartu. (Climb data card.) - tomuhle vůbec nerozumím
B: Instalována do letounu. (Instaled in aircraft.)

Jak už píše kolega — climb data je jeden termín, a card je tabulka je obsahující. (Obdobně v letadlech je třeba i tzv. deviační tabulka palubního magnetického kompasu.)
Temari (10 028):
A pak ještě nevím, co je "thrust". Ve slovníku jsem našla "přítlačná síla". Technik popisuje letoun: "Přítlačná síla 4500 kilogramů." - Ten thousand pounds of thrust.
Opět — již kolega… Ano, tah. Buď 10,000 lbf (či slovy „tah deset tisíc liber“), či cca 44,48 kN, či cca 4536 kp (jde o sílu nikoli hmotnost, čili kilopondů, nikoli kilogramů). Druhý případ je jednodušší, při přepočtu na Newtony (resp. jeho násobky) ještě musíme uvažovat onen prazvláštní koeficient daný (střední, tabulkovou) hodnotou zemského zrychlení (9,81 či „přesně“ tabulkově 9,80665).
karaya1 7.9.2015 17:10 - č. 10029
karaya1 Lepší by to bylo s širším kontextem (třeba celou pasáží v originále a ideálně i typem éra), ale i s tímhle se dá pracovat.
  • auxiliary power by byl asi něco jako pomocný zdroj (např. dnes v dopravních letadlech v ocase Auxiliary Power Unit - dodává el. energii éru pro klimatizaci, světla, kokpit atd., když stojí na letišti). Na stíhačku z 50. let to ale moc nesedí, může to být taky "vnější" zdroj - tedy nejspíš nějaký elektrický vozík s kabelem (takhle se třeba za války zhusta startovaly letadla).
  • connected and on - připojen a v provozu?
  • On, light out - zapnutý, kontrolka zhasnutá
  • Fuel transfer? - tankování paliva (spíš jde o proces než přístroj)
  • climb data card - to bude zhruba tabulka údajů pro výstup; jde o papír s technickými údaji o tom, jak s daným érem stoupat. Že třeba při určitém výkonu a rychlosti to do výšky V vyletí za N minut atp. Podobně byla v érech třeba i takeoff data card - to samé jen pro vzlet.
  • thrust je česky tah - tj. fyzikální veličina určující "výkon" reaktivního motoru. Výkon je v uvozovkách, protože proudový motor jako takový práci nevykonává, využívá zákonu akce a reakce. Tah je (hodně zhruba) tíhová síla, kterou motor (namířen přímo vzhůru) tak akorát "unese" - tj. ani nespadne zpátky na zem, ani nevzlétne. Pound v tomto smyslu není jednotka hmotnosti (~ 0.454 kg), ale síly (~ 4.45 N).
Obecná poznámka: vyhnul bych se přílišnému překládání jednotek do soustavy SI. U některých údajů ("letím v deseti tisících stop") se to dá relativně rozumně zaokrouhlit (určitě je lepší "letím ve třech tisících metrech" než "letím v 3048 metrech"), ale zrovna tah bývá změřen dost přesně Občas se pak stává, že si člověk musí v duchu překládat z češtiny zpět do originálu, aby se dopátral toho, co chtěl vlastně autor říct.
Temari 7.9.2015 13:07 - č. 10028
To je pravda, zkusím to tedy přímo. Je to konverzace letového technika (A) a pilota (B):

A: Pomocný motor? (Auxiliary power?)

B: Zapojen. (Connected and on.)

A: Tlak kyslíkové nádrže? (Oxygen seat-pack supply?)

B: 126 kiloPascalů. (Supply at 1800 psi.)

A: Střídač? (Inverter?)

B: Zapnutý. Světla vypnutá. (On, light out.)

A: Čerpadlo? (Fuel transfer?)

B: Přepínač vypnutý. (Transfer switch off.)

A: Destrukce? (Destructor?)

B: V bezpečné pozici. (Destructor safety.)

A: Zvýšit data kartu. (Climb data card.) - tomuhle vůbec nerozumím

B: Instalována do letounu. (Instaled in aircraft.)

A pak ještě nevím, co je "thrust". Ve slovníku jsem našla "přítlačná síla". Technik popisuje letoun: "Přítlačná síla 4500 kilogramů. - Ten thousand pounds of thrust."

Potřebovala bych, aby to znělo tak, jak se skuteční piloti mezi sebou baví. Zatím je to přeložené jen doslovně.
61-80 z 6497
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po