Stíhací letouny, letecká válka

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-20 z 6473
1 2 3 4 >>
Po
Algernon 9.3.2017 18:55 - č. 10083
Tom (10,080):
Tvrdí se tam, že vstřikováním u Merlinu se RR zabýval už na počátku vývoje, ale předpokládala se ztráta výkonu okolo 45 kW!
Tom (10,082):
V porovnání s přímým vstřikováním totiž zvyšovalo plnící účinnost motoru. Testy ukázaly, že by Merlin III při užití přímého vstřikování ztratil asi 60 hp (45 kW) výkonu, což by snížilo max. rychlost asi o 10 km/h.
Přímé vysokotlaké vstřikování do válců? 8) To bych tedy fakt odkázal na ten letitý článek od A.C.L. z Aircraft Engineering. (Tam se ovšem nepíše nic o tom, že by u RR zkoušeli přímý vstřik; zato ale A.C.L. právě tehdy pracoval přímo u RR.)

Jakési (?) testy na Merlinu III? To by tedy ale motor nebyl zkoušen dříve, než v roce 1939.

Ovšem pokud by snad vůbec někdy u Rolls-Royce fakt někdy uvažovali (vážně uvažovali) o možnosti použít na Merlinu přímý vysokotlaký vstřik paliva do válců, tak by na tom museli pracovat ještě (resp. spíše už) v době práce na zkušebním jednoválci — v době, kdy se vůbec zvažovala koncepce teprve připravovaného motoru. Což by celé proběhlo nejpozději během let 1933-1937. Tedy skutečně na začátku vývoje, nikoli až na Merlinu III, řekněme (?) v letech 1939-1940 (dříve než 1939 těžko, a to s jistotou, když má jít až o Merlin III). Nikoli, že by (u RR) skutečně cosi zkoušeli někde nejdříve krátce před vypuknutím války.

Proti navíc svědčí i to, že tehdy (tedy když vycházím z toho Merlinu III) se firma už daleko spíše zabývala vývojem nových verzí (postupně jde mj. o Merlin IV, X, XII, XX) spolu s nutností zajistit požadované počty sériových motorů pro už běžící výrobu. Tudíž už před válkou se spíš zabývali racionalizací výroby (což během let 1940-1942 také vedlo k soustředění vývoje pouze na Merlin a Griffon — přitom někde do roku 1943 také bylo omezeno množství lidí přidělených na další projekty ve vývoji, motory dvoudobé, vzduchem chlazené aj. —, přičemž také byl „sestřelen“ jak další vývoj, tak i sériová výroba motorů Peregrine a Vulture). Vezmi si jen to, že v dubnu 1938 bylo přijato tzv. Scheme L. Jenomže už na podzim, nedlouho po Mnichovu, přichází Scheme M, požadující ještě vyšší dodávky — také jsou třeba podepsány další kontrakty na výrobu dalších Hurricanů a Spitfirů, ovšem samozřejmě spolu s dalšími typy. Tudíž firma hlavně stála před otázkou jak postavit dost sériových motorů (ostatně už před válkou RR podstatně zvyšuje výrobní plochu). A vedle motorů pro první sériové verze Battlů, Hurricanů a Spitfirů také bylo třeba zajistit vývoj reálně požadovaných verzí, třeba motory s dvourychlostními kompresory. Třeba od 3. března 1939 byl zalétáván prototyp Wellingtonu II s motory Merlin X (vůbec první verze motoru s dvourychlostním kompresorem), jehož vývoj byl zahájen — současně s vývojem prototypu Wellingtonu III — už na základě objednávky z ledna 1938, a stejný typ motoru se také montuje na bombardéry Whitley V. Vzápětí se pracuje na motorech Merlin XX, a stejně tak ještě před válkou i vzniká verze Merlin IV pro bombardéry Whitley IV.
Testy ukázaly, že by Merlin III při užití přímého vstřikování ztratil asi 60 hp (45 kW) výkonu, což by snížilo max. rychlost asi o 10 km/h.
V případě Merlinu — v jakém režimu, resp. při jakém plnicím tlaku? A jde o výkon vzletový u země, a nebo o maximální výkon v nominální výšce? (Nejsou identické, tudíž i ona změna bude rozdílná — a totéž bude platit i pro tu rychlost.) Při 3000 ot/min a při plnicím přetlaku +6¼ P.S.I.? Nebo při +9 P.S.I., nebo +12 P.S.I.? (Tudíž s benzínem o.č.87, či 100, a v kterém měsíci/kterého roku?) Při jiném tlaku samozřejmě také ta ztráta výkonu bude jiná. Přičemž při dalším nárůstu tlaku pochopitelně ona ztráta výkonu poroste. Vždyť DB 605A či BMW 801D měly maximální plnicí tlak 1392 hPa. Zatímco třeba Merlin 25 z Mosquita (či Merlin 66 ze Spitfiru LF Mk.IX) měl se stooktanovým benzínem plnicí tlak 2254 hPa — a třeba Griffon 65 (či Griffon 83 z M.B.5), s benzínem 100/150, měl plnicí tlak při maximálním výkonu 2737 hPa. Což jsou oboje, i pro ten stooktanový benzín, hodnoty u německých motorů nedosažitelné… (Tomu pak také samozřejmě odpovídaly přiměřeně vysoké hodnoty středního tlaku — a tedy i výkonu motoru.)

Tudíž bych věc s nějakým experimentováním a rozhodováním se ohledně vstřikování paliva — ovšem „už na počátku vývoje motoru“, nicméně zkoušeno teprve až na Merlinu III — považuju za nějakou dost ujetou interpretaci jiných skutečností. Prostě musím napsat, že se mi to vůbec nezdá — a považuju to celé docela za úlet, resp. za ne zcela správný výklad něčeho „tak trochu“ úplně a zcela jiného… Ale dozajista nemohlo (až) tehdy jít o volbu zcela jiného způsobu přípravy směsi, kdy by byl odstraněn karburátor. Ostatně přímý vstřik paliva RR nikdy na čtyřdobých zážehových motorech Merlin (a stejně tak Griffon) nepoužil, ani po válce. (Nejrůznější „výkřiky mimo“, různě po netu, typu „po válce“ a „inspirovali se u Němců“ jsou zcela mimózní — autoři podobných slov nemají tucha o existenci přímého vysokotlakého vstřikování do válců a faktu, že se také rozšířilo, a to značně, jednobodové nízkotlaké vstřikování paliva do sání motoru.)
Tom 9.3.2017 06:22 - č. 10082
Tom Takovejhle "vofuk" jsem teda nečekal, takže jsem to šel raději najít
Autorem je M. Šnajdr (jak Karaya vydedukoval ). K tomu Merlinu cituju:
"...zde je na místě uvést, že užití karburátoru mělo i své výhody. V porovnání s přímým vstřikováním totiž zvyšovalo plnící účinnost motoru. Testy ukázaly, že by Merlin III při užití přímého vstřikování ztratil asi 60 hp (45 kW) výkonu, což by snížilo max. rchlost asi o 10 km/h."


A vůbec, naskenuju , pošlu.

Algernon 8.3.2017 21:40 - č. 10081
Tom (10080)
Zrovna u toho Spitu taky probírá tu věc okolo karburátorů …
Kdo, že jsem tak smělý?

Jinak mne ale dost zaráží, že ještě v 21. století může někdo něco takového probírat… Připomíná mi to hledače Grálu, popřípadě experty na kryptozoologii. Aneb jak věc jednoduchou a snadno pochopitelnou zcela dokonale zamlžit… Mimochodem, k čemu tedy autor (mi neznámý) došel?
Tom (10080):
Jsou to takový ty modrý tenký sešity,
Nevim-neznam. Jediný modrý sešity co znám, jsou Pilot’s Notes. Nicméně protože tyhle sešitky neznám, co tam tedy konkrétně píše? Popřípadě odkazuje na něco, nebo má nějakou „snad související věc“ třeba v pramenech?
Tom (10,080):
(…) a je u toho poznámka, co mne zarazila. Tvrdí se tam, že vstřikováním u Merlinu se RR zabýval už na počátku vývoje, ale předpokládala se ztráta výkonu okolo 45 kW! To mi na pouhý pohon vstřikovací pumpy přijde přehnané. Mohlo to mít ještě nějakou souvislost?
S pumpou to nebude dozajista mít co dělat.

Souvislost mne ale napadá — třeba ta, co jsem Ti psal vloni v mailu, má datum 21. 10. 2016. :) Ale jinak je asi jen jedna jediná, co mi přijde smyslupná.
Tvrdí se tam, že vstřikováním u Merlinu se RR zabýval už na počátku vývoje, ale předpokládala se ztráta výkonu okolo 45 kW!
Píše se tam alespoň, má-li jít o přímý vstřik (to bych na druhou stranu předpokládal, jestli někdo „rozebírá“ vstřikování u débéček, resp. „109“ versus Spitfire) :D) nebo jednobodové vstřikování? (V prvním případě odkážu na A.C.L. a jeho práci otištěnou v Aircraft Engineering. V druhém na motory Srs.100 — kde ovšem k žádné ztrátě výkonu nedochází.) Nicméně zmínka o „zájmu“ (? … uvažováno, či i vyzkoušeno … na čem, zkušebním jednováci?) je — překvapivá? Zvláště při uvedení předpokládané (?) ztráty výkonu 60 H.P (45 kW). Jinak ovšem s jistou skepsí napíšu, že autoři (ryze letečtí, či „drakoví“), a to nejen u nás, zhusta naráží na meze dané jejich technickým nadšením ve spojení s jejich technickým diletantismem. ://
Tom 8.3.2017 06:26 - č. 10080
Tom Tak jsem prolistoval další várku dílek od Jakab Publishing "Aero". Jsou to takový ty modrý tenký sešity, vždycky monotematicky zaměřené. Čs. letadla dělá Irra, Dub, Břínek a spol., cizí Cenker, Šnajdr a spol.
Docela se mi to líbí.
V dílech o Hurouši a Spitu jsou celkem srozumitelně shrnuté statistiky BoB, kriticky rozebrané porovnání s Bf-109...
Zrovna u toho Spitu taky probírá tu věc okolo karburátorů a je u toho poznámka, co mne zarazila (teda až po pár hodinách to vypadlo z aplikace na pozadí ). Tvrdí se tam, že vstřikováním u Merlinu se RR zabýval už na počátku vývoje, ale předpokládala se ztráta výkonu okolo 45 kW! To mi na pouhý pohon vstřikovací pumpy přijde přehnané. Mohlo to mít ještě nějakou souvislost?
Algernon 26.10.2016 21:25 - č. 10079
Tom (10 078):
K XP-46 nic překvapivého
Škoda…

Sem doufal, že si u mne vylepší pošramocenou pověst.
Tom 26.10.2016 20:51 - č. 10078
Tom K XP-46 nic překvapivého (příležitostně naskenuju a pošlu) a roury mne moc neberou, takže jsem to přelouskal jen zběžně před spaním. ALE poslední roky se mi tam moc líbí články o kosmonautice.
Algernon 23.10.2016 12:04 - č. 10077
Tom: koukal jsem na obsahy letošního LK… V zářijovém čísle měl vyjít Curtiss XP-46? (V rubrice „Letadla 39-45“?) Je tam něco nového? Třeba, ehm, k známému (a otřepanému) tématu Curtiss a N.A.A. XP-51? (A koukám taky asi dvoudílná monografie, na D.H.112 Sea Venom F.A.W.20-22?)
Algernon 26.8.2016 13:44 - č. 10076
Moc hezké...

worldwarwings.com/a-spitfire-ace-takes-contr...
www.warbirdsonline.com.au/2016/08/24/spitfir...
www.warbirdsonline.com.au/2014/03/05/superma...
www.warbirdsonline.com.au/2015/09/07/spitfir...
aviationspottersonline.com/soda-spotting/#ga...

A ještě jeden:
Spitfire Mk Vb AB910 – 75 years old
Spitfire Mk Vb AB910 was built at the Castle Bromwich Aeroplane Factory in 1941 and was delivered, brand new, to its first RAF unit, No 222 Squadron at North Weald, on 22nd August that year. In August 2016 we are, therefore, celebrating AB910’s 75th ‘birthday’.
www.memorialflightclub.com/blog/spitfire-mk-vb-ab9 10-–-75-years-old

(Pokud po zkopírování odkazu budete mít v textu mezeru, tak ji smažte.)

www.memorialflightclub.com/
blog/spitfire-mk-vb-ab910-–-75-years-old
Algernon 24.8.2016 20:01 - č. 10075
Krojc (10 074):
Přiznám se bez mučení, že jsem nikde citovaný Algyho komentář uveřejněný "před dávnými lety" nehledal, mea culpa
Pardon! Chyba samozřejmě není na straně strýčka. Ten můj tehdejší komentář se ostatně vztahuje vysloveně na onu citovanou část, čili že stejně nebyl s to objasnit onu nejasnost ohledně počtů. (A navíc neovlivňuje případnou uvěřitelnost či neuvěřitelnost oněch počtů Wellingtonů, které dorazily k cíli — aby se poté utkaly s německými stíhačkami.) Ostatně tahle mnou níže citovaná blbina je hojně rozšířena, není to jen případ nějakého debatního fóra, resp. netu, a podobně… (Pardon, sice jsme ve stíhačkách, ale… Britové samozřejmě „potom“ — až potom — a „vlivem následků tohoto útoku“ nic neměnili… Je vcelku snadno dohledatelné, že létali i v noci, a to už od samého začátku války. Stačí se podívat na operace 4. skupiny, která létala s Whitleyi. Ty byly tímto způsobem nasazovány od samého počátku války… A to už i při proslulých „letákových misích“. A samozřejmě za dne se létalo i potom — prostě RAF ze dne na den „nezmizela“ z denního světla. A i když těžké typy byly posléze (ovšem skutečně nikoli „ihned“) nadále nasazovány — při náletech na reich — skutečně v noci, tak střední a lehké typy i nadále operují spíše ve dne…) Jasný důkaz ostatně máme po ruce, rok 1943:
www.fronta.cz/foto/s-ldr-leonard-henry-trent


Prostě jedná se o jednu z mnoha „zkratek“, naneštěstí poněkud nedomyšlených a tím pádem i značně matoucích…
Krojc 24.8.2016 17:45 - č. 10074
Krojc Ještěže jsem se zeptal našich kolegů - "letadlovců", hned je vše jasné...
Algernon napsal(a) v č. 10073:
"A že tohle je fíkovina, a to totální, jsem tady psal už před dávnými lety…"
Přiznám se bez mučení, že jsem nikde citovaný Algyho komentář uveřejněný "před dávnými lety" nehledal, mea culpa .
Děkuji za objasnění.
Algernon 23.8.2016 10:14 - č. 10073
Moje zdroje říkají, že kolega Skalický ten počet 22 má správně.
R.A.F. essentially gave up its doctrine of daylight bombing, switching to night bombardment.
A že tohle je fíkovina, a to totální, jsem tady psal už před dávnými lety…

Řadím to do úplně stejné kategorie, jako že když „Harrisovi dočasně ,sebrali‘ jeho Bomber Command kvůli nadcházející invazi na kontinent z června 1944, tak tím údajně zachránili (!) Bomber Command a umožnili — díky umenšení ztrát — jeho další rozšiřování“. Což je taktéž kktina — neb reálné ztráty byly ještě vyšší… Ono to sice vypadá hezky — na papíře —, jenomže když člověk zapátrá, tak v reálu zjistí, že jde jen o omyl (či naprosto mylný výklad), nejspíš bych to nazval nějak jako systematickou chybu. Prostě na onom větším počtu bombardérů (které BC tehdy reálně mělo — jenomže nikoli kvůli „předinvazímu bombardování a stažení z cílů v Reichu“, nýbrž fakticky právě tomuto navzdory) to tak nevypadá, ale je to jen takový optický klam — asi způsobený onou vzdáleností, ze které se o tom dnes píše, vždyť to už je taky dvaasedmdesát let daleko, žejo…
Krojc 23.8.2016 09:04 - č. 10072
Krojc
Na jednom leteckém webu jsem našel toto:
On 18 December 1939, Freya radar spotted twenty-four R.A.F. Wellingtons on a mission to bomb German naval shipping at Wilhelmshaven. The radar unit alerted fighter aircraft at Jever and sixteen Messerschmitt 110’s and thirty-four Messerschmitt 109’s caught the British on their way home. Fourteen Wellingtons were shot down and the R.A.F. essentially gave up its doctrine of daylight bombing, switching to night bombardment.


A v našem Kalendáři je toto:
Dne 18. prosince 1939 letělo dvaadvacet Wellingtonů 9., 37. a 149. sqn RAF k základně Kriegsmarine ve Wilhelmshavenu s cílem napadnout lodě na volném moři. Protože se ty nacházely na kotvišti, odletěly bombardéry s nepořízenou. Na zpáteční cestě se navíc rozpoutala letecká bitva, v níž německé Bf 109 a Bf 110 dokázaly sestřelit deset strojů, další dva musely nouzově přistát do moře před dosažením Británie a další tři byly zničeny při přistání, to za cenu ztráty dvou stíhaček.
Co si o tom mám myslet, letadlovci?

sajda19 7.6.2016 22:53 - č. 10071
Já jsem někdy v roce 1986/87 zakoupil normálně v knihkupectví knihu "Osud byl mým přítelem", jakožto zpracované osudy tuším radiotelegrafisty, nebo navigátora Miroslava Wilda, přísl. 311 BP
Ondík 2.6.2016 22:45 - č. 10070
Ondík
Pisismik napsal(a) v č. 10069:
"ještě bych připomněl generála Viléma Sachera Pod rozstříleným praporem a Na počátku stála smrt."

Na počátku stála smrt ale není o západní odboji. Je to generálovo vzpomínání na počátek Karpatsko-dukelské operace. To pro upřesnění.
Pisismik 2.6.2016 15:05 - č. 10069
Honza M. napsal(a) v č. 10068:
"Pokud se týče Rajlicha - jestli to nebude tím, že k tomu, aby se člověk stal odborníkem (nikoliv "odborníkem") na cokoliv, musí nejprve něco prostudovat nebo zažít, aby o tom pak mohl psát. To se před 25. narozeninami povede málokomu. "


S tím souhlasím, ale u něho zrovna si nejsem docela jist. Vedla mě k tomu i zkušenost s vymáháním pozůstalosti po některých pilotech RAF.

K literatuře, psal jsem, že většina knih o západním odboji byla vydána do roku 1969, děkuji za zpřesnění, ještě bych připomněl generála Viléma Sachera Pod rozstříleným praporem a Na počátku stála smrt. Obě dvě jsem měl i s jeho věnováním, bohužel povodně vzaly .
Honza M. 2.6.2016 12:36 - č. 10068
Honza M.
Pisismik napsal(a) v č. 10067:
"Publikovat před rokem 1989 o západní odboji? Kde jste žil?"
Asi tolik nezáleží na tom, kde člověk před r. 1989 žil, ale jestli občas chodil do knihovny, aby si o čs. západním odboji něco přečetl.
  • Šiška, Alois: KX-B neodpovídá. Magnet č. 4, 1966.
  • Bidlo, Zdeněk - Pelnář, Jáchym: Útěk ze Saganu. Praha: Naše vojsko 1968.
  • Horák, Miroslav - Varsik, Milan: Príhody na krídlach. Bratislava : Obzor, 1977.
  • Čejka, Eduard: Na frontách druhé světové války. Praha : Český svaz protifašistických bojovníků, 1978.
  • Loucký, František: Mnozí nedoletěli. Praha : Naše vojsko, 1989
a samozřejmě:
  • Vojenské dějiny Československa : 1939-1945. 4. díl, Praha : Naše vojsko, 1988.
a nejspíš se najdou další.

Pokud se týče Rajlicha - jestli to nebude tím, že k tomu, aby se člověk stal odborníkem (nikoliv "odborníkem") na cokoliv, musí nejprve něco prostudovat nebo zažít, aby o tom pak mohl psát. To se před 25. narozeninami povede málokomu.




Pisismik 2.6.2016 07:26 - č. 10067
Algernon napsal(a) v č. 10066:
"To je myšleno vážně, nebo jako vtip?"


Samozřejmě vážně. Publikovat před rokem 1989 o západním odboji? Kde jste žil? I když jednomu se to povedlo, s velkými problémy. Už jsem tady rovněž psal, jeden bývalý letec i přes všechny zákazy zorganizoval pravidelná setkání bývalých příslušníků RAF v Prostějově a Olomouci. Pravidelně, téměř každý týden. V Avionu a Národním domě. V Prostějově a Olomouci z toho důvodu, že tam a v okolí jich poměrně dost žilo. I v Praze.se podařilo pár setkání zajistit. Rajlicha tam nikdo nikdy neviděl. Taky se jim společnými silami podařilo zajistit odhalení pamětní desky Josefu Františkovi na jeho rodném domě v Otaslavicích, v sedmdesátých letech. To ještě žila jeho maminka. Byla už to stará paní a celou dobu plakala. Na tu dobu téměř protistátní čin. Nebudu se tady rozepisovat, kdo všechno je hlídal, pozoroval a podobně. Poslední knihy vyšly kolem roku 1968-1969 včetně uvedení Nebeských jezdců. Po roce 1970 nic, kromě Buzuluku od Svobody a Prvních doma od Fajtla .

Máte vůbec ponětí o tom, jaká tady byla tehdy perzekuce západního odboje? Že se nesměli scházet a stýkat. Že například z jednoho valašského města nuceně jednoho příslušníka RAF vystěhovali, protože odtud pocházeli dva a chtěli tam oba bydlet? O filmech, které byly soukromě natočeny v době války v Anglii se pro jistotu nemluvilo a byly různě poschovávány, aby nebyly zabaveny? Bývalí piloti RAF nesměli ani do letištní haly, natož sednout i jako pasažéři do civilního letadla? To se pochopitelně týkalo i rodinných příslušníků. Na pohřbech se nesměla hrát československá hymna? A že těch pohřbů do roku 1989 bylo, bohužel.
Algernon 28.5.2016 19:35 - č. 10066
Pisismik (10,065):
Možná ano, Rajlich se stal "odborníkem" na čsl. západní odboj až po roce 1990, tedy v době, kdy to bylo bezpečné a současně nastal "boom". Tak začal jezdit a skupovat.
To je myšleno vážně, nebo jako vtip? Mimochodem, ty uvozovky ve slově odborník by nebylo od věci si odpustit. Sice s lecčím nemusím souhlasit (viz níže, J. R. Alexander), nicméně to neznamená, že by nic neudělal — ještě se spolupracovníkem.

Jinak jen tak na okraj, Rajlich, ještě s JUDr. Jiřím Sehnalem, psali do L+K docela dost dlouho před „listopadem“ (…) 1989…
Už za totality, bez ohledu na problémy. Rajlich to ovšem nebyl
Což se ve světle výše napsaného může jevit, hmmm…
Jak už jsem psal, byli dva nadšenci, kteří se RAF zabývali, a to jeden ze severní Moravy a druhý z Brna.
Mno, zrovna Sehnal a Rajlich byli taky dva — ovšem ti byli z Kolína, jak někteří třeba i vědí… A nejen, že už před „listopadem“ psali, nýbrž (ještě dříve) pořádali — pod různými „záminkami“, třeba v rámci soutěží plastikových modelářů — už tehdy setkání s veterány. Těmi (i těmi) ze západu…
Jak už jsem psal, byli dva nadšenci, kteří se RAF zabývali, a to jeden ze severní Moravy a druhý z Brna. Už za totality, bez ohledu na problémy.
Kolik pak toho oni dva nadšenci z Moravy severní a jižní třeba publikovali, už před listopadem 1989?
Pisismik 28.5.2016 11:51 - č. 10065
Algernon napsal(a) v č. 10060:
"Co tam tedy měli? Potažmo předtím (viz 10,052), a co v Ibsley?"


7/1940-3/1941 Hawker Hurricane Mk.I

3/1941-12/1941 Hawker Hurricane Mk.II

10/1941-12/1941 Spitfire Mk.IIA

11/1941-3/1944 Spitfire Mk.VB, VC
7/1943-11/1943 Spitifre Mk.VI


Algernon napsal(a) v č. 10060:
"Takhle úzký zdroj relevantních dat? Z toho všeho, co se ještě stále nechá najít po archivech? Pcha… Tedy doufám, že Rajlicha nepřeceňuji "
Možná ano, Rajlich se stal "odborníkem" na čsl. západní odboj až po roce 1990, tedy v době, kdy to bylo bezpečné a současně nastal "boom". Tak začal jezdit a skupovat. Jak už jsem psal, byli dva nadšenci, kteří se RAF zabývali, a to jeden ze severní Moravy a druhý z Brna. Už za totality, bez ohledu na problémy. Rajlich to ovšem nebyl
Algernon 10.5.2016 09:57 - č. 10064
Díky. To zní zajímavě, protože tuším skutečně na Rusy nemám snad nikoho, kdo by měl pod třicet sestřelů. Nemáš u toho i typy letadel, na čem všem létali? (Hádám ale, že nejvíce sestřelů budou mít dohromady piloti Jaků — ostatně Jaků všech verzí se dohromady přes 36 tisíc — úhrnem dokonce o pár stovek víc, než Ilů dvojek. Či více, než všech německých stodevítek. A jen Jaků9 se vyrobilo více, než P-47, tedy nejpočetnější americké stíhačky.)
Dzin (10,062):
Jen úplně z jiného soudku. Moje žena dřív pracovala v sociálních službách a chodila ke starým lidem a pomáhali jim (pečovala o ně, uklízela, nakupovala atd.). A nedávno tak nějak mezi řečí mi sdělila, že chodila i k Fajtlům. Prý ale už po Fajtlově smrti, ale jeho paní si moc pochvalovala, jaká byla strašně milá a hodná. Pamatuje si to, protože tam měla fotky muže a jeho vyznamenání atd.
Já si jen říkám, jak to vše už je dlouho, kolik let to je, co tu už nejsou třeba pánové Fajtl a Peřina.
1-20 z 6473
1 2 3 4 >>
Po

Diskuzní forum