Supertank Maus

Supertank Maus
warhammer - 8. 10. 2010 - *.eurotel.cz

Nazdar. <br> Co je pravdy na existenci supertěžkého tanku známého pod krycím označením Mouse? Jaké měl parametry, historii, bojové schopnosti? Dá se vůbec supertěžký tank použít v bojových doktrinách 21. století a nebo je existence supertěžkého tanku v moderní době zbytečná? A pokud ano, nebylo tomu tak i za 2.sv.války? (Zde narážím na Hitlerovo megalomanství - největší děla, největší tanky atd.) Děkuji za případné odpovědi.

Tento supertank nesl správně německé označení Maus (anglicky "mouse" - myš). Ohledně této otázky je nejbližším a poměrně přehledným pramenem Zdeněk Hák se svojí knihou Kuriózní zbrojní projekty "Třetí říše", vydal FORTprint Dvůr Králové nad Labem, 1997. Na stranách 36 až 39 je včetně nákresů tento kolos zdokumentován. Kniha je běžně dostupná ve veřejných knihovnách.

Stručně řečeno: historie tohoto projektu začala už v roce 1941 při návštěvě Ferdinanda Porsche u Hitlera dne 29. 11., kde mu předložil svůj projekt tanku vážícího více než 100 tun. Na Štědrý den 1943 byl zhotoven první stroj, ovšem bez věže. Ta byla dodána v červnu 1944 a zároveň se stavěl druhý prototyp. Oba kusy, už kompletní, ale poškozené objevili vojáci Rudé armády na armádním zkušebním polygonu v Kummersdorfu na konci války. Odtud byl nejméně jeden odvezen do SSSR, kde byl umístěn v tankovém muzeu Kubinka u Moskvy.

Ohledně podobných projektů včetně těch nerealizovaných či nedokončených (například německé supertěžké tanky třídy E-100, které měly mít hmotnost mezi 130 a 140 tunami) lze jen dodat, že podobný megalomanský projekt byl odsouzen k zániku hned z několika důvodů. Některé z nich si dovolím zde nastínit:

  1. Hmotnost takovýchto výtvorů je pro velkou většinu mostů nadměrná a je tudíž třeba je buď vyztužit, popřípadě vést trasu přesunu po vlastní ose či bojovou činnost zcela mimo ně. To významným způsobem omezuje jejich manévrovost, která je jednou z hlavních vlastností tanku.
  2. Přesuny tanků po železnici jsou mimo jiné limitovány šířkou pásů tanku a maximálním průjezdným profilem tratě. Vyvstala proto potřeba před přesunem po železnici, navíc s použitím speciálních vagonů, podobné obří tanky vybavit speciálními úzkými pásy a následně je znovu snímat a nahradit původními pro jízdu v terénu. To dále snižovalo již tak omezenou akceschopnost těchto obrněných vozidel.
  3. Myšlenka bojově nasadit taková monstra v často neúnosném terénu, navíc za naprosté převahy nepřítele ve vzduchu, byla sama o sobě očividně scestná.
  4. Rychlost jízdy supertanků v terénu byla nanejvýš 15 km/hod, což je vystavovalo na dlouhou dobu nepřátelské palbě.
  5. Spolu s obrovskou spotřebou paliva jejich více než tisícikoňských motorů (až 3 800 litrů na 100 km v terénu, na silnici na stejnou vzdálenost okolo 1 400 litrů u prvního prototypu) a složitostí pohonu prakticky neopravitelného v běžných polních dílnách činily tyto supertanky nepoužitelným i nepřekonatelné logistické problémy s dodávkami náhradních dílů a PHM v době jejich předpokládaného nasazení na počátku roku 1945.

Bylo by jistě možné uvést řadu dalších důvodů, pro něž vývoj a předpokládané nasazení takových monster nemělo smysl, ale ty pro bližší představu zde uvedené zjevně postačují.

Ještě podrobnější historii tohoto tanku lze nalézt v článku Ivo Pejčocha v časopise HPM číslo 12 ročník 1993 pod názvem „Supertěžký tank MAUS“. Dále doporučuji využití webového vyhledávače - po zadání slov „supertank Maus“ se objeví celá řada odkazů.

Krojc - 15. 10. 2010

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.