Samonabíjecí puška ČSR

Dotaz: Samonabíjecí puška ČSR
Tazatel: pietro | Datum: 28. 3. 2008

Zdravím. Čs. armáda prijala do výzbroje samonabíjaciu pušku vz. 39. Nikdy nikde som žiadne jej foto nevidel ani je technický popis, schémy etc. Mohli by ste niečo podobné uviesť?

Autor: Martin Vlach | Datum: 25. 6. 2008
Vývoj samonabíjecích pušek v ČSR byl zdlouhavý a rozhodně nelze říci, že by byl v popředí zájmu výzbrojních orgánů. Výraznější posun v nahlížení na zavedení samonabíjecí pušky nastal až ve druhé polovině 30. let, ale stále nebyla puška prioritní, jelikož chyběly finanční prostředky.

První vážnější zkoušky proběhly koncem roku 1935. Po celou dobu zkoušek mezi sebou soupeřily zvláště Česka zbrojovka Strakonice (MNO označována ČZ) a Zbrojovka Brno (ZH). V letech následujících probíhaly zkoušky srovnávací i přímo u útvarů, k výsledku se ale nedospělo.

Zkoušky, jež konečně kýžený výsledek přinesly, byly nařízeny lednu 1939. Česká zbrojovka ze Strakonic oproti předchozím zkouškám z počátku roku 1938 (kdy byly zkoušeny postupně typy ČZ 37, ČZ 38) přišla s výrazně přepracovanou puškou. Nová puška byla jednodušší konstrukce a také měla nižší hmotnost. Od předchozích vzorů samonabíjecích pušek ČZ se lišila tím, že její píst měl tvar trubky navlečené na hlaveň a působil na nosič v ose hlavně. Zkoušky zbraně proběhly v únoru 1939 v Plaveckém Podhradí (spolu s puškou Zbrojovky z Brna). Jejich výsledek byl natolik uspokojivý, že komise doporučila její zavedení do výzbroje. Dne 13. března 1939 svolával zbrojní odbor výzbrojní komisi k jednání o zavedení samonabíjecí pušky. VTLÚ navrhoval zavedení pušky ČZ do výzbroje pod označením „puška vz. 39“. K zasedání komise ale nestihlo dojít, a tedy ani nedošlo k zavedení žádné samonabíjecí pušky do výzbroje čs. armády.

Puška fungovala na principu odběru prachových plynů, píst ve tvaru trubky byl umístěn kolem hlavně. Měla pevnou schránku na 10 nábojů nabíjených shora páskem, otočnou rukojeť závěru a umožňovala nasazení bodáku vz. 24. Délka pušky byla 1150 mm a hmotnost činila 4,4 kg. Střelba byla možná pouze jednotlivými ranami.

Při popisu bylo čerpáno z publikace Miroslava Šády Československé ruční palné zbraně a kulomety, str. 85-86. Zde můžete nalézt i velké barevné fotografie předcházejícího typu, pušky ČZ 38, a to na straně 176. Jiné materiály o dané zbrani mi v současné chvíli nejsou známy.

O ostatních pěchotních zbraních ve výzbroji prvorepublikové armády se můžete více dovědět ZDE.



  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.