Dotazy > Čs. armáda a čs. jednotky v zahraničí > Zavedení pušky vz. 33 a odstřelovací pušky v čs. armádě
Jak již bylo uvedeno v jednom z dříve uvedených dotazů na pěchotní výzbroj čs. armády byla ve výzbroji armády jako standardní zbraň puška vz. 24, jako mobilisační záloha byly uloženy pušky Mannlicher vz. 1895 a v jisté míře se ve výzbroji nacházel také předchůdce pušky vz. 24, tedy puška vz. 23. K zavedení krátké pušky vz. 33 do výzbroje armády nikdy nedošlo, krátká puška vz. 33 byla na základě doporučení MNO zavedena pouze do výzbroje finanční stráže a četnictva. U těchto ozbrojených sborů byl na počátku 30. let stav, kdy byly používány staré rakouské karabiny Mannlicher vz. 1895, pomalu, ale jistě neúnosný, a tak došlo v roce 1934 k objednávce této nové zbraně.
Odstřelovací verzi pušky vz. 24 čs. armáda ve výzbroji nikdy neměla, což ovšem neznamená, že by se o podobnou zbraň MNO nezajímalo. Podle M. Šády vojenská správa odstřelovací pušky v brněnské Zbrojovce objednávala, nicméně až do okupace se patrně Zbrojovce požadavky armády nepodařilo uspokojit. Po válce vývoj odstřelovacích pušek v různých rážích pokračoval, až byla po zkouškách v prosinci 1953 zavedena odstřelovací puška vz. 54, v ráži 7,62 mm a se závěrem a dalšími prvky ze sovětské pušky vz. 91/30. Vyráběna byla ale již v závodech n. p. Přesné strojírenství Uherský Brod (před válkou pobočný závod ČZ a. s. Strakonice).
Funkce Vámi zmiňovaného „protitankového vojáka“ v čs. armádě neexistovala a nikdy jsem neslyšel ani o tom, že by se o něčem podobném uvažovalo. Navíc je dosti diskutabilní účinek střelby puškou vz. 24, byť průbojným střelivem vz. 31, proti útočné vozbě.
Použitá literatura:
- BENEŠ, Jaroslav: Finanční stráž československá 1918–1938, Fortprint, Dvůr Králové nad Labem 2005
- ŠÁDA, Miloslav: Československé ruční palné zbraně a kulomety, Naše vojsko, Praha 1971
- http://www.militaria.wz.cz/cs/pu-54.htm