Protisovětská propaganda v protektorátu

Jde o brožuru Deutsche Soldaten sehen die Sowjet-Union. Feldpostbriefe aus dem Osten (Jak němečtí vojáci vidí Sovětský svaz. Dopisy polní pošty z východu), sestavenou pracovníkem Goebbelsova ministerstva propagandy Wolfgangem Diewergem v roce 1941 na základě ať už autentických či upravených dopisů německých vojáků ze Sovětského svazu.

V dopisech vojáci líčí svůj šok z toho, jaké bídné životní podmínky viděli v údajném sovětském „ráji dělníků a rolníků“ a srovnávají je s poměry v Německu. Popisují primitivní vesnice a domy sovětských pracujících, masakry spáchané NKVD při sovětském ústupu (např. postřílené vězně ve Lvově) a samozřejmě zde nechybí ani zdůraznění údajné vedoucí role Židů v bolševickém systému. Vše je pak uzavřeno děkováním Vůdci za včasný zásah proti „bolševickému nebezpečí“.

Kniha v protektorátu česky nevyšla, na internetu jsou k dispozici některé ukázky z knihy v angličtině.

---

V protektorátu byla ale vydána celá řada jiných knih o Sovětském svazu, zejména v oficiálním nakladatelství Orbis. Ještě v roce 1940 prominentní novinářský kolaborant Karel Lažnovský ve své knize Hovory s dějinami psal o „světové sociální revoluci“, kterou „uskutečňuje Rusko stejně jako Itálie a Německo“ a že "„je zcela lhostejné, zda systém řízeného hospodaření, odpovědného vůči budoucnosti, je prováděn režimem bolševickým, fašistickým nebo nacionálně socialistickým“.

Takové psaní se pochopitelně zcela změnilo po německém útoku na Sovětský svaz v červnu 1941, kdy bylo vydáno několik knih, kterými měl být veřejnosti ospravedlněn útok na SSSR. Šlo o překlady německých propagandistických publikací, jiné byly od českých autorů nebo ruských emigrantů žijících v ČSR. O poměrech v Sovětském svazu si autoři většinou nemuseli nijak zvlášť vymýšlet, publikace ale musely být vždy „okořeněny“ i protižidovskou propagandou.


Nacistickou protibolševickou propagandu v protektorátu můžeme rozdělit do několika fází:

• po útoku na SSSR - vysvětlování hrozby ze strany „po zuby ozbrojeného“ bolševického režimu, které Evropa „unikla jen včasným Vůdcovým zásahem“.
  
  
• výstava Sovětský ráj - probíhala v Praze od 28. února 1942 do konce března a více než čtvrt milionu návštěvníků shlédlo příklady obydlí sovětských dělníků, ukázky sovětské propagandy i sovětské výzbroje. Výstava sovětských zbraní měla ale mnohdy opačný efekt než autoři zamýšleli - v mnoha návštěvnících spíše povzbudila víru, že Sovětský svaz s takovými zbraněmi dokáže německému náporu odolat. Pražany velmi zaujal například sovětský těžký tank KV-2.
  
  
  
• Úřadem říšského protektora organizované novinářské a dělnické výpravy do okupovaných oblastí Ukrajiny v letech 1941-42, které měly českému obyvatelstvu zprostředkovat přímé dojmy z životních podmínek v SSSR. Viz např. novinářská výprava v říjnu 1941 nebo novinářská výprava v září 1942.
  
  
• Katyň a Vinnycja - kampaň po odhalení masových hrobů na jaře 1940 zastřelených polských důstojníků v Katyni (13. dubna 1943) a po odhalení masových hrobů obětí stalinských represí z let 1937-38 v ukrajinské Vinnycji. V rámci Němci sestavené mezinárodní vyšetřovací komise byl do Katyně vyslán i český lékař František Hájek (1886-1962, po válce pak byl nucen v knize Důkazy katynské své válečné svědectví popřít), na místo přijeli i novináři a jiné osobnosti, např. známý spisovatel František Kožík (1909-1997), který poté o svých dojmech z Katyně informoval veřejnost v novinách i v rozhlase. O vyšetřování těchto masakrů bylo v českém tisku publikováno mnoho článků.
  
  
• Kampaň po uzavření čs.-sovětské spojenecké smlouvy v prosinci 1943. V reakci na tuto událost byla v protektorátu z popudu státního ministra K. H. Franka zřízena Česká liga proti bolševismu, jejímiž členy se musela stát i řada známých osobností. Se vznikem ligy byla spojena i plakátová kampaň Zachvátí-li tě, zahyneš. Liga pořádala přednášky, veřejná shromáždění a vydávala publikace. Některé poměrně dobře informované články o Sovětském svazu a jeho politických záměrech vycházely také v časopise Přítomnost, jehož publikace byla na podzim 1942 obnovena Emanuelem Moravcem v čele se šéfredaktorem Emanuelem Vajtaurem za účelem šíření „intelektuálnější“ propagandy (vydávání původní Přítomnosti Ferdinanda Peroutky bylo zakázáno na konci srpna 1939).
  
  
• Kampaň v souvislosti s SNP a blížící se frontou - na Němci obsazené povstalecké území byla vyslána delegace protektorátních novinářů, která měla informovat o tom, co „hrozí“ po sovětském obsazení českého území.
  

Účinek této propagandy byl poměrně malý, české obyvatelstvo těžko mohlo brát vážně strašení bolševismem, když samo žilo v realitě nacistické okupace. Protibolševická propaganda za války tak naopak možná paradoxně spíše přispěla k menší „imunitě“ českého obyvatelstva vůči komunistické propagandě po válce - jakákoli kritika Sovětského svazu nebo sovětské politiky se po válce dala odbýt slovy, že jde jen o opakování protektorátní propagandy.

Protibolševická propagandistická knižní produkce v protektorátu

	Autor, název	Vydáno	Poznámka
	Úřední dokumenty o vzniku války proti SSSR	Orbis Praha 1941	Překlad německých úředních dokumentů - Hitlerova provolání k německému lidu z 22. června 1941, nóta německého ministerstva zahraničních věcí, zpráva o sovětské propagandě, zpráva OKW o sovětském vojenském nástupu a narušování hranic, zpráva ministra vnitra a říšského vedoucího SS o působení Kominterny v Německu a protektorátu
	Proč válka se Stalinem?	Orbis Praha 1941	Překlad německé publikace popisující politické, hospodářské a sociální poměry v Sovětském svazu
	SSSR. Vláda lži a podvodu Sergej Varšavskij	Orbis Praha 1941	Kniha ruského emigranta Sergeje Varšavského (1879-1945), žijícího od roku 1923 v Praze, o Sovětském svazu publikoval již před válkou.
	Bolševici, Beneš a my Vladimír Krychtálek	Orbis Praha 1941	Známý kolaborantský novinář Vladimír Krychtálek (1903-1947) se věnuje nejen hospodářsko-sociální situaci v SSSR, ale i čs.-sovětským vztahům a Benešově zahraniční politice od podpisu čs.-sovětské smlouvy v roce 1935. Vyšlo i v německém překladu pod názvem Der Kreml und Benesch.
	Mluvila jsem s Leninem Sofie Ivanovna Taube-Aničková	Orbis Praha 1941	Sofie Ivanovna Taube-Aničková (1879-1957), ruská emigrantka žijící od roku 1926 v Praze, v knize vydané rusky již před válkou popisuje poměry po bolševickém převratu.
	Druhé nevolnictví Sergej Varšavskij	Orbis Praha 1941	Další kniha S. Varšavského o poměrech v sovětském zemědělství a kolchozech
	Vládci Kremlu Alfons Sedláček	Orbis Praha 1941	Silně antisemitsky zaměřená publikace vycházející z německé knihy Rudolfa Kommosse Židé za Stalinem (Juden hinter Stalin, Berlin 1938)
	Žil jsem v SSSR Josef Klička	Orbis Praha 1941	Josef Klička (1890-1957) byl od roku 1916 v Rusku jako válečný zajatec, v SSSR pak dále žil a pracoval až do února 1937, kdy byl zatčen a prošel různými sovětskými tábory a věznicemi. V období německo-sovětské spolupráce dosáhl v únoru 1941 propuštění a vrátil se do protektorátu. Po válce byl odsouzen na 15 let vězení, v roce 1953 propuštěn. Kniha vyšla i v německém překladu pod názvem Ich lebte im Sowjetparadies.
	Moře bídy Antonín Jaromil Kožíšek	Orbis Praha 1942	Brněnský novinář Antonín Jaromil Kožíšek (1905-1947) v knize popisuje svoji cestu okupovanou Ukrajinou. Viz fotogalerie.
	Čeští novináři na východě	Orbis Praha 1942	Kniha popisující cestu několika protektorátních novinářů okupovanou Ukrajinou a Krymem. Viz fotogalerie.
	Cizí svět Jaroslav Pelíšek	Zlín 1943	Zlínský novinář Jaroslav Pelíšek (1911-1989) popisuje své dojmy z cesty okupovanou Ukrajinou a Krymem. Viz fotogalerie.
	Krev a slzy	Orbis Praha 1943	Kniha popisující osud českých sedláků v Besarábii po jejím obsazení Sovětským svazem v červnu 1940.
	Váleční zajatci vypovídají H. Roland	Orbis Praha 1943	Kniha na základě výpovědí pěti čs. zajatců od Sokolova popisuje údajné poměry v čs. vojenské jednotce v SSSR. Viz českoslovenští zajatci u Sokolova.
	Na Sibiř? Rudolf Urban	Novina Praha 1943	Rudolf Urban pro propagandistické publikace zpracovával zabavený archiv čs. ministerstva zahraničních věcí (viz např. kniha Tajné fondy III. sekce o čs. výdajích na korupci zahraničních novinářů a jiné zvláštní účely). V knize Na sibiř? jsou publikované zprávy z čs. zastupitelského úřadu v Moskvě a z generálního konzulátu v Kyjevě o politickém teroru, zatýkání a deportacích (včetně Čechů žijících v SSSR), úpadku zemědělství a hladomoru na Ukrajině.
	Bonzové, otroci, byrokrati Hans Rau	Orbis Praha 1943	Kniha popisuje sovětské hospodářství.
	Cesta do ráje: co viděli čeští dělníci a sedláci v Sovětech Gustav Pergl	Melantrich Praha 1943	Kniha o cestě českých pracujících do SSSR, kde se měli přesvědčit o životních podmínkách sovětských dělníků
	Neznámé Sověty Josef Klička	Orbis Praha 1944	Další kniha J. Kličky o životních podmínkách v SSSR.
	Banská Bystrica V. Scheinost, A. J. Kožíšek, K. Werner	Orbis Praha 1944	Kniha tří prominentních protektorátních novinářů s předmluvou Emanuela Moravce popisující poměry a „bolševické zločiny“ na povstaleckém území na Slovensku má být varováním obyvatelstvu protektorátu.
	Národní povaha Rusů a bolševismus Alexandr Pavlovič Filipov	Orbis Praha 1945	Rádobyvědecká publikace s předmluvou Rudolfa Hippiuse (1905-1945), německého odborníka na „národní psychologii“ a „rasové bádání“, který od konce roku 1942 působil na německé univerzitě v Praze.
	Tvář bolševismu Pavel Jurijev	Orbis Praha 1945	Zřejmě poslední protibolševická publikace v protektorátu vydaná Českou ligou proti bolševismu v lednu 1945.