Přejmenování ulic a objektů v Praze 1940

Přejmenování ulic a objektů v Praze 1940
Miro - 19. 2. 2017 - *.net.upcbroadband.cz

Dobrý den, nedávno jsem četl knihu, kde hrdina přijel na podzim 1939 do Prahy na "Masarykovo nádraží". Jak to bylo přesně s těmito názvy v Praze, nebylo Masarykovo jméno zakázané?

Pokud jde o pražská nádraží, tak k jejich přejmenování došlo až v únoru 1940, takže do té doby se používal název s Masarykovým jménem (totéž platí i pro Masarykův stadion na Strahově nebo Masarykovo nábřeží). V únoru 1940:
  • Masarykovo nádraží bylo přejmenováno na Hybernské (Hiberner-Bahnhof)
  • Denisovo nádraží (tj. v roce 1985 zlikvidované nádraží Praha-Těšnov), pojmenované podle francouzského historika Ernesta Denise, bylo přejmenováno na Vltavské (Moldau-Bahnhof)
  • Wilsonovo nádraží bylo přejmenováno na Hlavní nádraží (Hauptbahnhof), socha prezidenta Wilsona před nádražím byla odstraněna až po vyhlášení války USA v prosinci 1941.


„Zde stál Wilsonův pomník, odstraněný na příkaz zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Heydricha“. Prosinec 1941. Pomník byl obnoven v roce 2011.
(foto: Světozor)

S Masarykovým jménem se v prvním roce existence protektorátu nakládalo poměrně opatrně, ještě 7. března 1940 se na úvodních stranách českých novin připomínalo 90. výročí Masarykova narození s tím, že „Masaryk - tento nejrealističtější realista - zajisté by naši přítomnou skutečnost uznal jako zjev, s nímž se český národ musí vyrovnat klidně, důstojně, bez nářků a snění. Pravá pieta k Masarykovi-člověku učí nás pečlivě vybírat z jeho životního díla, promítati do přítomnosti jen ty jeho názory a výroky, které by sám zesnulý opakoval i dnes, po uvážení všech nových okolností.“ O rok později se již Masaryk v tisku nezmiňoval.


Připomínka 90. výročí Masarykova narození v protektorátním tisku

Kromě nádraží bylo v roce 1940 přejmenováno i velké množství pražských ulic. Kompletní seznam je k dispozici v Úředním seznamu ulic, náměstí a sadů hlavního města Prahy. Nevhodné byly samozřejmě názvy po některých osobnostech českého národního obrození, první republiky, legionářů a odboje za první světové války, politicích či vojevůdcích států Dohody.

Ulice se nově jmenovaly často po různých osobnostech z německé, pruské a rakouské vojenské historie. Velká koncentrace takových pojmenování byla např. kolem Náměstí Branné moci (Platz der Wehrmacht, dnes Vítězné náměstí) v Bubenči a Dejvicích, kde byly ulice Schlieffenova, Clausewitzova, Bedřicha Velikého, prince Evžena, Gneisenauova, Richthofenova, Blücherova, Kleistova, Seydlitzova, Laudonova nebo Scharnhorstovo náměstí. Na Vinohradech byly zase dvě hlavní třídy Schwerinova a Bismarckova, která vycházela z Říšského náměstí.

Po atentátu na Heydricha bylo 18. října 1942 přejmenováno Vltavské nábřeží (za první republiky Masarykovo) na Reinhard-Heydrich-Ufer - v tomto případě název už neměl český ekvivalent a uváděl se pouze německy. Na Reinhard-Heydrich-Ufer navazovalo Nábřeží Karla Lažnovského pojmenované podle kolaborantského novináře, který zemřel po otravě v říjnu 1941. Na jaře 1940 Úřad říšského protektora navrhoval pojmenování jedné z pražských ulic po Adolfu Hitlerovi, žádost o souhlas ale Hitler 8. května 1940 zamítl.

Vojtěch Šír - 19. 2. 2017

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.