Obklíčení vojsk

Obklíčení vojsk
Daniel Šír - 14. 8. 2007 - *.167.broadband3.iol.cz

Dobrý den, zajímalo by mně, jak se pozná, že jsou vojska obklíčená, vždyť vojsko nikdy nelze zcela obklíčit, ne, vždy musí existovat nějaká skulina, takže proč se v některé literatuře píše o úplném obklíčení vojsk anebo to doopravdy jde? Nashledanou

Dobrý den,

termín „úplně obklíčené vojsko“ nelze brát doslovně. V zásadě jde o to, že obklíčení vojáci nemají žádný přímý kontakt se svým týlem a jakýkoliv pokus o jeho dosažení po zemi (v libovolném směru) by nutně narazil na odpor nepřítele. Ten samozřejmě není nepřekonatelný, a to jak zvnějšku (protiútokem vlastních sil s cílem dosáhnout kotle), tak zevnitř (průlomem z kotle ven) — úplnost a neprostupnost obklíčení záleží jak na síle obou obkličovacích front, tak i na jejich vzájemné vzdálenosti. Samozřejmě, je-li stěna kotle (tj. hloubka protivníkových pozic kolem obklíčených) tenká, může se jednotlivci nebo malé skupině podařit projít nepřátelskou linií a vrátit se ke svým; to ovšem nevylučuje úplné obklíčení vojska jako celku.

Například 6. armáda u Stalingradu je příklad úplně obklíčeného vojska, třebaže téměř jistě existovala nějaká cesta přes zasněžené pláně, jak se dostat k Rostovu. Naopak falaiská kapsa je příkladem jak částečného, tak úplného obklíčení nepřítele — než britské jednotky uzavřely kruh okolo Němců, velká část jich stačila utéct úzkým hrdlem mezi jednotkami 3. armády a XXX. sboru.
Jakub Skalický - 17. 8. 2007

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.