Nouzové přistání na vodu

Nouzové přistání na vodu
Stanislav Švec - 23. 12. 2006 - *.mnet.cz

Když letoun spadl do vody (např. moře) tak se potopil. Bylo by možné aby se udržel na hladině?

Dobrý den,

vše je záležitostí fyziky, konkrétně jde o Archimedův zákon*. Totiž máme-li těleso ponořené do jakékoliv kapaliny (nebo plující na jejím povrchu), působí na nej síla gravitační a síla vztlaková, která závisí na objemu a hustotě ponořeného tělesa. Obecně platí, že zůstane-li těleso alespoň částečně na hladině (tj. „plove“ ve fyzikální terminologii; a tedy je-li vztlaková síla větší než gravitační), pak jeho průměrná hustota je menší než hustota kapaliny. Ovšem když uvážíme, že letoun rozhodně není vodotěsný a dříve či později se do něj voda dostane (záleží též na rozsahu poškození), a připočítáme hmotnost samotného letounu, dojdeme k závěru, že letoun nouzově „posazený“ na vodu měl minimální šanci udržet se na hladině. Mnohem spíše šlo o to, za jak dlouho se letoun potopí, než o to, jestli se vůbec potopí.

Pro zvýšení šance pilota uniknout bylo v průběhu historie zaznamenáno pár zajímavých technických iniciativ. Nejčastějším řešením bylo těsně před nouzovým přistáním vypustit palivové nádrže, které měly následně fungovat jako jakési plováky a udržet stroj déle na hladině. S trochu vylepšenou verzí přišla firma Grumman u svého typu F4F — letoun měl na křídlech namontované jakési schránky s automaticky nafukovanými vaky (plováky). Ovšem poté, co se několikrát za letu samovolně nafoukly, bylo seznáno, že přinášejí více škody než užitku, a z Wildcatů byly odstraněny. Zcela originálním řešením pak byly francouzské předválečné námořní typy (zejména fy Levasseur) určené pro provoz na letadlové lodi Béarn (a tedy měly kolový podvozek). Ty měly trup rozdělený na několik vodotěsných komor, přičemž jeho spodní část byla řešena jako jakýsi člun.

Následující nesestříhané video z roku 1945 zachycuje nouzové dosednutí B-29 na hladinu moře a záchranu osádky blízko plující americkou válečnou lodí:



* Pro zjednodušení pomíjím odporovou sílu prostředí, povrchové napětí kapaliny atp.

Za pomoc při sestavování odpovědi patří Tomovi mé díky.
Jakub Skalický - 28. 12. 2006

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.