Minová výzbroj čs. armády 1938

Dotaz: Minová výzbroj čs. armády 1938
Tazatel: Kleček | Datum: 23. 9. 2012

Jaká byla minová výzbroj ČSA v roce 1938 a jak byla použita za mobilizace pro zajištění obrany? Dík.

Autor: Glynwed | Datum: 7. 10. 2012
Dobrý den, standardní miny tak, jak je známe v dnešní podobě, neměla čs. armáda v roce 1938 k dispozici. Nicméně s použitím min se hlavně v rámci ženijního vojska počítalo – viz citace z Cvičebního řádu pro pěchotu P-I-2 (1935):
...Ženijní vojsko ...Hlavním úkolem ženijního vojska v poli je, aby technickými odbornými pracemi umožnilo a usnadnilo zbraním i službám plnění jejich úkolů. ...K vykonávání těchto úkolů má vhodný materiál a náčiní, materiál na stavbu mostů, plavidla, trhaviny, miny, světlomety, elektrotechnické stroje, materiál a stroje pro podkopový boj a p...

...Obrana na ustálené frontě ...Také použitím zvláštních bojových prostředků, jako minometů velké ráže a světlometů, zřízením minových polí a p. dosáhne obrana postupně větší odolnosti...

...Obrana proti útočné vozbě (OPÚV) ...Aktivní prostředky pěchoty jsou: pěchotní kanony do vzdálenosti 1200 m; kulomety a pušky vybavené průrazným střelivem, do vzdálenosti 300 m; ruční granáty, vrhané pod pohybové ústrojí (pásy) nebo na ně a miny. ...Kromě pěchoty se účastní při OPÚV: ...ženijní vojsko kladením min a zřizováním překážek. ...Hluché prostory v sjízdném předpolí obranného postavení, které unikají činností protipancířových zbraní, se přemění v minová pole...

...K zesílení barikád neb i k pouhému zatarasení ulic se hodí překážky všech druhů (rozsocháče, stromy poražené na ulicích, drátěné překážky nabité elektřinou, podkopy, miny, jámy a p.)...

Miny v té době však představovaly „pouze“ různé druhy a velikosti náloží, které se mohly odpalovat samočinně (dotekové, kontaktní miny) nebo na dálku (střežné miny). Jejich popis a použití můžeme najít v Rukověti pro aspiranty a důstojníky v záloze (1935):

Pozemní miny

2708. Pozemní miny jsou nálože trhavin různého množství a různé formy uložené zpravidla v mělkých jamách nebo na povrchu země a opatřené zapalovačem, kterým se přivádějí k výbuchu v době, kdy nepřítel je nad podminovaným terénem.

     Používáme jich buď jen proti nepřátelské pěchotě nebo jen proti útočné vozbě, některé miny pak proti obojím.

     Proti pěchotě užíváme min buď na komunikaci nebo v terénu s velikostí nálože 1 až 2 kg (u min dotekových) anebo 6 až 15 kg (u min střežných).

     Místo náložek trhavin můžeme užít také svazku asi 4 až 6 ručních nárazových granátů, z nichž jeden je upraven k samočinnému roznětu.

     Proti útočné vozbě se obyčejně zakládají minová pole.

     Miny proti tankům obsahují 6 až 20 kg trhavin (i více), proti obrněným autům a jiným vozidlům 2 až 6 kg a proti obrněným vlakům nejméně 4 kg trhavin.

     Každá mina se přivede k výbuchu nájezdem vozidla, a to samočinně buď rozněcovadlem anebo elektrickým zapojovačem. Jsou to tedy miny dotekové.

     Minová pole proti tankům se zřizují nejen v terénu před obranným postavením, ale zabezpečují se jimi též dělostřelecká postavení a SV. K vytvoření minových polí se užívá stálých min, obyčejně nepřenosných, zapuštěných do země na takovou vzdálenost, aby tank mezi nimi neprojel. Jsou-li miny od sebe rozmístěny na větší vzdálenost, než je šířka tanku, opatří se tyto mezery nájezdnými deskami, které při nájezdu tanku buď stisknou spoušť miny nebo vytrhnou její závlačku.

Použití těchto min/náloží v září 1938 čs. armádou je zmíněno v německém Pamětním spisu o česko-slovenském stálem opevnění (Denkschrift über die tschecho-slowakische Landesbefestigung), který vydalo nakladatelství FORTprint v edici Pevnosti (sv. 16) v roce 2000, a ze kterého si dovolím citovat:

...Barikády byly dále zesíleny omotáním a propletením ostnatým drátem. Častokrát ukrývaly výbušné nálože, které se měly samočinné aktivovat při odklízení barikády...

...Minová pole v předpolí opevnění byla nalezena jen na málo místech. K rozsáhlému zaminování se Češi ještě nedostali. Kromě toho těch několika málo položených min jich před svým odchodem většinu vyjmuli, aby je mohli znovu použít.

     Šachovnicové uspořádání min (obr. 165) odpovídá všeobecným obvyklým formám.

     Připravená mina se skládala z plechovky s 1 kg náloží a z pouzdra zapalovače nasazeného na nádobě (obr. 166).

     Mina byla uvedena do činnosti protitahem při klopýtnutí o nástražný drát. Když se klopýtnutím o nástražný drát vytáhla na jeho konci umístěná závlačka ze zapalovače, uvolnil se úderník, který odpálil rozbušku miny. Během kladení se miny zajišťovaly bezpečnostní závlačkou.

     Kameny, jimiž byla mina utěsněna, zvyšovala při výbuchu její účinnost...

Snaha o zavedení klasických protitankových min v čs. armádě se objevila v roce 1934, kdy ženijní oddělení MNO vypsalo širší soutěž na dodavatele PT min. Vývoj však trval až do roku 1936, kdy ČKD předložilo ke zkouškám dva typy PT min, ze kterých byl v roce 1937 vybrán typ, který obdržel označení T-36-II. Ještě téhož roku byla podepsána objednávka na dodávku 10 000 ks těchto PT min, prvních 8 080 ks však dodalo ČKD v důsledku dalších konstrukčních úprav až v červenci 1938 do vojenské muničky v Poličce. Do října bylo připraveno k použití pouze 2 000 ks a 2 500 ks bylo naplněno trhavinou. K útvarům však žádná mina dodána nebyla – mimo jiné byla velmi náchylná k výbuchu při hrubší manipulaci i při zajištěném stavu.1)

Pro doplnění ještě můžeme uvést, že ženijní vojsko tehdy jako základní trhavinu používalo ekrazit, který je (hlavně jeho kovové soli) všeobecně daleko citlivější na mechanické podněty a tudíž i nebezpečnější při zacházení s obaly vyrobenými z kovu a jím plněnými, což byl i případ výše zmíněné předválečné čs. PT miny.

1) viz Karlický, Vladimír: První čs. PT mina (Atom, roč. 8, 1976, č. 10, s. 298–300)


  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.