Manželka K. H. Franka

Dotaz: Manželka K. H. Franka
Tazatel: Petr | Datum: 3. 1. 2008

Dobrý den, děkuji vám za opravdu povedené stránky. Rád bych se zeptal na Karolu Frankovou, hledal jsem o ní nějaké info, ale vůbec nic se mi nepodařilo najít. Neví se něco o jejích osudech po r. 1945. Není možné, že stále žije? Děkuji

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 5. 1. 2008
O osudu druhé manželky K. H. Franka vystudované lékařky Karoly Frankové (roz. Blaschek, šlo o sudetskou Němku z Mostu) se stručně zmiňuje např. R. Ströbinger ve své knize Poker o Prahu (vyd. Votobia, Olomouc 1997). S Karolou se Frank oženil 14. dubna 1940 a měli spolu tři děti: dvě děvčata (Edda nar. 16. srpna 1941, Holle nar. 8. března 1944) a chlapce (Wolf Dietrich nar. 20. srpna 1942). Další dva syny měl Frank z prvního manželství.

Dne 9. května 1945 se z Prahy směrem na západ vydala kolona čtyř automobilů bývalého státního ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka. Ve třetím automobilu jela Karola Franková s třemi dětmi a chůvou. Frank jel v prvním voze. Kolem jedné hodiny odpoledne kolona dorazila do Rokycan, kde byly ulice plné lidí a na rokycanském náměstí byl Frank v automobilu poznán a přinucen vystoupit. Následně byl zatčen a odvezen na velitelství amerického 9. pěšího pluku, po několika hodinách pak do Plzně a odtud do amerického zajateckého tábora ve Wiesbadenu. Odtud pak o jeho vydání požádala čs. vláda, 4. srpna 1945 byl dopraven zpět do Prahy a v březnu 1946 postaven před soud.

Jeho manželka s dětmi a chůvou byla mezitím také převezena do tábora v Plzni, odkud ji Američané vydali čs. bezpečnostním orgánům a byla odvezena do Prahy do Bartolomějské ulice. Děti zůstaly v péči chůvy. V Bartolomějské ulici Karola Franková zůstala pouze asi 24 hodin - vyžádal si ji zde sovětský zpravodajský důstojník. Ströbinger v knize cituje vzpomínání Frankové v 70. letech:

Odvezli mne na Karlovo náměstí. Několik dnů jsem strávila v pátém poschodí budovy, která byla původně zřejmě zdravotnické zařízení. Brzy jsem pochopila, že jsem v rukou sovětské vojenské zpravodajské služby. Pak koncem května jsem byla dopravena na vojenské polní letiště  nedaleko Drážďan. Ve velkém stanu bylo několik německých důstojníků, jeden z nich v hodnosti generála. Museli jsme čekat několik hodin. Pak bylo letadlo připraveno ke startu. Cílem letu byla Moskva, věznice v Lubjance.

V Lubjance byla vězněna asi rok a poté odsouzena na 10 let v pracovním táboře v Kazachstánu. Po deseti letech (asi 1956) byla propuštěna a mohla se vrátit do Spolkové republiky Německo, kde pracovala dále jako lékařka. Až po návratu do Německa se dozvěděla, že K. H. Frank byl popraven a začala pátrat po dětech. Těch se v roce 1945 v internačním táboře v Plzni ujalo několik žen, které odcházely do Německa, zde pak děti žily v nových rodinách pod novými jmény. Během čtyř let hledání Franková postupně všechny tři děti našla.

Není mi známo, jestli ještě žije (teoreticky by to možné bylo, narodila se 13. srpna 1913, takže by jí muselo být 94 let).