Lucemburské ozbrojené síly v exilu

Lucemburské ozbrojené síly v exilu
milipa - 5. 2. 2011 - *.net.upcbroadband.cz

Dobrý den, je celkem známo, že Lucembursko bylo za II.světové války anektováno Velkoněmeckou říší, ale velkovévodkyně Charlotte uprchla. V exilu snad působila i lucemburská vláda. Mělo Lucembursko ve Velké Británii alespoň nějakou symbolickou vojenskou jednotku?

Lucemburská vláda skutečně ve Velké Británii fungovala až do osvobození Lucemburska v roce 1944. Tato exilová vláda se na žádost lucemburských občanů nacházejících se na území Velké Británie, Afriky, USA a zemí Commonwealthu rozhodla požádat britskou vládu o pomoc při zformování vlastní ozbrojené jednotky, která by se podílela na boji Spojenců proti mocnostem Osy. Vláda Velké Británie tento záměr podpořila a nabídla se, že takovouto jednotku na své náklady vyzbrojí.

Po krátkém jednání se Lucemburčané jako dobrovolníci dočkali v počtu 70 osob zařazení do výcviku v dělostřelecké skupině (Groupe de l´Artillerie) 1. pěší brigády Belgie, zvané Pironova brigáda. Část z těchto mužů už předtím bojovala v Africe v řadách francouzské Cizinecké legie. Dělostřelecká baterie vytvořená z těchto vojáků obdržela do výzbroje čtyři rychlopalné houfnice britské výroby typu QF 25 Mark II ráže 3,45" (87,6 mm) zvané krátce pětadvacetiliberky a spolu s nimi nezbytné další vybavení včetně spojovacího materiálu, osobních zbraní a motorových vozidel. Výcvik probíhal až do začátku srpna 1944.


Houfnice QF 25 Mark II při bojích během operace Market Garden - foto: www.ww2db.com

Houfnice QF 25 Mark II během bojů v Belgii v roce 1944 - foto: www.ww2db.com

Jednotlivé houfnice této baterie si jejich obsluhy pojmenovaly po princeznách lucemburského vládnoucího rodu jako Princesse Alix, Princesse Elisabeth, Princesse Gabrielle a Princesse Marie Adelaide. S nimi se pak dne 6. srpna 1944 tato jednotka vylodila v Normandii a bojovala až do osvobození své vlasti proti Němcům na západní frontě v sestavě belgické brigády, kterou úspěšně podporovala palbou v jejich úsilí při osvobozování vlasti. Za Lucemburské velkovévodství se bojů za osvobození zúčastnil také princ Jean v řadách britské Irish Guard a princezny řídily sanitky Červeného kříže.

Po osvobození vyhlásila lucemburská vláda v celé zemi povinnou vojenskou službu a když válka skončila, nově zformované lucemburské ozbrojené síly se podílely ve francouzském sektoru na službě při okupaci Německa.

Závěrem lze dodat, že Lucemburčané si své pětadvacetiliberky natolik oblíbili, že je nechali po vyřazení ze služby převrtat na ráži 105 mm a tyto dělostřelecké kusy slouží dodnes k salutačním účelům (foto 1, foto 2).

Je nutno pro úplnost konstatovat, že baterie pětadvacetiliberek nebyla jedinou ozbrojenou jednotkou pocházející z Lucemburska, která byla za okupace zařazena do činné služby. V roce 1940 dne 10. května po okupování země Němci byl vyhlášen nábor dobrovolníků - občanů Lucemburska do policejních služeb do složek podléhajících Němcům. Nábor skončil po sestavení jedné policejní roty dne 4. prosince 1940 a následně byla tato jednotka odeslána vlakem do Výmaru na policejní výcvik. Další osudy, ať již válečné nebo poválečné, těchto kolaborantských policistů mi nejsou známy. Mnoho Lucemburčanů několika odvodových ročníků bylo také nuceně odvedeno do Wehrmachtu, protože občané Lucemburského velkovévodství byli pokládáni podle zákonů Třetí říše za Němce a Lucembursko za říšskou župu (Gau). Jejich pocity, když byli nuceni bojovat a umírat za nenáviděné okupanty jejich vlasti, si lze asi jen těžko představit.

Dodatečný pramen:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351

Krojc - 13. 2. 2011

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.