Hon na zajíce - hon na uprchlé vězně KT

Takzvaný „Mühlviertler Hasenjagd“, česky Hon na zajíce v Mühlviertel¹⁾, je název, který dali esesáci akci na eliminování několika stovek sovětských zajatců, uprchlých počátkem února 1945 z koncentračního tábora Mauthausen.

V noci na 2. února 1945 došlo k povstání vězňů v Bloku 20. V tomto bloku byli takřka bez výjimky drženi sovětští důstojníci a jiní političtí vězni ze SSSR, kteří měli být v rámci „Akce K“ před příchodem spojeneckých vojsk povražděni.²⁾ Útěk zřejmě nebyl koordinován s odbojovým hnutím v táboře, nicméně tito vězni neměli co ztratit. Pomocí mokrých pokrývek zkratovali elektrické dráty na zdi kolem tábora, současně házením dřeváků odehnali stráže na nejbližších věžích od kulometů a po skupinách se rozprchli do okolí. Počet uprchlíků je nejčastěji uváděn okolo 500, ale v literatuře lze najít odhady až 700 vězňů.

Do pronásledování uprchlíků se kromě stráží SS zapojilo také četnictvo, blízké jednotky Wehrmachtu, místní oddíly SA, Hitlerjugend, Volkssturmu, požární jednotky a také několik stovek dobrovolníků z řad místního obyvatelstva. Na tomto místě je třeba poznamenat, že nacistická propaganda označovala vězně koncentračních táborů jako „nebezpečné zločince“, v tomto případě navíc jako ozbrojené zločince. Je sice otázkou, nakolik Rakušané v závěru války ještě věřili nacistické propagandě, nicméně toho později mnozí využili na svou obhajobu.

Rojnice stráží pročesávaly obce a lesní porosty, zatímco ostatní byli rozestaveni podél komunikací v pravidelných rozestupech jako při honu, což vedlo esesáky k „žertovnému“ označení „Hon na zajíce“. Podle očitých svědectví byli téměř všichni dopadení vězni zastřeleni nebo umláceni na místě, zpět do KT Mauthausen se většinou vozily už jen mrtvoly. Po třech týdnech usilovného pátrání byli s vydatnou pomocí místního obyvatelstva prakticky všichni uprchlíci dopadeni a zabiti. Osvobození se dožilo pouze 11 sovětských důstojníků, majících štěstí na slušné a odvážné Rakušany, kteří jim poskytli úkryt až do osvobození, nebo se jim podařilo ukrýt se a přežít v lesích.

V roce 1948 byli Zemským soudem ve Vídni odsouzeni 2 obvinění z účasti honu na lidi k trestu odnětí svobody na 12 a 20 let. V 50. letech proběhly další procesy s účastníky na této události v Linci; 8 skončilo tresty vězení, 3 případy byly ukončeny pro nedostatek důkazů.

Mnohem více podrobností je možno nalézt na stránkách památníku KT Mauthausen (německy); podle události natočil rakouský režisér Andreas Gruber film Hasenjagd – Vor lauter Feigheit gibt es kein Erbarmen (Rakousko-Německo, 1994).

V češtině jsou k tématu dostupné např. knihy:
Berdych, V.: Mauthausen. K historii odboje vězňů v koncentračním táboře Mauthausen. Praha 1959.
Bukey, E.B.: Hitlerovo Rakousko. Praha 2002.

---

Pozn.:

1) Mühlviertel (Mlýnská čtvrť) je oblast v severní části Horního Rakouska, podél českých hranic.

2) „Akce K“ (od K jako Kugel - kulka) vzešla z tajného nařízení (tzv. Kugel-Erlass) velitele SD o likvidaci zajatých důstojníků, kteří se pokusili o útěk nebo jinak organizovali odpor v zajateckých táborech. Mezi březnem 1944 a březnem 1945 bylo odhadem 5000, převážně sovětských důstojníků posláno do KT Mauthausen, kde byli postupně likvidováni.