Hlučín

Hlučín
Milan - 24. 10. 2007 - *.hlucin.net

Po dobu okupace ČSR Wehrmachtem bylo prý ve městě Hlučín (na Ostravsku) umístěno velitelství SS a Gestapa. Je to pravda? Byly zde dislokovány nějaké jiné jednotky německé armády a popřípadě jestli se ve městě bojovalo? Protože je zde umístěn hřbitov padlých ruských vojáků s cca 40 hroby. Děkuji za odpověď

Na základě Mnichovského diktátu bylo celé Hlučínsko připojeno k Třetí říši jako Altreich (území Hlučínska náleželo Prusku od roku 1742 a roku 1920 bylo jako jediná část Pruského Slezska připojeno k ČSR), tudíž nespadalo pod Sudetskou župu, ale přímo k území Staré Říše, konkrétně k okresu Ratiboř, kterému náleželo právě do onoho 4. února 1920. Podle toho se tomuto kraji říkalo Ratibořsko, či jižní Ratibořsko, název Hlučínsko se používá teprve relativně krátce. Většinou místních obyvatel byli přijíždějící němečtí vojáci dokonce radostně vítáni jako osvoboditelé. Válka se tedy Hlučínska dotkla naprosto jiným způsobem nežli Sudet či Protektorátu, jelikož se jednalo přímo o území Říše. Obyvatelstvo nabylo říšského občanství, čímž se na něj vztahovaly všechna práva a povinnosti německého občana. Z toho vyplývala i branná povinost, vztahující se na muže v aktivním věku, ale postupem času se začala týkat i 17letých chlapců. Koncem války bylo Hlučínsko vlivem Ostravské operace silně poškozeno. Válka si zde vybrala krutou daň...

V Hlučíně bylo během války umístěno několik jednotek Wehrmachtu. Již 21. srpna 1939 byl v Hlučíně ustanoven 1. Abteilung (oddíl)/Artillerie Regiment 252 (dělostřelecký pluk 252), náležející 252. Infanterie Division (252. pěší divisi). Pak se v Hlučíně nacházela 10.(Ergänzungs-) und 11.(Ergänzungs-)/Artillerie-Regiment 8, tzn. 10. a 11. doplňovací baterie dělostřeleckého pluku 8. Dále pak části Landesschützen-Bataillon (zemský ochranný prapor) XIII/VIII, který byl roku 1940 přejmenován na Landesschützen-Bataillon 563. Dne 4. prosince 1942 byl do Hlučína přeložen schwere Artillerie-Ersatz-Abteilung 44 (těžký dělostřelecký náhradní oddíl), ale již v roce 1943 jej přesunuli na jiné místo.

V Hlučíně sídlila i úřadovna Gestapa.

Co se týče samotných bojů o Hlučín, tak v rámci Ostravské operace proběhly v bezprostředním okolí Hlučína boje lokálního významu, a to zejména o linii československých opevnění u Darkovic a Darkoviček. Když Rudá armáda vstoupila 29. dubna 1945 do města, bylo již prázdné. Německé jednotky ho opustily. Díky tomu nebyl Hlučín výrazněji poškozen.


Literatura:
  • Plaček, V: Prajzáci, aneb k osudům Hlučínska 1742-1960, Kulturní dům Hlučín a Kulturní středisko zámek Kravaře, Hlučín-Kravaře, 2000
  • Gebauer, J., Štěpán, V: Válečná kronika Opavska, Kulturní středisko zámek Kravaře, Kravaře, 2001
  • Kol. autorů: 60 let Ostravsko-Opavské operace, Montanex, Ostrava, 2005
  • Kopecký M: 1. československá tanková brigáda v SSSR, MBI, Praha, 2001
  • www.lexikon-der-wehrmacht.de
Jiří Neminář - 6. 11. 2007

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.