Cena Atlantického valu

Cena Atlantického valu
miko - 6. 11. 2008 - *.orange.sk

Dobrý deň chcel by som sa spýtať koľko prostriedkov a peňazí bolo vynaložených na stavbu Atlantického valu. Za odpoveť vopred Ďakujem

Tato otázka je poněkud obsáhlejší, než se na první pohled zdá. Pokud se jedná o finanční stránku, na tu nejsem schopen odpovědět, nemám k tomu žádné souhrnné prameny, pouze pár střípků. V našich končinách je k této oblasti dostupná kniha:

KUPKA, Vladimír: Atlantický val, Fort print, edice Pevnosti, sv. 7, Dvůr Králové nad Labem, 1997 

Dle ní  je stránka materiální a zbrojní již trochu jasnější, ovšem ani zde nemám více pramenů k utvoření celkového obrazu.

Todtova organizace, mající od počátku roku 1942 na starosti technické řízení opevňování, zaměstnávala v průběhu stavby Valu celkově asi 350 000 mužů ve skupině Západ (oblast od Holandska včetně, přes celé pobřeží Francie až na jih k hranicím se Španělskem), cca 70 000 mužů ve skupině Viking (oblast Norska a Dánska) a dalších 10 000 osob přímo podléhajících hlavnímu stavebnímu vedení. Současně také bylo využito mnoha externích firem, vojenských jednotek, válečných zajatců nebo RAD, přesný počet osob nasazených na výstavbu je tedy značně obtížné přesně stanovit.

Uvedu zde tabulku uložených objemů betonu do staveb Atlantického valu ve skupině Západ. Je převzata z uvedené knihy Atlantický val:

Kubatura v m3
 1940  1941
1942
1943
1944
 Leden
 x 4 000
 8 200   405 200   243 400 
 Únor  x  5 000   16 000   535 000   386 100 
 Březen  x  18 000   27 300   644 800   536 600 
 Duben  x  23 000   48 200   769 100   603 600 
 Květen  x  10 000   11 200   639 500   291 700 
 Červen  x  0  220 400   620 500   136 900 
 Červenec  5 000   0  223 500   449 500   89 400 
 Srpen  30 000  0
 252 700   435 700   x
 Září  35 000   0  373 700   327 800   x
 Říjen  21 000   3 000   312 800   322 300   x
 Listopad  18 000   3 000   378 900   257 400   x
 Prosinec  7 000   6 700   453 400   298 300   x
 Celkem za rok
 106 000  72 700
 2 326 300   5 705 100   2 287 700 

Oblast Norska sice také byla intenzívně opevňována, ovšem zde spíše než na čemkoliv jiném, záleželo na objemu pohonných hmot, které se podařilo sehnat — pro vyrubání 30 000 m krychlových a uložení 36 000 m3 betonu bylo potřeba 1 400 m3 PHM.

Podotýkám, že původní závazek Todtovy organizace byl uložit 600 000 m3 měsíčně. Dle tohoto slibu i Todtova organizace preferovala spíše gigantické stavby ponorkových základen a nejtěžších baterií na úkor stavby malých objektů pro blízkou ochranu, stejně tak zanedbávala dokončovací práce uvnitř objektů a úpravy terénu.

Tolik tedy ve stručnosti o základních stavebních nákladech Atlantického valu. Otázka vnitřního vybavení, překážek a zvláště výstroje by byla na mnoho dalších stran. Jen pro ilustraci — dělostřelecké zbraně, vyjma protitankových, byly použity v rážích od 7,5 až do 40,6 cm s původem v deseti různých státech. Pro skupinu Západ to představovalo obstarat munici pro 115 různých typů děl!

Pokud máte zájem o více informací, odkáži zájemce v prvé řadě na již zmíněnou knihu Vladimíra Kupky, která se může stát odrazovým můstkem pro získání dalších poznatků.

Martin Vlach - 11. 5. 2009

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.