Caudron 714 a Finsko

Caudron 714 a Finsko
Eikka - 1. 1. 2009 - *.flycomputers.cz

Dobrý den. Chtěl bych se dozvědět něco bližšího o službě a osudu letounu Caudron C.714 u finského letectva. Zajímalo by mě také, za jakých okolností byl do Finska dodán. Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,

francouzský letoun Caudron C.714 patří do poměrně neobvyklé kategorie „lehkých stíhaček“. Byl vyvinut z řady úspěšných závodních strojů — zaujala pokroková konstrukce aerodynamicky čistého letounu s malým lehkým celodřevěným drakem, která i s motorem nevelkého výkonu dokázala přesvědčivě vítězit v rychlostních disciplínách. Továrna Caudron se ráda chopila příležitosti dodat francouzskému vojenskému letectvu podobně koncipovanou stíhačku. Vojáci si naopak slibovali (ve srovnání s konkurenčními výrobky) solidní výkony za nižší cenu.

Z řady prototypů (nejen od firmy Caudron) se vlastně jen C.714 dostal do skutečné sériové výroby. Od svých závodních předchůdců se lišil především zatahovacím podvozkem a lehkou výzbrojí čtyř kulometů MAC ráže 7,5 mm zavěšených pod křídlem. Letoun měl ale celou řadu nectností (u závodního speciálu je bylo možno ještě odbýt mávnutím ruky), které nakonec způsobily, že francouzské vojenské letectvo při první příležitosti pokusilo těchto letounů zbavit.

Ta příležitost se naskytla v podobě francouzské vojenské pomoci Finsku, které čelilo sovětskému útoku. Bylo rozhodnuto o předání téměř všech sériových C.714 Finsku (šlo zhruba o 80 strojů) s tím, že budou tvořit mj. výzbroj spojenecké expediční jednotky ve Finsku. Personál jednotky byl vybrán mezi polskými piloty ve francouzských službách. Záměr byl jasný — Poláci měli po událostech z druhé poloviny září 1939 velkou motivaci k boji se SSSR (což se o francouzských pilotech říci nedalo). Na počátku roku 1940 měla jednotka 35 pilotů a jejich výcvik probíhal jednak na stíhačkách Morane 406, jednak od února i na C.714. Zhruba v tutéž dobu do Finska odešlo i prvních a jediných šest stíhaček tohoto typu. V březnu 1940 totiž Finsko a SSSR uzavřely příměří.

Francouzi ponechali část zbylých Caudronů jednak ve výzbroji polské stíhací jednotky GC I/145 (prakticky ona původní expediční jednotka), která se s nimi také zapojila v červnu 1940 do bitvy o Francii, jednak je využili u několika menších jednotek určených k protivzdušné obraně bodových cílů.

Osud oněch šesti finských strojů není příliš zajímavý. Letouny v létě 1940 prošly kompletací a revizí ve státní letecké továrně a dostaly trupová označení CA-551 až -556. Čtyři z nich (552-555) se dostaly na krátký čas do řadové služby u Lentolaivue 30 na základně Pori. Finové, díky zkušenostem ze Zimní války, rychle rozpoznali, že Caudrony nemají valnou hodnotu (prodělaly také dvě havárie) a v první půli roku 1941 je vyřadili ze služby. Nejlépe finskému letectvu asi posloužil stroj CA-556, který ještě krátce po válce měla ve stavu škola leteckých mechaniků jako učební pomůcku. CA-551 s největší pravděpodobností posloužil jako zdroj náhradních dílů pro ony čtyři létající stíhačky.

Můžeme dodat, že tována Caudron ještě koncepci lehké stíhačky s řadovým vzduchem chlazeným motorem Renault dále rozvinula u typů CR 760 a CR 770, ale oba zůstaly jen v prototypech a s nedokončenými zkouškami.

Asi se dá konstatovat, že technicky zajímavou myšlenku na „lehkou“ stíhačku se nepodařilo během 2. světové války zřejmě nikomu dovést do významnějšího použití.


Prameny:
  • Miroslav Šnajdr: Pád Paříže (Votobia, Olomouc 2000, ISBN 80-7198-443-4)
  • Suomen Ilmavoimien Historia N04 Morane-Saulnier M.S.406 & Caudron 714
Tomáš Adam - 13. 3. 2009

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.