Stručná historie 121. gardové střelecké divize

Stručná historie 121. gardové střelecké divize
Jiří Klán - 23. 6. 2010 - *.192.broadband5.iol.cz

Rád bych se dozvěděl něco víc o 121. gardové střelecké divizi, která byla součástí 3. ukrajinského frontu. Děkuji.

Po vypuknutí tzv. Velké vlastenecké války se začaly formovat posily, které měly po odeslání na frontu zvrátit nepříznivý vývoj situace. V listopadu 1941 byla do stavu Rudé armády zařazena 342. střelecká divize formovaná od 21. září 1941 v Saratově v Povolžském vojenském okruhu. Stejně jako jiné střelecké divize měla v počátečním stádiu konfliktu s Němci velké ztráty a tak se její velitelský kádr i mužstvo v průběhu doby rychle měnily. Mně dostupné prameny se o činnosti 342. střelecké divize až do doby před bitvou v Kurském oblouku nikde podrobně nezmiňují, zjištěno je pouze, že na frontu byla nasazena 9. prosince 1941 a před rokem 1943 byla citována v řadách 61. armády a 3. armády.

V době přípravy na útočnou fázi operace v Kurském oblouku pak byla 342. střelecká divize zařazena do sestavy Brjanského frontu gen. Markiana Michailoviče Popova rovněž v řadách 3. armády generála A.V. Gorbatova k nasazení v prostoru měst Orel a Mcensk. Zúčastnila se poté bojů na severu Kurského oblouku v rámci druhé fáze operace Kutuzov u měst Orel a Bolchov, byla ve vedení útočné bojové činnosti velmi úspěšná a tak jí byl v 23. října 1943, dva roky po jejím zformování, přiznán čestný titul „gardová“ a byla přečíslována na 121. gardovou střeleckou divizi (121. гвардейская стрелковая дивизия). V listopadu téhož roku byla za účast v boji o stejnojmenné město vyznamenána čestným názvem Gomelská. Je nutno dodat, že po tomto datu již střelecké divize Rudé armády titul „gardová“ dostávaly jen výjimečně, zatímco divize jiných zbraní a jiné jednotky a svazy vcelku dosti často (tankisté, letci, dělostřelci, námořníci). 121. gardová byla tak jednou z posledních. Tato divize nikdy nebyla součástí 3. ukrajinského frontu, jak je uvedeno ve vašem dotazu, nýbrž 1. ukrajinského frontu, do kterého byly jednotky Brjanského frontu při přeformování frontů začleněny.

Divize mimo jiné zasáhla v sestavě 1. ukrajinského frontu pod velením gen. Vatutina, maršálů Žukova a Koněva velmi aktivně do bojů u Gomelu, Rogačeva, dále bojovala v Polsku na řece San a u Kielců, poté pod Berlínem a v Praze, zúčastnila se tedy Korsuň-ševčenkovské, Lvovsko-sandoměřské, Viselsko-oderské a Berlínské útočné operace, jakož i Pražské útočné operace. Jižně od Berlína se divize zúčastnila obkličovací operace ke zničení německé 9. armády pod velením gen. Busseho. Odtud pak byla vyslána na pomoc bojující Praze. Jednotlivé tyto útočné operace jsou poměrně dobře popsány v různých pramenech, i když na stupni divize jsou jejich popisy činnosti dost skromné. Je třeba dodat, že v průběhu Velké vlastenecké války bylo jejích 31 příslušníků vyznamenáno čestným titulem Hrdina SSSR s právem nosit Zlatou hvězdu.

Požadavek popsat podrobněji bližší osudy této jednotlivé divize v různých obdobích války by si vyžádal důkladné studie mnoha pramenů. Dále by pak bylo nutné navštívit řadu archivů hlavně v zahraničí (Ruská federace), což bohužel z mnoha důvodů u mne nepřichází v současnosti v úvahu. 

Krojc - 12. 7. 2010

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.