Záznam jednání čs. vlády 28. září 1938 - jednání o anglickém návrhu na odstoupení území

28. září 1938, Praha

Přítomni:
president republiky dr. Beneš,
předseda vlády a ministr národní obrany Syrový,
ministr zahraničních věcí dr. Krofta,
financí dr. Kalfus,
vnitra Černý,
školství Šubrt,
spravedlnosti dr. Fajnor,
obchodu dr. Janáček,
železnic dr. Kamenický,
veřejných prací ing. Nosál,
zemědělství ing. Reich,
sociální péče dr. Horák,
zdravotnictví dr. Mentl,
pošt dr. Dunovský,
ministr pro sjednocení dr. Fric,
ministři ing. Vavrečka, dr. Bukovský, dr. Zenkl, dr. Karvaš
a zástupci politických stran Beran, dr. Černý, dr. Hodža, Bechyně, Hampl, dr. Franke, dr. Šrámek, dr. Dérer; dr. Hodáč, Ježek a Mlčoch.

President republiky zahájil poradu o 4 1/2 hod. odpolední a sdělil, že situace od včerejší noci se podstatně změnila, takže jest třeba nové porady.

Došly nové dva dokumenty, totiž včera již dodaný, ale neprostudovaný návrh na provedení franko-britské dohody a obsah odpovědi Hitlerovy na dopis Chamberlainův, doručený včera sirem Wilsonem. Tento dopis obsahoval varování Hitlera před násilím, protože by jinak měl proti sobě vojenské síly Anglie a Francie.

Podle došlého ujištění odpověď Hitlerova právě došla.

Anglický návrh na provedení franko-britského plánu byl asi také již odevzdán velvyslancem Hendersonem Hitlerovi. Obsahuje zejména tyto disposice:

Německá vojska by obsadila Aš a Cheb s výjimkou pevnostního pásma dne 1. října 1938, dne 3. října 1938 by se konala schůze zmocněnců českého, německého a britského, kteří by měli rovné právo hlasovací. Současně byla by svolána schůze delimitační komise a byli by do Československa vysláni pozorovatelé do pohraničního území a oddíl britské legie. Prvním úkolem bylo by, aby plnomocníci zabezpečili stáhnutí československého vojska a policie z území, o které jde, a stanovili instrukce pro delimitační komisi. Dne 10. října by vstoupilo německé vojsko do těch území, kde bude úprava komisí prohlášena za úplnou.

Poslední termín k stažení československého vojska a policie byl by do 30. října 1938.

Pak by delimitační komise uvažovala o dalších zlepšeních se zřetelem k hospodářským, dopravním a jiným potřebám. Nato by jednalo Německo s Anglií a Československem o demobilisaci vojsk a garanciích pro Československo v nových hranicích.

President republiky nepovažuje celý obsah za dosti jasný, má za to, že autoři neznají dosti dobře situaci, zejména pokud jde o možnost dodržení termínů, o naše opevnění atd.

Návrh snaží se držet base franko-britského plánu, ale proti tomu se prohřešuje stanovením dat, která v plánu nebyla, a dále připuštěním dřívější evakuace a obsazení, které podle plánu má nastati teprve po stanovení a zabezpečení hranic. Jest nejasno, zda Anglie odmítá Hitlerem požadovaný plebiscit v československých územích.

President republiky předkládá tyto proposice vládě a politickým činitelům k úvaze.

Předseda vlády prohlásil, že by bylo velmi nebezpečné, kdyby navrhovaná komise stanovila vydání území, v němž jsou opevnění. Přes tuto hranici nelze před skončením jíti.

President republiky zdůraznil, že demobilisace jest možná jen tehdy, když všichni budou vědět na čem jsou. K novému britskému návrhu na provedení úpravy byla připojena nota potvrzující, že Československo nepřijímá návrh memoranda Hitlerova na okupaci 1. října a že britská vláda také soudí, že není rozumný.

President republiky uznává, že nový britský návrh na provedení plánu má obtíže, ale upozorňuje, že jediná alternativa by byla invase a rozkouskování území a že ani v případě světového konfliktu nemohlo by býti Československo restituováno v nynějších hranicích.

Dále odevzdala Anglie Československu opis Hitlerovy odpovědi na dopis Chamberlainův z 26. září t.r., doručený Wilsonem.

President čte obsah tohoto dopisu, který tvrdí, že se nejde v Hitlerově memorandu nad franko-britský pakt, naopak že provedení má se státi plebiscitem a dohodou bez nátlaku. Obsazení území německým vojskem považuje Hitler jen za bezpečnostní opatření, protože nelze prodlužovati trvající tam nesnesitelné poměry.

Kdyby se mělo čekati na vybudování nové opevněné československé hranice, mohlo by to trvat léta. Dále tvrdí, že by Československo nebylo ve své existenci ohroženo, protože německá vojska by se zastavila na národnostní hranici, a to třeba za záruky Anglie a Francie; naopak jest ochoten zbytek československého území garantovat a ujišťuje, že české menšiny v sudetoněmecké oblasti nebudou trpěti tak, jak nyní Sudetoněmci. Táže se, zda za tohoto stavu chce Chamberlain pokračovati ve svém úsilí proti manévrům pražské vlády.

President republiky označil dopis za naprosto nepřijatelný, ale podotkl, že britská vláda považuje svoji novou proposici za souhlasnou s franko-britskými návrhy, ač tomu tak není.

Včerejší zpráva o hrozící německé mobilisaci a vpádu německého vojska dnes o 2. hod. odpolední a o mobilisaci německé vznikla asi z rozmluvy velvyslance Hendersona s Hitlerem a Göringem, který zejména poukazoval na úplnou vojenskou připravenost Německa a na sílu jeho letectva. Podle zprávy podané Hendersonem do Londýna informoval president republiky včera tuto poradu. Jest patrno, že výhrady, které při tom činil, byly plně oprávněny.

K dotazu ministra dr. Karvaše, jaké stanovisko zaujal Berlín na včerejší anglickou proposici, sděluje ministr zahraničních věcí, že pokud ví, neodpověděl.

Předseda vlády poznamenává, že podle hlášení polského radia má býti sestavena německo-československá delimitační komise a symbolicky ihned odevzdáno několik měst.

Ministr zahraničních věcí poznamenává, že nový návrh anglický byl zaslán také Hitlerovi a že naše situace byla by snadná, kdyby Hitler odmítl.

My však odmítnouti nemůžeme, pouze říci, že některá ustanovení jsou přijatelná a učiniti určité výhrady, zejména pokud jde o návrhy nebezpečné. Ministr ing. Vavrečka poznamenal, že Anglie nezprostředkuje mezi dvěma stranami, nýbrž podává vlastně řešení arbitrem bez slyšení stran.

Ministr zdravotnictví upozornil na nebezpečí v nedostatečném precisování nového návrhu a na neproveditelnost navržených lhůt.

Kdybychom opustili opevnění před skončením jednání, neměli bychom oč se opříti. Veřejné mínění není dostatečně informováno, např. do Tábora dochází denně jen 4 výtisky novin. Z toho vzniká pobouření, které se přenáší i na vojsko. Při přijetí diktovaných termínů bylo by nutno obávati se reakce veřejnosti.

Spravedlivý plebiscit by vyžadoval dlouhé doby a vrácení všech uprchlíků a nemohl by míti za základ stav z 28. října 1918 protože jinak by tam mohlo býti dovezeno nekontrolovatelně statisíce osob z Německa.

Předseda Hampl žádá za objasnění, nač jsme na franko-britské návrhy přistoupili a na čem musíme trvati a co dále možno sjednati o praktickém provádění. Třeba též graficky srovnat naše ústupky a Hitlerovy požadavky.

Nutno Anglii a Francii říci, co ústupky znamenaly pro náš lid a že nelze vyvolati domácí revoluci, ale že jsme ochotni koncedované s největším urychlením za součinnosti Německa, Anglie a Francie prováděti. Ohledně obsazení Chebu a Aše dává podnět jen k diskusi, jde-li o akci strategicky bezvýznamnou mimo opevnění a možno-li to vyložiti jako koncesi Anglii a Francii.

Předseda dr. Hodža přináší zprávu, že mobilisace v Německu byla odsunuta jen na 24 hodin a že zítra má dojíti ke schůzce Chamberlaina, Hitlera, Mussoliniho a Daladiera v Mnichově.

Předseda dr. Šrámek prohlašuje, že nutno konstatovat, že jde v novém návrhu anglickém o docela jiná území, než která jsme koncedovali a že nemůžeme jíti dále. Nejde jen o modality transferu.

President republiky čte novou proposici anglo-francouzskou i původní anglo-francouzský návrh, který byl minulou vládou akceptován.

Ministr zahraničních věcí poznamenává, že podle nového návrhu měli by plnomocníci jednati na basi přijatého anglo-francouzského plánu a že Chamberlain konstatoval, že memorandum Hitlerovo se od něho liší.

Předseda dr. Šrámek, že přijetí projednání nových modalit transferu mohlo by býti vykládáno jako přistoupení na jinou základnu než-li přijatou.

President republiky sdělil, že konstatované rozdíly byly vládám v Paříži a Londýně vysvětleny našimi vyslanci, že totéž vyložil pražským vyslancům Anglie a Francie a že experti těchto vyslanectví podrobně byli podle map informováni. Jest potvrzeno, že vyslanci referovali svým vládám.

Ministr zahraničních věcí vidí hlavní nebezpečí, aby se neopustila base franko-britského plánu. Možno odpovědět, že souhlasíme s jednáním na tomto základě franko-britského plánu se zřetelem k životním potřebám a zájmům státu. Nové a nebezpečné jsou krátké termíny.

Náměstek Bechyně považuje za nejnebezpečnější možnost obsazení území německým vojskem do 10. října 1938, pokud úprava bude plnomocníky prohlášena za úplnou a stanovení hranice teprve do 30. října. To by znamenalo opuštění pevností, demoralisaci vojska i národa a vydání na milost.

Nedotýká se otázky Chebu a Aše, ale doporučuje odpověď, že koncedované odevzdání území se myslí naprosto čestně a vážně, ale že předem třeba stanoviti novou hranici garantovanou. Také vyhovění polskému požadavku za vydání dvou okresů bylo by prejudicí.

Ministr zahraničních věcí znova přesně uvádí nové anglické prováděcí návrhy a za nejdůležitější a nejnebezpečnější považuje krátké termíny, zejména pro vstup německého vojska. Některé jiné požadavky a podněty byly by snad přijatelné.

Předseda Hampl je pro smířlivý tón a sám by obětoval i symbolické odevzdání některých míst ve prospěch uskutečnění celé věci, ale nelze vydati žádnou pevnost, dokud nejsou nové hranice garantovány. Nelze přepínat naši situaci vzhledem k těžkému nebezpečí vnitřnímu a vlivu na armádu.

Předseda Hodža má za to, že nelze nové návrhy zamítnout a dát tím Hitlerovi a Mussolinimu argument, že Československo není dost smířlivé. Nutno však positivně zdůrazniti rozsah území, o něž jde a otázku opevnění. Konstatuje, že Anglie a Francie znají rozdíl mezi svojí proposici a Hitlerovým memorandem, které žádá věci nerozumné. Nutno zdůraznit, že také nová vláda trvá na přijaté basi.

Nejdůležitější jest otázka opevnění, na kterou se Hitler soustřeďuje a tu nutno setrvati na tom, že je nelze opustit než při závěrečném aktu po garantování hranic nových.

Včera byla situace tragičtější, ale jasnější. Anglická vláda opakuje, co řekla v květnu, kdy nás upozornila spolu s francouzskou vládou, jak těžko je vojensky hájit nynější hranice Československa a že i v případě světové války nebylo by možno zaručit jeho existenci, zejména v nynějších hranicích.

Nutno před zítřejší konferencí v Mnichově odpovědět a to zásadně kladně, jak navrhuje ministr zahraničních věcí s připomínkami stran dvou nesmírně důležitých bodů, totiž trvání na konce dovaném franko-britském plánu a nemožnosti vydati opevnění před garantováním nových hranic. Odpověď nutno stylisovati positivně.

Ministr dr. Zenkl poznamenává, že po prvé poznává podrobně přijatý franko-britský plán a dotazuje se na znění československé odpovědi na tento plán a zejména na dosah ustanovení o možnosti korektur z důvodů hospodářských, dopravních atd. Má za to, že původní znění mělo na mysli možnost korektur ve prospěch Československa, kdežto nový návrh připouští korektury ve prospěčh obou stran.

Předseda dr. Hodža konstatuje, že základem jsou soudní okresy s německou menšinou nad 50%.

Ministr zahraničních věcí předčítá znění československé odpovědi na franko-britské návrhy, zejména předpoklad garancie a zamezení invase.

Ministr dr. Zenkl žádá za bližší vymezení pojmu vitálních zájmů států i pojmů okresů a menších obvodů.

Žádá, aby bylo konstatováno, že Hitler prohlásil, že nechce nic než franko-britský plán a nyní chce něco jiného a že nelze požadovati evakuaci postupnou a před garanciemi.

President republiky poukázal na to, že Chamberlain ve svém včerejším projevu konstatoval rozdíly Hitlerova memoranda a franko-britského plánu.

Předseda vlády prohlásil, že ani z vojenského, ani z morálního stanoviska nelze se zbavit pevností bez zajištění nových hranic.

Ministr zahraničních věcí má za to, že možno velmi důrazně konstatovati, že jde jen o okresy s více než 50% Němců, ale že třeba rozhodnouti o otázce obsazení Aše a Chebu k 1. říjnu 1938 a o požadavku postupného obsazování oblastí komisí upravených, kterýžto požadavek považuje za nepřijatelný.

Předseda dr. Šrámek žádá předem dohodu o tom, že nebudeme nic jiného vydávat, než co jsme koncedovali a pak teprve jednati o postupu.

Ministr železnic poukázal na význam rozhodování delimitační komise po hranici a na- nebezpečí majorisování v komisi. Doporučuje žádati rozhodnutí jednohlasné nebo možnost předložení jiné instanci, což president republiky schvaluje.

Ministr dr. Karvaš doporučuje, aby nová vláda přesně opakovala stanovisko vlády minulé, které přejímá, připojila mapu podle návrhu franko-britského a podle návrhu Hitlerova, a aby stanovila základem sčítání z roku 1930.

President republiky doznává, že stanovení tohoto základu bude předmětem velmi těžkého sporu, ale že franko-britský plán mluví o okresích, které mají přes 50%, tedy o stavu podle posledního sčítání.

Dr. Dérer žádá, aby k zásadnímu schválení nebyly připojeny jen připomínky, nýbrž velmi důrazné výhrady, že nelze jíti nad dané koncese, že odevzdání je možné po garantování hranic, zejména též pokud jde o pevnosti, při čemž možno poukázati na anglické stanovisko o strategických obtížích i při nynějších hranicích republiky. Symbolické odevzdání Chebu a Aše, resp. strategicky bezvýznamných území by snad uvolnilo situaci i usnadnilo jednání Hitlerovi.

Ústavně-právně jest třeba souhlasu parlamentu, jehož svolání považuje za nutné.

Ministr financí se dotazuje, zda při výměně obyvatelstva má býti provedena opce, či rovnocenná výměna i s majetky a poukazuje na dalekosáhlé obtíže a škody hospodářské.

Ministr zdravotnictví poukazuje na složitost modalit odevzdání a doporučuje na to neodpovídat a vrátit se k dřívější odpovědi. Dále termín 1. října jest neproveditelný, jde o otázku ústavní a je nebezpečí reakce v občanstvu. Na schůzce v Mnichově bude naše otázka řešena v rámci širších zájmů evropských.

Včerejší řeč Chamberlainova byla veřejností přijata nepříznivě jako ústup od nedělní linie anglo-francouzské. Vydání Aše a Chebu je něco podobného jako invase.

President republiky sdělil, že vyslanec Osuský doporučuje nedat se ukvapit a držet se právní base již přijaté. Ve Francii jest boj politických stran a Bonnet je spíše u skupiny Flandinovy. Ve formě sporu o naše hranice odehrává se hrozná tragedie, dojde-li k světové válce. Také u našich přátel ve Francii je rozpolcení. Nutno si uvědomiti, že jde o nebezpečí světové války a že nutno zachovat klid a držet právní basi.

Sám by doporučoval žádat plné uplatnění britsko-francouzského plánu a jeho garancii, nepřijmout plebiscit na českém území a žádat před evakuací stanovení hranic mezinárodní komisí, aby zbytek státu nebyl vydán úplně vlivu Německa. Požadavky Hitlerova memoranda přesahují požadavky, které v r. 1918 oficielně vznesla vláda německého Rakouska, dožadujíc se sudetoněmecké oblasti.

Ministr zahraničních věcí poznamenal, že by proti tomu mohlo býti namítnuto, že to nebylo Rakousko nacistické.

President republiky sdělil, že zamýšlí navrhnouti, aby spory o hranice nedohodnuté komisí, byly dány k rozhodčímu řízení presidentu Rooseveltovi.

Nelze ani opustiti opevnění, ani demobilísovat před stanovením nových hranic a jejich garantováním; jinak doporučuje projeviti ochotu, aby sporné otázky byly předloženy buď presidentu Rooseveltovi, nebo mezinárodní konferenci, jak to již naznačil v tomto měsíci náš vyslanec v Londýně.

To by byly zásady, na základě kterých by ministr zahraničních věcí propracoval odpověď. K poznámce náměstka Bechyně sděluje president republiky, že by se před stanovením hranic a garantováním nekoncedovalo žádné vyklizení a nemluvilo ani o vyklizení strategicky bezvýznamných území před pevnostním pásmem.

Na dotaz sděluje předseda vlády, že vojáci mají rozkaz hájit linii pevností svými životy a že nálada je dosud skvělá, ale že by o menších změnách v předpolí pevností vojsko v pevnostech se nedozvědělo. President republiky snaží se o nalezení jednoty a synthese přednesených stanovisek a konstatuje, že otázka odevzdání Chebu a Aše je slabinou nové proposice, protože se odchyluje od přijaté franko-britské dohody, snažíc se upokojit Německo. Další fundamentální odchylkou je otázka možnosti postupné evakuace.

Odpověď na novou proposici by trvala do všech důsledků na přijatém franko-britském plánu s ujištěním, že závazky budou čestně a za záruky Anglie a Francie splněny, ale konstatovala by, že ve zmíněných dvou fundamentálních odchylkách se nový návrh nedrží přijatého plánu.

Dále by odpověď vzala s díkem na vědomí aktiva návrhu a zaujala by stanovisko vyčkávací.

Od schůzky v Mnichově možno očekávati další překvapení nám nepříznivá. Nevylučuje možnost evakuace území strategicky bezvýznamných a nedoporučuje zmínku o tom, dokud nebude vykonáván neodolatelný tlak.

Navrhuje, aby odpověď obsahovala žádost, event. předložení mezinárodní konferenci.

Ministr vnitra na dotazy líčí situaci v Aši a v Chebu, kde okresní hejtman přeložil své sídlo k nejbližší dosažitelné telefonické stanici, když železnice a pošty personál odvolaly.

Předseda vlády sděluje, že hlavní vojenské síly jsou v pevnostech a že formace SOS byly staženy, kde se nemohly udržet a to že nemohlo míti nepříznivý účinek na posádky pevností.

Ministr dr. Zenkl trvá na tom, že jakékoliv postoupení území předem bude působit depresivně na veřejnost, která žádá, aby byl slyšen a k rozhodnutí ihned povolán parlament.

President republiky zdůrazňuje, že nám byla dána lhůta 24 hodin a že při mezinárodním jednání pod nesmírným tlakem a hrozbou mezinárodní katastrofy jest nutno přes správné ústavní stanovisko převzíti zodpovědnost, aby nedošlo k invasi cizí armády, která by parlament donutila k jednání o hotové věci.

Orgány i osoby musí nyní převzíti vládní a politickou odpovědnost a když to parlament neschválí, odstoupit.

Nutno za dané situace bojovat diplomaticky o nejlepší posici a v případě války bránit se do posledního, ale nevyvolat válku, aby nám spojenci neodepřeli pomoc.

Nepřeceňuje, ale také nepodceňuje nabídnutou garancii, zejména ze strany anglické a pro budoucnost poukazuje na dobré prvky ve vytvoření státu na podkladu národním, kterážto idea se dynamicky nyní všude probíjí, ani význam garancií velmocí. Podaří-li se to, bude třeba dáti do pořádku hranice, novou organisaci vojska a vnitropolitické poměry bez menšin.

Kdyby věc byla nyní dána do parlamentu, vznikl by strašný chaos. 

Náměstek Bechyně jen jako projev uvádí, že válka a revoluce nedělají se podle právních norem, nýbrž podle vlastních zákonů.

Máme v republice válečnou stranu, která chce válku, protože snad ji chce Rusko. V parlamentě by tato strana mluvila tak, že by vznikl opak společné vůle.

Je nyní doba, aby strany i jednotlivci přejali všechnu zodpovědnost, je snad třeba svolat široký sbor koaliční, ale nelze připustiti agitační řeči parlamentu. Válečná strana byla by užitečná, jen bude-li válka.

Proto se vyslovuje proti svolávání parlamentu.

Předseda Hampl zásadně souhlasí a poukazuje na demoralisaci ve veřejném životě států, stojících proti Německu. Na ten čas nám Anglie a Francie nemůže dát garancii silou, nýbrž jen písemně. Jde o zápas nad Evropou. Hlavní je, aby účinky nezbytných ústupků neobrátily se proti politice, která za daných poměrů jest jedině možná.

Nejtěžší strategickou úlohou jest ústup a bylo by úkolem jak důstojnictva, tak stran, aby armáda i lid pochopili, že jsme museli sami bez zásahu mezinárodního lékaře provést amputaci. Prosí, aby zejména na Slovensku byla zachována silná morálka, a poukazuje, že Hitlerova síla spočívá v tom, že má v mnoha státech své často bezděčné spojence.

Jest věcí cti nás všech nésti plnou odpovědnost, aby nikdo netvrdil, že chtěl něco lepšího než bude dohodnuto.

Souhlasí zásadně s návrhem presidenta republiky na odpověď, ale zdůrazňuje nutnost říci Londýnu a Paříži, v jaké situaci jsme. Jest plné nadšení pro obranu, většina byla by i při tajném hlasování pro zoufalou obranu, ale nebyli by to všichni.

Ministr zahraničních věcí konstatuje, že do odpovědi bude přejato, co president republiky navrhoval a podle možnosti i přednesené podněty.

President republiky pak podal zprávu o jednání s Polskem, které z počátku bylo velmi přátelské, ale nyní již obsahuje žádosti, termíny a výhrůžky i data, která nutno odmítnouti.

Ministr vnitra konstatuje podle právě provedeného zjištění, že dodávka časopisů do Tábora jest normální a že také tam není žádného pobouření a jiných zjevů, o kterých se šíří nesprávné pověsti.

Na to byla porada o 7. hod. večerní skončena.

Skončeno a podepsáno.
19 podpisů